Bobr evropský
Popis
Bobr evropský (Castor fiber) je živočich, který budí poměrně rozsáhlé emoce, kladné i záporné. Je příkladem druhu, který se poté, kdy byl v Evropě téměř vyhuben, opět vrací do přírody. Jeho početní stavy stále nejsou vysoké, ale už se ozývají hlasy pro jejich omezení.
Tento mohutný hlodavec měří na délku 75 - 100 cm, jeho ocas k tělu přidává dalších 25 až 35 cm. Dospělý samec váží i přes 30 kg. Typickým znakem bobra je zploštělý ocas. Díky němu nemůžete bobra zaměnit s jinými, na první (velmi letmý) pohled podobnými zvířaty (ondatra, vydra). Není porostlý srstí, ale silnou kůží a zrohovatělými šupinami. Ocas je kromě rozpoznávacího znaku také silnou přírodní výzbrojí bobra. Ve vodě mu slouží k regulaci ponořování a vynořování, na hladině ho bobr používá k signalizaci nebezpečí - slyšitelným plácnutím - a na souši se bobr o ocas opírá. Ondatra má na rozdíl od bobra kulatý a tenčí ocas, který se při plavání klikatě vine za zvířetem.
Zadní nohy má bobr opatřeny plovacími blánami, což s předchozími vlastnostmi z něj činí výtečného plavce. A to ještě musíme připočítat zvláštní žlázy v řiti. Díky jejich produktům je bobří srst nesmáčivá.
Bobr je na první pohled velmi milé zvířátko. Dokonce když na našem území nebyl jeho výskyt zaznamenáván, patřili k jeho obdivovatelům skauti a trampové, kteří ho zobrazovali na totemech a plnili úkoly zvané "bobříky".
Nyní se bobr evropský do české a moravské přírody vrací. Obsazuje svá bývalá teritoria, tj. louky a listnaté lesy s měkkými dřevinami podél řek a jezer. Žije v rodinách, které někdy vytvářejí velké kolonie. Ke svému životu potřebují "bobří hrady". Pokud má řeka vysoký břeh, bobři si jej v něm vyhrabou. Jinde si ho vytvoří z větví. Nebo si ho vytvoří z klacků přímo ve vodě. Takový "hrad" může mít základnu o ploše až 30 m2 a výšku až 2 metry. Pro bobra je důležité z hlediska "bezpečnosti", že všechny vchody do hradu jsou pod vodou. Pokud je hrad ve vysokém břehu, bobři si pod vodou vyhrabou vchod a "mají vystaráno". Pokud vodní tok teče v plochém terénu, bobři instinktivně navyšují výšku hladiny stavěním hrází z klacků nebo stromů. Takovou vrbu o průměru 20 cm dokáže bobr ve výšce několika decimetrů nad zemí rozhryzat a pokácet za jedinou noc. Zajímavé je, že strom téměř vždy padne žádoucím směrem, což se od bobrů později naučili dřevorubci. (Ha, ha).
Na dolních a středních tocích českých a moravských řek můžete občas narazit na stopy činnosti bobrů, zvláště tam, kde hlodavec práci na stromě nestihl dokončit.
Tím se ale oklikou dostáváme ještě k jednomu důvodu, proč bobři kácejí stromy.
Bobr je výlučně býložravec. Během léta se živí měkkými částmi rostlin. Na podzim se tyto rostliny přestanou vyskytovat a bobr musí přejít na jiný způsob obživy, protože neupadá do zimního spánku. Šťavnaté výhonky se nacházejí v korunách stromů, ale než se k nim bobr dostane, musí si strom pokácet. Dělá to tak, aby strom padl do vody. I když řeka zamrzne, může se bobr k jemným větvičkám pod vodou dostat a nemusí kácet nový strom v mrazu. Vybírá si různé druhy vrb, topoly a osiky. Olše nesnáší a při kácení si jich nevšímá. I tak je přechod z bylinné stravy na požírání tenké kůry pro bobry docela obtížný, zejména ale pak pro mláďata.
Ta se v počtu 3 až 5 jedinců rodí samicím po 105 - 107 dnech březosti. Sameček na dva měsíce opustí noru a samička se o zvířátka stará. V kolonii žijí s rodiči pak různě stará mláďata, na vlastní cestu životem odcházejí po 3 letech. Založí si novou kolonii. Rozšiřují se poměrně snadno, alespoň v ČR, protože na našem území nemají velké přirozené nepřátele.
Jejich nový výskyt je částečně dílem ochránců přírody, kteří je vysadili r. 1993 na Olomoucku, ale některé kolonie vznikly přirozeným pronikáním bobrů podél vodních toků, hlavně od Dunaje podél Moravy a Dyje, dostali se až do řeky Jihlavy, a také podél Labe.
Někdy bobři ničí polní kultury u řek nebo škodí v ovocných sadech. Pak se někteří pěstitelé dožadují jejich početní regulace.
Bude zajímavé sledovat návrat těchto zajímavých živočichů do Česka. Bude také zajímavé číst nebo poslouchat podobné diskuse, které už známe o vlcích, o kormoránech a dalších "navrátilcích".
Podle:
Bobr evropský (Castor fiber) - ChovZvířat.cz (chovzvirat.cz), 20. 7. 2022
Bobr evropský | Zachytáme.cz (zachytame.cz), 20. 7. 2022
