Nagel, Johannes Anton

Popis

Johannes Anton Nagel byl jedním z nejranějších a současně nejvýznamnějších průkopníků speleologie v Rakousku.

S krasovými jevy se seznámil již za studií v Paderbornu, kdy se také zajímal o stavebnictví a matematiku. Paderborn leží v krasové oblasti plné závrtů a ponorů, uprostřed města vyvěrají krasové prameny. Zde můžeme hledat pozdější Nagelův zájem o studium krasu.  R. 1740 přichází studovat do Vídně, po dostudování se stal revizorem v solných dolech u Prešova. Všimli si ho císařští úředníci, čímž se dostává do služeb ve Vídni. Na příkaz císaře Františka I. se vypravil na přírodovědné cesty do Krajiny, Přímoří a také na Moravu.

R. 1750 koná zahraniční cestu do Francie, Anglie a Holandska. R. 1768 zkoumal na příkaz Marie Terezie následky zemětřesení v Rakousku. R. 1772 se stává prezidentem filozofické fakulty. Jeho široký vědní záběr dokládá i jeho sestavení dvou plánů Vídně z l. 1770-71.

Nagel je autorem prvního odborně speleologického díla. Je to obsáhlý rukopis o 97 stranách, který Nagel napsal pro císaře a věnoval mu jej. Dílo spočívalo dlouho zapomenuto ve dvorní vídeňské knihovně, až r. 1819 na něj upozornil anonymní autor v odborném časopise. 

Měl zajímavý vztah k Moravě. Osobně se totiž zúčastnil objevování Sloupských jeskyní a jeskyně u Ostrova, pozdější Císařské. Jeskyňářské objevy prováděl po celém tehdejším Rakousku. Jeho dílo o objevování jeskyní na Moravě ilustroval jeho přítel Karel Beduzzi, stavitel zámku v Rájci. Zatímco Nagelovo speleologické dílo nikdy nebylo vydáno, Beduzziho faksimile obrázků vyšly v l. 1905-11 v Krasu moravském a pak je zařadil Karel Absolon do svého stěžejního díla Moravský kras.

Pro speleologii má Nagel význam bezpochyby převratný. Byl prvním, kdo sestoupil do propasti. Stalo se tak ve Sloupských jeskyních.     

Podle:  

 http://cs.wikipedia.org/wiki/Johannes_Anton_Nagel, 16. 11. 2013

Absolon, K: (1970): Moravský kras, I. díl, ČSAV, str. 25