Meteorologický radar

Popis

Meteorologický radar neboli též meteorologický radiolokátor je zařízení, které na základě vypouštěných mikrovlnných paprsků dokáže monitorovat a lokalizovat dešťové a sněhové srážky a určovat jejich množství.  Meteorologové data z radarů používají současně s daty z pozemních stanic, z vypouštěných meteorologických sond (balón s měřicími přístroji) a samozřejmě s daty získanými z družic. 

Jak meteorologický radar funguje?

Velmi zjednodušeně řečeno - téměř stejně jako radiolokátor, kterým letečtí dispečeři "vidí" letadlo nad určitým územím. Radar pošle směrem k objektu lidskému oku neviditelný paprsek, ten se od něj odrazí a vrátí se zpět do radaru. Zde se na základě doby, která uplynula od vyslání paprsku do jeho příjem vypočítá vzdálenost objektu a podle množství odražených paprsků radar zaznamená tvar objektu. Pro letecké dispečery je objektem letadlo, pro meteorology dešťové kapky nebo ledové krystalky (sněhové vločky). Jen je potřeba dodat, že pro vysílání paprsků k dešťovým kapkám a vločkám je potřeba použít paprsky specifické vlnové délky. 

Nyní totéž trochu odborněji.

Meteorologický radiolokátor detekuje výraznou srážkovou oblačnost do vzdálenosti kolem 250 km. Data z něj získaná mohou být použita pro krátkodobý výhled srážek do vzdálenosti 150 km. Pamětníci si jistě vzpomenou, že do r. 1995 neexistovaly poměrně přesné krátkodobé předpovědi srážek. To se instalací radaru Skalky r. 1995 a pak ještě r. 1999 instalací radaru Brdy radikálně zlepšilo. Dalším posunem byla instalace nových radarů na těchže místech r. 2015 a průběžné vylepšování vizualizace dat. Dnešním radarovým datům na mapách v počítačích a mobilech opravdu rozumí i úplný laik.   

Radar funguje na principu zpětného rozptylu mikrovln (vlnová délka v řádu centimetrů) na vodních kapkách a ledových krystalcích ve srážkách a oblačnosti. Vysílač vydává krátké vysokoenergetické pulsy elektromagnetického vlnění. Anténa ve věži radaru je vyzařuje v podobě úzkého svazku do atmosféry. Část energie se "odrazí" (lépe řečeno -  zpětně rozptýlí) od vodních kapek a sněhových vloček, část se odrazí od terénu nebo letadel. Část zpětně rozptýlené energie anténa zachytí a přijímač radaru ji zpracuje, mj. letadla "pozná" a odfiltruje. Poloha cíle se určuje podle polohy antény v okamžiku, kdy vyslala a přijala vlnění a podle intervalu mezi vysláním a příjmem pulsu. V úměrnosti na radiolokační odrazivosti cíle se vrací zpět množství odražené energie. Při meteorologickém měření se anténa otočí cca 10 až 20 krát v azimutu s proměnným výškovým úhlem (elevací). Měření se opakují každých 5-15 minut.

Radarová měření jsou někdy rušena některými provozovateli mikrovlnných datových spojů. Na obrazovce pak v počítači nebo na mobilu vidíme  radiální "paprsky". I přes snahu Českého telekomunikačního úřadu a vynaloženou osvětu se mnohdy situace nelepší a v dotčeném území nemohou meteorologové data zpracovat a použít k odhadu srážek na nejbližší hodiny. Nebo je použijí s horší přesností. 

Na kótě Skalky a v Brdech má Česko dvě zařízení na poměrně přesné krátkodobé odhady srážek. Pokud jeden z těchto radarů má poruchu nebo jiný výpadek. lze data nahradit daty ze stejných zařízení na Slovensku a v Německu, protože okruhy pokrytí radarů se překrývají. 

Podle: 

http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/rad/data_jsradview.html, 2. 4. 2020