Liebich, Christoph

Popis

 Christoph (Kryštof) Liebich byl svérázným lesníkem. Většinu svého života strávil v Čechách, v Praze bydlel více než 50 roků. Absolvoval gymnázium v Nise a Královskou vyšší stavební školu ve Vratislavi, kde složil zkoušku předepsanou pro královské zemské měřiče. Po tříleté lesnické praxi byl přijat na lesnickou školu v Zillbachu, kterou tehdy řídil jeden z nejvýznačnějších německých lesníků přelomu 18. a 19. století, Jindřich Cott, zakladatel a prvním ředitel lesnické akademie v Tharandtu.

Do Tharandtu se Liebich s Cottou přestěhoval v roce 1811 a po absolvování této akademie byl ustaven c. k. komorním lesním inženýrem ve Lvově. R. 1818 se přestěhoval do Prahy, kde konal stejnou práci v administraci státních lesů, přičemž v Praze žil až do své smrti. Roku 1826 administrace státních lesů v Praze skončila a Kryštof Liebich byl propuštěn. Od té doby se věnoval psaní a vydavatelské činnosti. V l. 1825–31 redigoval a vydával v němčině časopis Pozorný lesník, v l. 1831–35 Všeobecný lesnický a myslivecký časopis, v l. 1837–40 Všeobecný lesnický, myslivecký a hedvábnický časopis. Většinu příspěvků psal sám a uplatňoval vehementně a temperamentně své pěstební znalosti, neboť kromě přírodovědných a lesnických dovedností byl i dobrým ekonomem.

V l. 1849-1867 byl docentem na pražském technickém učení, kde přednášel lesnické nauky. V pěstění lesů byl zakladatelem tzv. „pražské školy“, kde razil myšlenku největšího využití prostředí pro dřevní produkci. Na této zásadě založil své pěstební teze, které neopomenul uplatnit při každé příležitosti.

Jeho díly jsou spisy, knihy nebo články:

1816: Úprava lesů panství Křesetice a Úmonín
1827: Nejvyšší trvalý výnos z lesa
1830: Příruční kniha pro lesní taxátory a ty, jež se jimi stát chtějí
1834: Pěstění na nových základech; tento spis byl později rozšířen a znovu vydán v Praze roku 1844 pod názvem Reforma pěstění v zájmu zemědělství, průmyslu a obchodu.
1836: Úprava hospodářství s ohledem na potřebu naší doby (stejný spis jako z r. 1830)
1844: Jak dalece má stát právo dozoru nad těžbou a hospodařením v soukromých lesích
1854: Kompendium lesnictví a Kompendium pěstění lesa,
1859: Půdní statistika pro lesní a polní hospodářství podle učení pražské školy –1869: Lesnická věda podle pražského učení

Na VUT v Praze byl prvním (soukromým) docentem lesnických nauk a poskytl encyklopedické lesnické vzdělání velké řadě techniků a lesních zeměměřičů. Vídeňské ministerstvo vyučování mu povolilo r. 1849 za přednášky vybírat pololetně 5 zl. od každého posluchače. Byli jimi většinou Češi. Liebich snaživým a nemajetným studentům vracel poplatek za přednášky, i když sám žil ve velmi skromných poměrech, musel vystačit z poplatků za přednášky a za honoráře z autorské činnosti. Přednášky z lesnických nauk podle svého podrobně vypracovaného plánu konal 19 let.

Dále Liebich žádal o přidělení brandýských lesů o rozloze 11 000 jiter pro vysokoškolské účely, pro praktická cvičení studentů. Přes doporučení technického učení tato žádost, podaná přes prezidenta Královské české hospodářské společnosti knížete Schwarzenberga, nebyla kladně vyřízena. Poznamenejme, že podobným snahám bylo vyhověno až r. 1923. Od tohoto roku slouží studentům lesnických oborů z Brna Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny. V okolí Prahy se tak stalo až r. 1935. Od tohoto roku slouží studentům lesnických oborů v Praze Školní lesní podnik Kostelec nad Černými lesy.

Christoph Liebich byl muž pilný, houževnatý, temperamentní, s rozsáhlým vzděláním všeobecným, přírodovědeckým a lesnickým. Jako jeden z prvních pochopil význam prostředí pro růstový proces lesa. Neměl ale prostředky a možnosti, aby svoje teze v experimentech ověřil. Byl řádným nebo dopisujícím členem mnoha zemědělských, lesnických a průmyslových společností a byl vyznamenán zlatou medailí pro vědu a umění. Na pražské technice byl oblíben nejen v řadách učitelů, ale i u posluchačů.

Jeho pamětní deska se nachází poblíž obce Olomučany v Moravském krasu, těsně u Máchova pomníku.

Podle:

http://www.mezistromy.cz/cz/les/galerie-lesniku/liebich-krystof