Gödel, Kurt

Popis

Brno na počátku 20. století bylo textilním centrem Rakouska-Uherska (Moravský Manchester). Město bylo na konci století páry velkým staveništěm, bouraly se staré domy a stavěly nové. Ulicemi začaly jezdit vozy elektrické dráhy. R. 1913 začala do Brna téct pitná voda z Březové. Město mělo r. 1910 téměř 126 000 obyvatel - Čechů i Němců, německy mluvící společenská vrstva byla zámožnější a vlivnější. Na pozadí těchto poměrů se 28. 4. 1906 Marianě a Rudolfovi Gödelovým, bydlícím na Bäckergasse 5 (dnes Pekařská)  narodil druhý syn, Kurt. Bratr Rudolf byl o 4 roky starší. 

Samozřejmě nikdo netušil, že na svět se dívá jako mimino budoucí matematický genius, přítel Alberta Einsteina a osoba, jejímž matematickým a logickým myšlenkám běžný člověk nerozumí. 

Kurt Gödel byl pokřtěn v Červeném kostele. 

Kurtův otec byl velmi schopný a pracovitý, takže se vypracoval na ředitele a později i spolumajitele textilní továrny Friedricha Redlicha. Majetkové poměry dovolily rodině nechat si postavit vilu na ulici Spielberggasse, dnešní Pellicově 8a,  kam se všichni odstěhovali, když bylo Kurtovi 9 let. 

Rodiče platili Kurtovi kvalitní vzdělání na německých školách a soukromé lekce klavíru. Rodina jezdila na výlety vlastním autem značk Chrysler.

Základní školu Kurt navštěvoval v Brně v l. 1912-16 na Trautenbergergase 5, dnešní ulici Opletalově, naproti Červenému kostelu. Vysvědčení měl vždy výborné, jen z tělocviku ho kvůli záchvatům revmatické horečky rodiče často omlouvali. Státní německé reálné gymnázium studoval na Wawrasstrasse 15 (dnešní ulice Hybešova). Tady ho bavila fyzika, jazyky a náboženství. Učil se latinsky, francouzsky a anglicky, později i italsky a holandsky. Na podzim roku 1924 odchází do Vídně studovat fyziku. Do Brna se vracel jen občas na návštěvu rodičů. Po dvou letech přechází pod vlivem přednášek matematika Philippa Furtwänglera z oboru fyzika na matematiku. Často se zúčastňoval schůzek Vídeňského kroužku, kde se jen občas zapojil do diskuse, ale jeho myšlenky podle slov spolužáků "stály za to". 

V únoru roku 1929 umírá Kurtův otec a Kurt při jeho pohřbu byl v Brně naposled. V červenci téhož roku obhájil disertační práci „Úplnost axiomů funkcionálního kalkulu logiky“, vzdává se československého občanství a přijímá rakouské. 

V červnu roku 1930 při posezení v kavárně oznámil Rudolfu Carnapovi svůj objev „důkazu existence nerozhodnutelné věty“. 

Pokusíme se vysvětlit, oč jde, i když charakter Gödelových objevů takřka vylučuje jejich popularizaci.

Vezměme si jako příklad softwarového inženýra, který ví, že jeho právě vytvořeným počítačovým systémem nelze spočítat cokoli. Má svá omezení, i když jej naprogramoval superdokonale. Pokud jste studovali alespoň něco trochu společného s vyšší matematikou, pak víte, že matematický systém se opírá o axiomy, definice, věty a jejich důkazy. Až do roku 1930 se zdálo, že v každém matematickém systému jsou tvrzení, u nichž lze dokázat že jsou pravdivá anebo tvrzení, kde je pravdivá jejich negace. Gödel dokázal, že každý netriviální matematický systém v sobě obsahuje větu, která tímto systémem nejde dokázat. Paradoxně ale tato věta je také pravdivá, ale její pravdivost spočívá právě v tom, že je nedokazatelná. Geniální, v té době 24 letý matematik hovořil o neúplnosti takového systému.

Myšlenku publikoval r. 1931 v časopise Monatshefte für Mathematik und Physik pod názvem „O formálně nerozhodnutelných větách v Principia Mathematica a příbuzných systémech" a r. 1933 podnikl první cestu do Ameriky, kde o svém objevu přednášel v Princetonu, New Yorku a Washingtonu. Jeho vystoupení nesla název "Lze dokázat, že je matematika bezesporná?" Tento objev byl pro matematiku stejně epochální jako pro biologii Mendelovy základy genetiky.

Po návratu z Ameriky trpěl depresí, z níž se léčil jeden rok v sanatoriu nedaleko Vídně. V matematických objevech ale po vyléčení pokračoval. Krátce po svatbě s Adélou Nimburskou odjel r. 1938 opět přednášet do USA. Mezitím Hitlerovo Německo anektovalo Rakousko a Gödel se přes varování přátel vrací do Vídně. Zjišťuje, že jeho titul docenta je zrušen a pokud jej chce dostat zpět, musí podat žádost a podrobit se rasovým a politickým prověrkám. Současně byl povolán k odvodu a shledán schopným vojenské služby. Byl považován za Žida, i když jím nebyl, ale vládnoucí garnituře stačily informace o jeho stycích se židovskými intelektuály. 

Proto se rozhodl odcestovat i s manželkou do USA. Nejdříve poslal do Princetonu dopis příteli se žádostí o zaměstnání v Institute for Advanced Study a o pomoc s odjezdem z Rakouska. Povolení k emigraci dostává v prosinci r. 1939 (jak víme, to už vypukla II. světová válka) a Gödelovi cestují vlakem přes Lotyšsko, Litvu, Rusko a Mandžusko. Z Jokohamy plují lodí do San Franciska, kam po tříměsíčním cestování dorážejí  4. 3. 1940.

Ihned poté se Gödel plně věnuje přednáškám z matematiky. Tamější akademici ho skvěle přijali. A navíc se jeho sousedem a přítelem stal Albert Einstein. Dva pánové trávili spolu hodně času a Gödel na teorii relativity navázal články o filozofii matematiky. R. 1948 získává americké občanství. K tomu tehdy bylo třeba slyšení před soudcem, kde mu za svědky šli právě Einstein a ekonom Oskar Morgenstern. Kurt ale krátce předtím oznámil oznámil Morgensternovi, že našel v ústavě USA chybu, která umožňuje vznik diktatury. Nad tím Morgenstern jen mávl rukou. Soudce se přitom Kurta ptal na otázky diktatury v Německu, ale ten ho opravil, že pochází z Rakouska, což soudce přešel odpovědí, že Rakousko je stát s diktaturou a že v USA diktatura nehrozí. Gödel chtěl soudci ukázat svůj důkaz možnosti diktatury v USA podle ústavy, načež soudce váhal, zda Kurtovu žádost má přijmout. Ale nakonec se Gödel americkým občanem stal. Při příležitosti udělení Einsteinovy ceny r. 1951 byl označen za největšího logika od dob Aristotela.

Jeho objevům se dostalo ještě za jeho života plného uznání, stal se legendou, ale v Rakousku se na něj zapomnělo. Nicméně po smrti Einsteina r. 1955 se Gödel začal uzavírat do sebe a sláva se pro něho stala spíše přítěží. Současně měla vážné zdravotní potíže i Gödelova manželka, která musela zbytek života strávit v sanatoriu. 

Úzkost a Gödelova paranoia se začaly projevovat strachem z otravy. Slavný vědec téměř přestal jíst a umírá r. 1978 na podvýživu způsobenou poruchou osobnosti. 

V České republice a v Brně byl Gödel "objeven" až po roce 1989. 

Gödelovo celoživotní dílo předala jeho žena do archivu. Pak bylo postupně vydáváno v letech 1986 ̶2004 v pěti svazcích sebraných spisů, jejichž hlavním editorem byl Solomon Feferman.

R. 1987 vznikla mezinárodní Kurt Gödel Society ve Vídni, které vědcovo dílo popularizuje, rozvíjí a přibližuje odborné i širší veřejnosti. Pořádá konference, na kterých jsou předkládány nové výsledky na poli logiky, teorie množin, výpočetní složitosti, informatiky, umělé inteligence, ale i fyziky a filozofie inspirované jeho dílem. 

Gödelovy vědecké výsledky vešly do učebnic matematiky a logiky, mají obrovský význam pro informatiku.

V Brně existuje několik připomínek Gödelova života: pamětní deska na rodném domě, pamětní deska na domě v ulici Pellicově, pojmenování uličky u křižovatky Pekařská x Husova, pojmenování posluchárny na VUT v Božetěchově ulici, pojmenování jedné z budov v brněnském Technologickém parku a název lícní strany medaile Fakulty informatiky v ulici Botanické. 

Podle:

Dušek J. a kol. (nedatováno): Kurt Gödel, věnováno slavnému logikovi s česko-rakouským původem, Hvězdárna a planetárium Brno