Vrbata, Václav
Přítel Bohumila Hanče. Zahynul v Krkonoších, kam se přijel podívat na sportovní výkon svého kamaráda.
- Datum a místo narození
- 1885-10-11, Kruh (u Semil)
- Datum a místo smrti
- 1913-03-24, Poblíž Labské boudy, Krkonoše, dnešní Vrbatovo návrší
Popis
Václav Vrbata byl český tkadlec a též člen Sokola v Jilemnici. Zahynul při sněhové vánici v Krkonoších.Již za dob svého mládí se pilně věnoval cvičení v Sokolu, kde se postupně vypracoval až na jilemnického náčelníka. Ze Sokola se znal s Bohumilem Hančem, závodníkem v běhu na lyžích, mistrem zemí Koruny české, který se v civilním životě živil jako tkadlec. Strávili spolu také vojenskou službu v Sarajevu, kde se jejich dřívější přátelství ještě upevnilo.
Na 24. březen roku 1913 je připraven již 8. ročník prestižního závodu, nazvaný Mezinárodní lyžecký závod distanční na padesát kilometrů o věčně putovní cenu Českého zemského svazu ku povznesení návštěvy cizinců v království Českém. Vrbata vyráží brzy ráno z Mříčné u Jilemnice podpořit coby divák svého kamaráda Hamče na tento závod. Před sebou má zhruba 25 kilometrů chůze.
Hanč sice slíbil manželce, že lyžování zanechá, ale přesto vyráží ze svého domku v Hrabačově (dnes část Jilemnice) a ubytuje se s ostatními závodníky na Labské boudě.
Průběh závodu a další okolnosti probíráme v životopise Bohumila Hanče.
Václav Vrbata nevěděl, že pořadatelé změnili trať a ani nevěděl, jaké panuje na hřebenech počasí. Neznal ani pořádně okolí Horních Míseček, kam doráží dlouho po poledni. Zatímco časový průběh pohybu závodníků po trati je znám, protože je kontrolovali komisaři na průjezdních místech, o pohybu Václava Vrbaty zprávy nejsou. A už vůbec nevíme, jaká obrovská náhoda svedla na Zlatém návrší dohromady závodem a počasím vyčerpaného Hanče a Vrbatu, který se na něj přijíždí podívat a povzbudit ho, přitom sám má za sebou již 25 km. Za hustého sněžení půjčuje Hančovi kabát a čepici. Hanč ujíždí dál směrem k Labské boudě. Nevíme, co přimělo Vrbatu, že jel nikoli zpět do bezpečí na Mísečky, ale že se vydává za Hančem. Vrbata neví, že mezitím polomrtvého Hanče našel německý závodník Emmerich Rath, který na místě nálezu zapíchl Hančovy lyže a odtáhl jeho tělo směrem k Labské boudě. Vrbata našel jen lyže a nejspíše v jejich okolí hledal bezúspěšně Hanče. Vichřice a nedostatek oblečení ho ale natolik vysílilo, že podklesl do sněhu. V této poloze ještě docela při vědomí jej náhodně nachází jistý Majwald, bytem Krausenbauden č. 90, Vrbata na něj mluvil, ale Němec Majwald mu nerozuměl. Majwald odešel na Mísečky, ale cestou potkal Glasera, člověka, který jel se sáňkami z Labské boudy na Mísečky. Na sáňkách měl zavazadla závodníků. Glaser ihned jel k Vrbatovi, ale našel ho už mrtvého, dovezl ho na saních na Mísečky, kde se ho pokusili přívést k životu. Marně. Vrbata sdílel Hančův osud, když mu předtím chtěl pomoci.
Tragickou událost připomínají dva pomníky:
Hančův pomník na červené značce mezi Vrbatovou a Labskou boudou. V těchto místech nalezl Rath polomrtvého Bohumila Hanče.
Mohyla Hanče a Vrbaty na Vrbatově návrší při červené značce mezi Vrbatovou boudou a Harrachovými kameny. V těchto místech byl nalezen umrzlý Václav Vrbata.
Badatelé se dodnes přou, co přesně vedlo ke skonu dvou nadějných životů. Bylo to Hančovo přehnané národní cítění? Nedostatečná trénovanost a odolnost? Tvrdohlavost? Také se přou o hodnocení obou mužů. Jsou to na jedné straně "Synové hor", národní hrdinové a podle hodnocení jiných hazardéři se životem.
Jisté je, že díky knižnímu, divadelnímu i filmovému zpracování (novela Františka Kožíka Synové hor z r. 1954, film Synové hor z r. 1956 režiséra Čeňka Duby) je osud Hanče a Vrbaty v Česku velmi dobře znám, i když v novele i filmu je kladen důraz na boj Čechů o Krkonoše proti Němcům. A také je jisté, že pohřeb v Jilemnici se stal manifestací národního cítění. 24. března se v Česku na paměť tragického závodu zavedl jako Den Horské služby.
Hrob Bohumila Hanče je na hřbitově v Jilemnici, Vrbatův hrob se nachází v Mříčné.
Podle:
http://www.horydoly.cz/lyzari/ambice-tragedie-mytus.html, 11. 3. 2016
http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=10779&Itemid=34, 11. 3. 2016