Král, Alois

Popis

Senetářov, Královo rodiště, se nachází v těsné blízkosti Moravského krasu. Alois Král zcela určitě domovskou krasovou krajinu velmi dobře znal, což mělo vliv na jeho budoucí směřování. Po vystudování učitelského ústavu v Brně začal učit na moravsko-slovenském pomezí ve Strání a pak v Uherském Brodě. Zde mimo jiné na přání svého přítele Leoše Janáčka sbíral málo známé slovácké písně. Ovšem na Slovácku Král nezůstal.

Další rozhodující vliv na něj měl Karel Absolon, s nímž od roku 1904 zkoumal jeskyně v Moravském krasu a na Balkáně. Dočetl se také o krasové krajině v Nízkých Tatrách a r. 1913 se vydal ji prozkoumat. V Demänovské dolině jeho pozornost upoutala krasová řeka, která se za velmi deštivého počasí na jednom místě propadala do podzemí a po průtoku vápencovými horninami vyvěrala na povrchu. Král byl hned přesvědčený, že v podzemí jsou jeskyně.

Připomeňme, že Demänovská ľadová jaskyňa v té době již byla objevena. Dne 3. 8. 1913 si Král spolu se svým synem Jaroslavem najal k prohlídce již objevené jeskyně syna místního hajného Adama Mišuru, který s nimi pak pokračoval i dále. Tehdy v době sucha v krasovém řečišti netekla žádná voda. Alois Král měl zapůjčené horolezecké lano od Miloše Jánošky, autora v té době jedinečné publikace Sprievodca po Vysokých Tatrách. Sestoupil do ponoru vybaven karbidovou lampou. Adam Mišura ani syn Jaroslav tehdy do ponoru nevstoupili, neboť jim chyběla svítidla. Král se ten den proplazil do prostorné chodby k podzemnímu toku ponorné řeky. Následující den se na místo s Mišurou vrátil a na pomoc si pozval ještě dva skauty, Otu Hrabala a Jarmilu Vránovou, kteří poblíž tábořili. Ve čtyřech pak podzemím postoupili až do takzvaného Velkého dómu. Komisionální ohledání objevených jeskyní se uskutečnilo o čtyři dny později.

Po objevu jeskyní se Král i s rodinou přestěhoval z Uherského Brodu do Liptovského Mikuláše a osobně řídil zpřístupňování objevených jeskyní a jejich záchranu před zničením. Plně se také věnoval propagaci speleologie, když v letech 1923 - 30 pořádal na celém území tehdejšího Československa přednášky s promítáním o nově objevených prostorách.

Demänovské jeskyně byly otevřeny pro veřejnost dne 10. 8. 1924. V rozšíření povědomí o jeskyních silně pomohl objeviteli Rudolf Těsnohlídek, který se zúčastnil mnoha výprav do podzemí a psal o nich v brněnských Lidových novinách.

Král také vydal roku 1926 prvního jeskyňářského průvodce po Demänové.

Roku 1932 se Král přestěhoval do Tišnova, kde žil do své smrti v roce 1972 a kde je i pohřben. Když Královi bylo 90 let, město Tišnov mu udělilo čestné občanství. Svůj archív písemností odkázal městu. Je v něm mimo jiné obsáhlá korespondence mezi ním, Těsnohlídkem, Janáčkem a Absolonem.

Tři měsíce po smrti Aloise Krále se na Květnici, kopec nad Tišnovem, vydal myslivec Jaroslav Bárta se psem Luxíkem. Pes se vydal do podzemí za jezevcem a když se dlouho nevracel, myslivec se rozhodl jej z nory s pomocí přátel vyhrabat. Zraněný foxteriér byl tehdy zachráněn a nora se ukázala vstupem do rozsáhlé, asi 1 km dlouhé jeskyně. Později byla pojmenována po čestném občanu Tišnova jako Králova.

Podle:

http://brnensky.denik.cz/serialy/alois-kral-nasel-perlu-demanovskou-jeskyni20100830.html, 2. 3. 2012

http://cs.wikipedia.org/wiki/Alois_Kr%C3%A1l, 2. 3. 2012