Žalman, Josef

Popis

Josef Žalman se narodil v rodině, kde otec i dědeček byli hajní, což předurčilo jeho životní dráhu.  Po ukončení základní školní docházky odešel studovat v l. 1901-02 revírnickou školu do Písku (tehdy na českém území jedinou), potom pokračoval na vyšším lesnickém ústavu, který dokončil v roce 1904. Po absolvování škol se vrací domů do svého rodiště a nastupuje do služeb lesního podniku na Českotřebovsku.

V České Třebové se 22. 11. 1913 žení s Václavou Staňkovou. První světovou válku strávil převážně v zákopech na východních frontách. Měl štěstí, že se vrátil živ a mohl se svému poslání dále věnovat. Organizuje veřejné dění v tehdejších mysliveckých spolcích a lesnických organizacích. Za nově nabytých podmínek bez nadvlády  Rakouska-Uherska ale jsou lesnická sdružení zatím velmi roztříštěná a je potřeba je sjednotit. Ve spolupráci s dalšími nadšenci Karlem Podhajským z Litomyšle a s Josefem Bohumilem Martinem z Prahy r. 1922 navrhují založit celostátní lesnickou organizaci, do níž by vstoupily všechny dosud jednotlivé spolky a také  doposud oddělené spolky lovecké kynologie. To se postupně na několika schůzích podařilo, prvním ze setkání byla valná hromada v České Třebové dne 6. 1. 1923. Byl podán návrh na založení Československé myslivecké jednoty, který byl schválen 25. března 1923. Také se poprvé užilo slovo "myslivec" označující dobrovolníka, nikoli jen profesního myslivce v dřívějším významu. Josef Žalman v této době také zakládá časopis Stráž myslivosti a sám do něj také přispívá odbornými články. V dubnu 1923 na ustavující schůzi Československé myslivecké jednoty v Brně byl Žalman zvolen jednatelem. Tuto funkci vykonával až do r. 1938.  Všechny práce v ústředí československých myslivců konal mimo plnění běžných pracovních povinností, které mu ukládalo zaměstnání lesníka, byl totiž lesním ředitelem v Pozořicích.

Josef Žalman napsal pro myslivce dvoudílnou knihu Základy myslivosti (1941), která vyšla ve více vydáních. Sestavil monografii o muflonech, která vyšla na pokračování ve třináctém ročníku Stráže myslivosti. Připravoval také nové podklady pro mysliveckou legislativu, které se ale před válkou do československých zákonů nedostaly, ale byly využity později. Žalman byl také autorem stolních mysliveckých kalendářů (1930 - 1941), které vydával vlastním nákladem. 

Josef Žalman se sice dočkal se osvobození našeho státu, ale kvůli těžkému onemocnění se do veřejného života již nevrací. Poslední životní etapu prožívá v Pozořicích u Brna, kde také umírá ve věku 63 let.

Pomník Josefa Žalmana byl odhalen roku 1950 v těsné blízkosti studánky pod Novým hradem mezi Brnem a Adamovem.  V pozořickém polesí stojí Žalmanův lovecký srub (1928), nazvaný Hradní bouda, v jeho blízkosti je Žalmanova studánka v prameništi pravé větve Kovalovického potoka.  U Pozořic byla ke stoletému výročí narození Josefa Žalmana  r. 1984 odhalena pamětní deska na místě, kam rád chodil, na křižovatce neznačených lesních cest.
    

Podle:

Myslivecké zábavy 4/2009, str. 12  

http://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2013/Duben---2013/Prelomove-dny-prelomovych-osob..., 1. 11. 2013