Heyerdahl, Thor

Popis

Thor Heyerdahl byl jednou z největších vědeckých legend 20. století. Za svého života zorganizoval několik zásadních expedičních cest a pro svět objevil mnoho archeologických, antropologických a geografických poznatků o životě starověkých civilizací, nejvíce z oblasti Tichého oceánu. 

Narodil se 6. 10. 1914 v Larviku rodičům Thoru Heyerdahlovi, který pracoval v místním pivovaru a Alison Lyngové, ředitelce malého místního muzea. Larvik je přístavní město nedaleko Osla a hranic se Švédskem. Mladý Thor měl odmalička rád přírodu, hodně sportoval, rád jezdil na lyžích, jen dlouho neuměl plavat, protože moře v Larviku je studené a bazén v městě nebyl.

Vzděláním byl biolog a geograf, vystudoval univerzitu v Oslu se specializací na polynéskou antropologii. Při studiu měl údajně značné problémy, protože nesnášel biflování. R. 1936 se oženil Liv Coucheron Torp (poté byl ženat ještě dvakrát), s níž odcestoval zkoumat migrační trasy v oblasti Markéz (souostroví takřka uprostřed Tichého oceánu) s myšlenkou se zde usadit a žít v souladu s přírodou. Výprava nedopadla dobře, protože se oba museli vrátit. Byli nemocní a zdeptaní. Ale pobyt na Markézách podnítil v Heyerdahlovi zájem o Tichomoří a starověké civilizace. Před II. světovou válkou Heyerdahl ještě prováděl výkumy u pobřeží Britské Kolumbie (provincie na západě Kanady). Již tehdy vyšly jeho články v National Geographic a v International Science. 

Jeho vědecký rozvoj přerušila válka, kdy narukoval do norské výsadkářské jednotky spojeneckých sil. V armádě působil v l. 1942 - 45. 

Heyerdahlův zájem o migrační trasy domorodých obyvatel vyústil těsně po válce r. 1947 v organizaci velkolepé výpravy, kde hodlal experimentem dokázat, že obyvatelé různých oblastí mohli celkem úspěšné kolonizovat vzdálená zámořská území prostě tím, že je přepluli na jednoduchých plavidlech. Thor Heyerdahl a 5 jeho společníků bez problémů na balzovém 14 m dlouhém voru Kon Tiki za 101 dní překonalo část Tichého oceánu plavbou z Peru do Polynésie. Organizátor výpravy o akci natočil záběry, z nichž sestavil dokumentární film, který sám režíroval. Vynesl mu Oscara r. 1950 v kategorii dokumentární tvorby. Možná by stačil tento jediný počin a již tehdy mohl být Heyerdahl navždy celosvětově slavný. Počinů ale bylo mnohem víc. Zmíníme se o nich v dalším textu.

Mnoho kolegů vědců Heyerdahl ale stejně nepřesvědčil. Říkali, že sice překonal na primitivním voru část Pacifiku, ale tím není řečeno, že takto cestovali příslušníci starověkých civilizací a už vůbec nelze tvrdit, že se takto na dálku vzájemně ovlivňovali. 

Heyerdahl celý další život věnoval výzkumům starověkých civilizací, experimentálním plavbám, postupně si získával respekt a uznání u vědeckých autorit. Protože o svých objevech psal knihy, věděli o něm i běžní lidé, takže se stal žijící legendou. Mnohé slavné univerzity mu udělovaly čestné doktoráty, Heyerdahl předsedal několika společnostem světového významu, které se zabývaly starověkými civilizacemi a ochranou přírody. 

Uskutečnil první archeologickou expedici na Galapágy, kde objevil zbytky dávného osídlení. 

R. 1948 mu vychází kniha Expedice Kon Tiki. Od roku 1952 přednáší o svých objevech na Mezinárodním kongresu amerikanistů. Rok nato uveřejňuje film o expedici na Galapágy. 

Již roku 1950 je v norském Oslu založeno muzeum, kde byl uložen originál voru Kon Tiki, který měl zajímavý osud. Nejdřív ho odtáhli na Tahiti ve francoutské Polynésii, pak do San Franciska a nakonec do Norska. Heyerdahl měl kamaráda, který vlastnil tankery, takže to nebyl problém. Muzeum nejdříve sídlilo v dřevěné budově, až později byla postavena betonová. 

V l. 1955-56 se pod jeho vedením konala velká norská expedice na Velikonoční ostrov a do východního Pacifiku. Zde Heyerdahla očarovaly obří sochy moai, u nichž si položil otázku jejich dopravy z lomů, kde je domorodci zhotovovali, na místo, kde hleděly na oceán. Domorodci měli jen primitivní nástroje na jejich zhotovení, ale ty rozhodně nemohly stačit na jejich dopravu. 

Roku 1956 vychází kniha Archeologické důkazy předšpanělských návštěv Galapág, kterou světu předložil s A. Skjölsvoldem.

Roku 1969 postavil vor Ra, a nímž hodlal přeplout Atlantský oceán. První pokus se nepodařil, ale druhý s vorem Ra II r. 1970 byl úspěšný.  Na voru plula osmičlenná posádka z Maroka na Barbados, čímž Thor Heyerdahl podal důkaz, že Atlantský oceán z obou břehů mohli dávní obyvatelé překonat i na jednoduchém plavidle a vzájemně se kontaktovat. Českému čtenáři ve své době plavbu na voru přiblížil jednak Heyerdahl knihou Výpravy Ra vydané Mladou frontou r. 1974 a také sovětský autor Jurij Senkevič, který byl v Heyerdahlově výpravě účastníkem a lékařem a který o ní napsal knihu Na voru Ra přes Atlantik. Film The Ra Expeditions získal r. 1971 nominaci na Oscara. 

Posádka voru Ra II. mohla poprvé ve velkém měřítku pozorovat znečištění oceánu. Heyerdahl se pak stal r. 1977  členem správní rady Světového fondu na ochranu přírody. Stavby lodí podle prehistorických plánů ho ale nepřestaly fascinovat. S posádkou 11 mužů v l. 1977-78 sestavil loď sumerského typu nazvanou Tigris  a plavil se na ní z Ourny v Iráku do Džibuti v Africe. Kniha o této expedici vychází r. 1980, film je natočen dokonce o rok dříve. 

Další svou pozornost zaměřil na Maledivy. Na tomto souostroví okryl ruiny buddhistických a hinduistických chrámů, které tady byly  postaveny před muslimskou kolonizací. Knihu i film nazval shodně Maledivské tajemství a obojí představil světu r. 1986. 

V l. 1986-89 organizoval norsko-chilské expedice na Velikonoční ostrov, kde zůstávala nevyřešená otázka dopravy obřích soch moai z lomů na místo určení. Výpravy se tehdy zúčastnil český inženýr Pavel Pavel, který nejprve na obřím betonovém modelu moai doma ve Strakonicích za pomoci lan a 16 lidí naučil model "chodit". Pak totéž zopakoval pod dohledem Thora Heyerdahla na Velikonočním ostrově. Tím vyřešil Heyerdahlovu archeologickou otázku starou 30 let. I Pavel Pavel napsal knihu. Jmenuje se Rapa Nui - Jak chodily sochy moai na Velikonočním ostrově. 

Thor Heyerdahl se roku 1990 objevuje na ostrově Tenerife ve městě Güímar, kde stály pyramidy velmi podobné stavbám v Americe. Nabízel se další důkaz spojitosti kultur z obou stran Atlantiku. Heyerdahla objev fascinoval. Dokonce tak, že roku 1994 se na Tenerife přestěhoval a dožil tady zbytek života. Výjimečně neměl pravdu. Pyramidy na Tenerife vznikly až ve druhé polovině 19. století. Nicméně správa města slavného muže odměnila. Ještě za jeho života začalo vznikat v Güímaru muzeum pod širým nebem a botanická zahrada, které se zabývají antropologií, archeologií, botanikou a hlavně Thorem Heyerdahlem a jeho objevy. Tento španělsko-norský projekt je hojně navštěvovanou atrakcí pro znalce života slavného badatele i pro běžné návštěvníky ostrova. 

Thor Heyerdahl zemřel 14. dubna 2002 na rakovinu v italském Colla Micheri. 

Podle:

Domov. Güímarovy pyramidy (piramidesdeguimar.es), 1. 6. 2023

Thor Heyerdahl - Životopis / Info - FDb.cz, 1. 6. 2023

Thor Heyerdahl – Wikipedie (wikipedia.org), 1. 6. 2023

Thor Heyerdahl dokázal nemožné a stal se legendou. Jeho vor Kon-Tiki chtějí vidět stovky tisíc lidí ročně | Radiožurnál (rozhlas.cz), 1. 6. 2023