Bakeš, Jaroslav

Popis

Jaroslav Bakeš se narodil jako jediný syn Františka Bakeše a Lucie Bakešové, rozené Wanklové. Jeho dědečkem byl Jindřich Wankel, jeho současníkem a bratrancem slavný krasový badatel Karel Absolon.

Jeho život byl především formován rodinnou tradicí, kde všichni uznávali vynikající osobnost Jindřicha Wankla. 

R. 1895 dostudoval ve Vídni medicínu a začal pracovat jako operatér ve  Všeobecné nemocnici ve Vídni. Asistoval u svého profesora, rodáka ze Žamberka, chirurga a přítele českých literátů a umělců dr. Alberta do r. 1900, kdy jeho učitel umírá. Bakeš ve Vídni působí až do r. 1902, poté se stává priimářem nemocnice v  Třebíči, kde se velmi brzy se proslavil jako vynikající operatér. 

R. 1909 mu je svěřen jakožto primáři nově vybudovaný chirurgický pavilon v  Zemské nemocnici v Brně. 

R. 1920 začal Bakeš řídit moderně pojatý chirurgický ústav na Žlutém kopci v Brně. 

Spolu s matkou a dcerou se rozhodl postavit r. 1928 z výnosu  veřejných sbírek útulek (Dům útěchy) pro nemocné rakovinou. Smyslem útulku neměla být jen charita, ale zejména moderní léčba podle zahraničních vzorů. Bakeš dokonce na tuto akci našel peníze, které mu věnoval T. G. Masaryk, jeho přítel již z dob studií, který se o myšlence dozvěděl a nadchl se jí. Jednalo se o částku 2,5 milionu korun. Dnes se toto proslulé pracoviště pro léčbu rakoviny v Brně jmenuje Masarykův onkologický ústav.

Stavbu Domu útěchy zahájil r. 1933 po smrti Jaroslava Bakeše Spolek Domu útěchy, který převzal Bakešovy myšlenky. 

Pro Bakeše se lékařské povolání stalo posláním. Sledoval neustále vědecké objevy v oboru a držel krok s nejnovějšími myšlenkami chirurgické praxe. Sám vypracoval a zdokonalil mnohé chirurgické postupy. Vynikající byl u složitých operačních postupů, často např. resektoval orgány nemocné rakovinou. Mnoho pacientů vytáhl z náruče smrti. Byl uznáván doma i v zahraničí a vychoval si spoustu následovníků.

Jaroslav Bakeš žil a pracoval ve své vile v Květné ulici č. 1 v Brně-Pisárkách. V chirurgické a vědecké práci neznal odpočinku a pokud ano, vyplňoval ho koníčky, cestováním, sběrem minerálů a lovem. V té souvislosti navštívil Kanárské ostrovy, Kanadu, Řecko, Malou Asii a Zemi Františka Josefa. 

Jako místo úmrtí Jaroslava Bakeše se udává Nadworna v Polsku a jako příčina zápal plic po jedné z loveckých výprav. Redakci tohoto webu se nepodařilo vypátrat, kde Nadworna v Polsku leží. Udává se též Nadvirna, ta ovšem leží na území dnešní Ukrajiny. 

Na rodném domě v Blansku osobnost Jaroslava Bakeše připomíná pamětní deska.

A na závěr jeden Bakešův citát: "Za vůdce a mistry volme si ne licoměrníky hladkých slov, kteří se blýskají a hrají komedii před veřejností, ale muže, jichž život sám je školou, kteří dovedou říci, co činiti a vlastními činy to též dokazují." Jak nadčasové!
 

Podle:

Kladivo, Berthold (1936): Zlatá rodina, Masarykova měšťanská škola v Blansku, s. 54

http://www.muzeum-blansko.cz/vyznamne-osobnosti-blanenska/jaroslav-bakes-1871-1930-/, 2. 10. 2013