Brandl, Petr

Vynikající malíř vrcholného baroka

Datum a místo narození
1668-10-24, Praha
Datum a místo smrti
1735-09-24, Kutná Hora

Popis

Petr Brandl, celým jménem Petr Jan Brandl byl významný český malíř, představitel vrcholného baroka. V protikladu k tomu, jak v superlativech jsou oceňována jeho díla, jeho osobní život příkladný zdaleka nebyl. 

Narodil se na pražské Malé Straně otci Michalu, který byl povoláním krejčí, a matce Alžbětě, jako páté, poslední dítě. Jeho tři sestry zemřely v dětském věku. Rodina často neměla na základní živobytí. Jejich situace se zlepšila, jakmile se otec rozhodl nechat zanechat původní profese a otevřít si hostinec s rakovnickým pivem. Mohl si pak dovolit koupit si na Malé Straně dům a dát syna jako desetiletého chlapce na studie na jezuitské gymnázium. 

Petr Brandl už jako malý projevoval značný výtvarný talent, neboť zručně dokázal pomalovat v domácnosti a okolí naprosto cokoliv. A proto dalším štěstím bylo, že se již v 15 letech ocitl v učení u Kristiána Schrödera, který sice nebyl vynikajícím malířem, ale mj. umožnil Petrovi proniknout k významným dílům (od r. 1694 byl správcem hradní obrazárny). 

Petr Brandl se roku 1693 žení. Bere si Františku Helenu Klossovou a má s ní postupně tři děti. Rok na to vstupuje do staroměstského malířského cechu. Postupně získává zakázky od správců  klášterů nebo od významných šlechtických rodů. Vede ale bohémský život. Vydělané peníze (na tehdejší dobu obrovské) většinou prohýřil v alkoholu a s lehkými děvčaty. Rád se také přepychově oblékal. Rodině často nic neposílal a tak manželka na něj podávala stížnosti. Soudy sice Brandlovi domlouvaly, ale malíř se nepolepšil a svoji manželku a děti nechával napospas osudu. Manželce se vyhýbal a nadále ji odmítal živit. 

Vztah k plnění rodinných povinností asi nejlépe ilustruje následující příhoda. Když jeho dcera Mariana byla již dospělá, Helena ji poslala za otcem, který v té době maloval pro hraběte Šporka v Kuksu, aby ho obměkčila k věnování peněz, ale Brandl se raději setkání s dcerou vyhnul a odjel hýřit na sever do kláštera polských mnichů v Krzesowě. Na milost vzal částečně jen svého syna Maxe, s nímž se náhodou jindy setkal v Praze. Max chtěl kráčet v otcových šlépějích, ale zdaleka nedosáhl tatínkova talentu. Petr Brandl Maxovi nakonec svěřoval účast na některých zakázkách, takže Max si vydělal určité peníze, které posílal matce. 

U Brandla se období vrcholné tvorby střídala s obdobími slabšími a také s obdobími, kdy se mu nechtělo vůbec tvořit. Často chodil po české krajině a hledal kláštery, fary či zámky, kde by mohl udělat dílo na zakázku. Při tehdejší rychlosti informací (kdy ho jakožto skvělého malíře na venkově nikdo neznal) a při nevzdělanosti správců nemovitostí velmi často nepochodil. 

Když nevěřil v budoucnost malířství, koupil si podíl v dole na Jílovém a v Kutné Hoře. V Jílovém ve štole zaměstnal horníky a dokonce v ní sám pracoval. Zlato ve velkém množství nenašel, což byl další krach v jeho neutěšeném osobním životě. Zemřel chudý, pochován je v Kutné Hoře v kostele P. Marie Na Náměti. 

Jeho dílo je vrcholem české, někde i středoevropské barokní tvorby. Z domácích malířů byl inspirován Karlem Škrétou, který byl o generaci starší a některými současníky (Michael Leopold Willmann, Jan Kryštof Liška, Michal Václav Halbax), přátelil se se sochařem Matyášem Bernardem Braunem.  Z jejich přátelství ale vzešlo jediné dílo, kdy Brandl namaloval předlohu pro Braunovu sochu sv. Lustigy na Karlově mostě

Petr Brandl ovšem světu představil díla veskrze originální, v raném období s běžným dobovým přístupem, ale ve vrcholném období vyzrálá, s prostorovým efektem, s bravurním zvládnutím světla a barokního šerosvitu. V pozdním období je kvalita jeho děl kolísavá. Maloval na zakázku převážně náboženská témata, ale i portréty a náměty světské. Podobně jako jiní malíři té doby tvořil svá díla poměrně rychle. I nejrozměrnější plátna tvořil v řádu týdnů, nejvýše měsíců. Mnohé zakázky nejsou nikde evidovány a ztratily se, což platí zvláště pro období jeho stáří, kdy malíř konec života trávil v Kutné Hoře, kde tvořil i velmi malá díla pro drobné odběratele.

   
          Výběr z díla:
     

  • R. 1693 – Kající se sv. Máří Magdaléna – klášter na Skalce u Mníšku pod Brdy, osudy obrazu sledujeme v hesle Skalka, dnešní umístění: kostel sv. Václava v Mníšku pod Brdy
  • R. 1697 – Zvěstování P. Marie – Svatá hora u Příbrami, pražská kaple, dnes jen kopie
  • Kolem 1697 – Vlastní podobizna, tzv. Lobkovická – Národní galerie v Praze
  • Po r. 1710 – Návrat ztraceného syna - Národní galerie v Praze
  • R. 1715-1716 – Křest Kristův – kostel sv. Jana Křtitele v Manětíně, hlavní oltář
  • R. 1717 – Svatý Linhart navštěvuje vězně se sv. Vavřincem v oblacích- kostel sv. Klimenta v pražském Klementinu, boční oltář
  • R. 1718 – Poslední přijímání poustevníka Vintíře - kostel sv. Markéty v Břevnovském klášteře v Praze, boční oltář
  • R. 1719 – Smrt sv. Benedikta kostel sv. Markéty v Břevnovském klášteře v Praze, boční oltář
  • Před r. 1720 – Tři ženy a lovec (Marnotratný syn) – klášter Vyšší Brod
  • Kolem r. 1720 – Úmrtí sv. Máří Magdalény – Kaiserdom Frankfurt nad Mohanem, kaple sv. Máří Magdalény
  • R. 1721 – Historie Josefa Egyptského – zámek Jindřichův Hradec
  • R. 1722–1725 – Autoportrét s gestem počítání na prstech – Národní galerie v Praze
  • R. 1724 – Sen proroka Eliáše – kostel P. Marie Vítězné  v Praze na Malé Straně, boční oltář
  • Po r. 1725 – Simeon s Ježíškem – Národní galerie v Praze
  • R. 1727 – Klanění tří Králů - zámecká kaple Zjevení Páně ve Smiřicích
  • R. 1728 – Nanebevzetí P. Marie – kostel sv. Vavřince Vysoké Mýto, hlavní oltář, předtím v cisterciáckém kostele v Sedlci u Kutné Hory
  • R. 1728 – Portrét muže v bílé paruce (Portrét horního úředníka) – ‚Národní galerie v Praze
  • Kolem r. 1730 – Matouš s andělem – soukromá sbírka
  • R. 1731 – Podobizna hraběte Františka Antonína Šporka – zámek Frýdlant
  • R. 1732 – Nanebevzetí Panny Marie – kostel  benediktinského opatství Krzesów, hlavní oltář, Polsko
  • R. 1732 –  Poslední večeře – kostel v Liběchově

Podle

Humberger, J. (1971): Petr Brandl, Obelisk Praha, 217 s.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Brandl, 12. 12. 2017

Vlastní záznam z výstavy o Petru Brandlovi "Život bohéma", Praha, prosinec 2023
    

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno: