Kořistka, Karel

Vynikající český geodet, matematik a fyzik z období Wankelových výzkumů v Moravském krasu

Datum a místo narození
1825-02-07, Březová nad Svitavou
Datum a místo smrti
1906-01-19, Praha

Popis

Karel Kořistka byl jedním z největších českých geodetů druhé poloviny 19. století. Významně se zasloužil o organizaci vysokého technického školství.

Narodil se v rodině, která po 200 let držela v Holasovicích ve Slezsku statek dědičného fojtství. Otec ale fojtství jakožto nejmladší syn nezdědil, byl správcem panství Křižanov, ale Karel se rodině narodil v novém působišti v Březové nad Svitavou.

Středoškolská studia Karel Kořistka zvládal nejdříve od r. 1835 v Jihlavě, pak v Brně, od r. 1841 studuje ve Vídni na univerzitě matematiku, fyziku a astronomii. Také navštěvoval přednášky na polytechnice. R. 1843 odchází studovat na báňskou akademii do Banské Štiavnice, kterou dokončil r. 1847 poté, kdy mu r. 1845 zemřel otec a ve studiu mu pomohli profesoři. Studoval u Christiana Dopplera (ano, to je onen učenec, o němž se učí v astronomii jako o objeviteli jevu, který je po něm nazván jako Dopplerův). Doppler je r. 1849 povolán z Banské Štiavnice do Vídně a mladý Kořistka dostává v Banské Štiavnici za úkol suplovat jeho předměty.

Ještě téhož roku byl jmenován profesorem geodézie a encyklopedie lesnictví na nově zřízeném technickém učilišti v Brně, záhy ale přechází do Prahy, též na techniku, kde působil až do r. 1893. Jejím rektorem byl v l. 1864-66. Bylo mu nabízeno místo na ministerstvu ve Vídni i na technice v Karlsruhe, avšak oba posty odmítl.

Mezitím se v Brně oženil. Za manželku pojal 14. listopadu 1852 v Brně Františku Haberlerovou, nejmladší dceru brněnského starosty Antona Haberlera.

V 50. a 60. letech 19. stol. podnikl studijní cesty po Evropě s cílem zjistit organizaci technického školství v některých zemích. Na toto téma publikoval články a r. 1863 souhrnný spis Der höhere polytechnische Unterricht in Deutschland, in der Schweiz, in Frankreich, Beülgien und England. Na základě zahraničních zkušeností bylo pod jeho vedením zreorganizováno české technické školství. Pražská technika byla mezitím rozdělena na českou a německou část, Kořistka žádal o jmenování do české části, ale nebylo mu vyhověno, učil tedy na německé. Zde byl dvakrát zvolen rektorem, ale jmenování nepřijal. Krátce také působil ve vrcholné politice, byl poslancem Českého zemského sněmu a Říšské rady, ale této činnosti se vzdal, neboť mu překážela v soustředění se na odborném poli.

Byl členem Královské české společnosti nauk, České akademie,  císařské Akademie věd ve Vídni a celé řady dalších společností v Rakousku i v cizině. Od roku 1864 byl spolu s profesorem Krejčím hlavní osobou „Komitétu pro přírodovědecký výzkum Čech“. Provedl obrovské množství výzkumů a napsal velké množství prací z oboru geodézie a kartografie.

Rozeberme podrobněji jeho velmi zajímavé působení pro výzkum Moravského krasu.

R. 1852 dostal od ředitelství vídeňského c.k. říšského geologického ústavu úkol provést na Moravě výškoměrné práce. Začal tím, že na jižní Moravě změřil nadmořskou výšku 430 bodů od rakouských hranic k Brnu. Poté byl požádán, aby spolupracoval s geologem na pražské univerzitě Augustem Emanuelem Reussem. Prováděl výškoměrné práce na obou březích Svitavy v těchž místech, kde Reuss prováděl geologický výzkum. Jednalo se o 3 míle široký pruh území od Svitav po Blansko, takže v tom byl částečně pojat i Moravský kras. Kořistka si však dobrovolně území rozšířil i ke Křtinám a kladl si za úkol výškoměrnými pracemi poodhalit klíč k otázce podzemních vod v Moravském krasu.

Z jeho měření jednoznačně vyplynulo, že Punkva je podzemní spojnicí Sloupského potoka a Bílé vody. Odhadl hloubku Macochy na 133,81 m.

Kořistka pak na základě dlouhodobých zkušeností (Moravu z velké části prošel pěšky) s přispěním mnoha přírodovědců vydal r. 1860 vlastivědu Moravy Die Markdraftschaft Mähren und das Herzogtum Schlesien in ihren geografischen Verhältnissen dargestelt. Mj. velká část je věnována Moravskému krasu. Kořistka poprvé uvádí jeho zeměpisné rozdělení na Pustý žleb, Suchý žleb, údolí mezi Adamovem a Křtinami, údolí Říčky. Toto rozdělení se v zásadě používá dodnes.

Kořistka nikdy nesestoupil do žádné jeskyně ani do propasti, ale přesto se jeho měření stala základem pro pochopení hydrografických problémů v Moravském krasu.

Když se slavily Kořistkovy osmdesátiny dne 3. 2. 1905, setkaly se na oslavě dvě generace badatelů – stařičký, věkem nachýlený, ale v životě stále ještě pevný jubilant - a řečník, Karel Absolon, v té době ještě student, který přednesl na oslavě řeč o hypsometrickém problému Punkvy. Dostal od Kořistky velkou pochvalu, což se stalo vzpruhou pro další Absolonovo působení.

Podle:

Absolon, K. (1970): Moravský kras, I. díl, Academia Praha, s. 44

http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=2381, 23. 12. 2014

http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Ko%C5%99istka, 23. 12. 2014
    















Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno: