Dyk, Antonín

Muž neobvyklého spojení dvou profesí - lesník a současně hudební skladatel

Datum a místo narození
1871-03-05, Kbelany u Stříbra, myslivna Harabaska
Datum a místo smrti
1952-07-29, Brno-Žabovřesky

Popis

Profesor inženýr Antonín Dyk absolvoval vídeňskou Vysokou školu zemědělskou (Hochschule für Bodenkultur) a poté 25 let pracoval v lesnické praxi, kde se postupně vypracoval od adjunkta po ředitele lesů a statků.

R. 1920 byl povolán na nově vznikající lesnickou fakultu do Brna jako docent ochrany lesů a myslivosti. Již r. 1922 je zde jmenován profesorem, patří mezi pětici profesorů-zakladatelů této fakulty. Jeho zásluhou byly vybudovány sbírky a pomůcky Ústavu ochrany lesů a myslivosti, velmi dobře prakticky propojoval teoretickou výuku s působením praktickým ve školním lesním podniku ve Křtinách. Byl také zakladatelem Československé myslivecké jednoty a v l. 1927-43 jejím předsedou. R. 1939 odchází do důchodu.

Byl skvělým člověkem s neobyčejně širokým rozhledem, měl rád humor, studenti ho pokládali za svého přítele. Spíše než za vědce se pokládal za praktika, byl zapřisáhlým nepřítelem byrokracie a naopak proslul jako myslivecký spisovatel a hudební skladatel.

Vyšla mu tato díla: Bažantnictví (1933), Malá myslivost (1934, 1948), Hodnocení loveckých trofejí spárkaté zvěře (1936), Rybářství (1935).

Byl znám svou metodou biologické ochrany lesů, která spočívala v udržování dobrého zdravotního stavu porostů a v poznání, že takový porost se dokáže proti chorobám ubránit sám. Věděl také, že radikální zásahy stejně "škůdce" porostů nikdy zcela nevyhubí.

Byl velkým milovníkem hudby a dokonce se zapsal do jejích dějin jako skladatel. Dodnes myslivci používají jeho Signály pro lesnici B z r. 1936, kterou vydal v rozšířeném pojetí pod názvem Lovecké signály pro lesnici B, slavnostní fanfáry pro lesní rohy F roku 1947. Zhudebnil báseň Jaroslava Vrchlického Stromy, která je v notovém záznamu vyhotovena na Památníku Stromů za vchodem do arboreta Řícmanice.

Profesor byl také znám jako milující otec rodiny, později i dědeček, dokonce se stal i pradědečkem.

Poblíž Řícmanic na polesí Jezírko se r. 1979 konala jubilejní exkurze, při které byl odhalen profesoru Dykovi pomník - studánka. Stalo se tak na místě, které měl rád a kde ulovil nejsilnějšího srnce, jehož trofej se stala základem pro hodnocení pozdějších loveckých trofejí.

Na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně je po Antonínu Dykovi pojmenována jedna z poslucháren.
    
Podle:

Truhlář, J. (2003): Památníky adamovského polesí, Primus Praha, s. 118

http://regionpress.cz/Profesor-Antonin-Dyk-id-8048.aspx, 1. 11. 2013 (Pozn. red.: tento text bez citace téměř doslovně kopíruje věty použité v Truhlářově knize)

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno: