Inverze teploty vzduchu

Popis

Za normální meteorologické situace světelné sluneční paprsky dopadají na Zemi. Vzduch přitom příliš neohřívají, k jeho ohřevu dochází jinak. Světelné (viditelné) paprsky se zčásti odrazí od zemského povrchu, ale přitom změní svoji vlnovou délku. Stanou se tepelnými, infračervenými, tedy pro lidské oko neviditelnými. Stoupají atmosférou nahoru a ohřívají ji. Pozor - atmosféra je tedy ohřívána "odspodu". Pokud stoupáme vzduchovou masou vzhůru, teplota v ní klesá. Poklesu se říká vertikální teplotní gradient. Činí asi 0,65 °C na 100 výškových metrů. Pokles teploty vzduchu ve vyšších nadmořských výškách je ale také způsoben nižší hustotou vzduchu. Názorně řečeno: vzduch ve vyšších nadmořských výškách obsahuje méně molekul plynů, takže se tam "nemá co ohřívat". Pokles teploty vzduchu s rostoucí nadmořskou výškou je dále doprovázen vyšším množstvím srážek a vyššími rychlostmi větru. Opakujeme - to platí pro běžnou meteorologickou situaci. Výše popsaným podmínkám se říká normální zvrstvení vzduchu. 

Při zvláštních podmínkách vznikne opačné, inverzní zvrstvení vzduchu. Studený vzduch je dole, teplý nahoře. Jak k tomu dochází? 

Podmínkou je stav v tlakové výši, kde jak známo, převažují sestupné proudy vzduchu. Dále musí být bezvětří a konečně - typické inverzní zvrstvení nastane v kotlinách. Zjednodušeně řečeno - při tlakové výši, za bezvětří do kotlin "nateče" těžký studený vzduch, teplý zůstane nad ním. V těžkém studeném vzduchu v kotlině se tvoří oblačnost a mlhy, zatímco nad ním, na horách je slunečno a teplo. Kotlina přitom může mít miniaturní rozměry několika metrů čtverečních, ale do inverze může "padnout" i velké území celého státu. K inverzím teploty vzduchu dochází nejčastěji na podzim a v zimě. Trvají, dokud např. není tlaková výše vystřídána jiným počasím nebo kdy začne foukat vítr, který inverzní ráz počasí zruší.

Podotkněme, že inverzní zvrstvení větších měřítek může vzniknout i tím, že teplejší masa vzduchu se nasune nad studenou a při následném bezvětří ji "nepustí" k normálnímu proudění. 

Následky inverze teploty vzduchu bývají nepříjemné. V kotlinách přes hranici inverze nemohou pronikat emise z průmyslových podniků a z dopravy. Rostou koncentrace škodlivin v ovzduší. Naopak na horách inverzní počasí dělá radost turistům. Nad hranicí inverze bývá mimořádná dohlednost (až 200 km). Výjimečně lze z hor v inverzi pozorovat zajímavé optické jevy, viz náš snímek ve fotogalerii. Radioamatéři využívají hranice inverze k odrazu vln a tím ke spojení s místy, která jsou při běžných meteorologických podmínkách rádiově nedosažitelná.