Polygonální půdy

Popis

Polygonální půdy jsou příkladem mrazem tříděných půd. Vysvětleme si jejich vznik.

Předpokládejme, že před začátkem procesu mrazového třídění půda obsahuje jemné i hrubé součásti i velké kameny. Ty jsou v půdě namíchány chaoticky. Kameny některých hornin mají "placatý" tvar. Příkladem takové horniny je třeba svor.

Jakmile pod povrchem při teplotách pod nulou zmrzne voda, vytvoří se v půdě tlak působící vodorovnými směry, jemuž se velké kameny "brání". Postaví se do svislé polohy. Největší stěnou čelí tlaku okolní půdy, ale přitom je tlak stěhuje o centimetry až decimetry dál. Na místě největšího tlaku tak nezůstane žádný velký kámen. Kameny postavené do svislé polohy se "odstěhují" na okraje kruhů či mnohoúhelníků, kde čelí lépe tlaku, který na ně působí. Shora pak půda vypadá tak, že je "vytříděná". Ve středu obrazců je jemná půda, na okrajích jsou přesunuté kameny postavené na úzké stěně.

Na svazích takto vznikají kamenné "terasy" (půdy brázděné), v rovinném terénu kamenné polygony (půdy polygonální).

V Česku toto dědictví studeného klimatu je k vidění v Krkonoších na Luční hoře. Tento vrchol však není turisticky přístupný, ale velmi pěkné příklady polygonálních půd provází turisty při červené značce mezi Sněžkou a Svorovou horou na Obřím hřebenu.