Úvrať

Popis

Úvrať je v drážní dopravě (obvykle na železnici) místo na trati, v němž vlak mění původní směr jízdy na opačný, v němž pokračuje dále po trati. 

Někdy se pojmem úvrať rozumí soubor událostí, které vlak učiní, aby pokračoval - tedy příjezd, zastavení, přestavení lokomotivy na druhý konec soupravy nebo přechod strojvůdce na stanoviště na opačném konci soupravy a odjezd v opačném směru. Dodejme, že úvrať může být situována v úvraťové stanici, kde cestující mohou z vlaku vystupovat a do vlaku nastupovat, nebo mimo ni, kdy vlak jen zastaví a pokračuje dále v opačném směru. 

Dodejme, že úvratě existují ve dvou smyslech, ale nikdo je dosud neodlišil různými termíny. Na některých úvratích vlak v přímém směru nemůže pokračovat, protože v něm nevedou žádné koleje. Na jiných úvratích koleje dál vedou, ale trasa vlaku vede do opačného směru a obvykle je dána jízdním řádem.  

Úvraťová trať je trať, kde musí vlak alespoň jednou změnit směr jízdy, aby mohl pokračovat dále.

Úvratě jsou využívány v horách k překonání prudkých svahů. Tento způsob je levnější než budování tunelů nebo smyček. Nevýhodou je, že každá úvrať prodlužuje jízdní dobu vlaku.

Úvratě také často byly budovány jako způsob zajištění dopravní obslužnosti sídla, které umožnilo při budování železnice jen jeden vjezd do něj a průjezd dále sídlem se z různých důvodů neplánoval nebo neuskutečnil. Nebo je v sídle úvrať jen proto, že to v éře budování železnic bylo velmi levné řešení. 

Vybrané úvratě v Česku:

Pokud pojedeme z Louky u Litvínova do Moldavy v Krušných horách, úvraťovou stanicí bude Dubí (50°41'50.364"N, 13°45'44.441"E). V horském terénu Krušných hor úvrať při překonávání značného stoupání (Litvínov 300 m.n.m. - Moldava 800 m.n.m.) ušetřila stavební náklady. 

Na trati Zadní Třebaň - Lochovice (zvané Podbrdský Pacifik) je úvraťovou zastávkou (dříve stanicí) Liteň (49°54'11.812"N, 14°9'19.098"E). Typický příklad nejlevnějšího řešení dopravní obslužnosti Litně, která kdysi byla významnou nákladní stanicí. Pikantní je, že při jízdě ze Zadní Třebaně do Litně jede vlak v podstatě na jihozápad. Po úvrati v Litni sice jede opačným směrem do Lochovic, ale trať se jedním obloukem dostane opět do směru na jihozápad. 

Na trati Ejpovice (dříve Chrást u Plzně) - Radnice se také ušetřilo na nákladech při vybudování úvratě ve stanici Stupno (49°49'34.402"N, 13°34'36.044"E). Od prosince 2018 jezdí na této trati vlaky již z Plzně. Na cestě přitom vykonají ještě jednu úvrať - v Ejpovicích. 

Na trati Planá u Mariánských Lázní - Bor u Tachova byl úvraťovou stanicí Tachov (49°48'7.458"N, 12°38'19.765"E). Zde nevýhody úvratě poněkud odpadaly, protože v Tachově se obvykle ve vlaku vyměnili všichni cestující. Dnes na trati Tachov - Bor vlaky nejezdí, v úseku Planá - Tachov ano. 

Na trati Bošice - Bečváry kdysi panoval čilý provoz - na pouhých 11 kilometrech se vlak jednou zdrží úvratí ve stanici Zásmuky (49°57'45.784"N, 15°1'54.994"E). Nejspíše i to spolu s konkurencí autobusů se stalo důvodem, proč pravidelný provoz se na této trati již nekoná. Jen o prázdninových víkendech zde soukromý dopravce  vede několik jízd. 

Pokud pojedete po trati Čáslav - Třemošnice, zažijete hned několik dopravních zajímavostí. Na začátku jízdy nastoupíte do lokálky v žst Čáslav. Ke svému vláčku půjdete nadchodem k jiné staniční "lokální budově". Hned u Čáslavi trať vede v souběhu se silnicí I/17 na stejném náspu. Teprve okolo r. 2016 sem byla instalována betonová svodidla, jinak vlaky mohli řidiči skoro považovat za raritní motorovou tramvaj. A konečně - úvraťovou stanicí jsou Žleby (49°53'24.941"N, 15°28'37.776"E), pro něž platí téměř totéž, co pro Liteň. 

Vybrané stanice nebo místa, přes které vlaky jezdí nebo jezdily úvratí

Praha Masarykovo nádraží

V dřívějších dobách známý expres Brněnský drak jezdil po trase Karlovy Vary - Ústí nad Labem západ - Praha - Havlíčkův Brod - Brno. Přijel do Prahy Masarykova nádraží (dříve Praha střed) a vydal se zpět opačným směrem, ale tentokráte do Brna. V dobách socialismu byl povinně místenkový.

Praha hlavní nádraží

Ještě poměrně nedávno jezdila řada vlaků kategorie Eurocity z Německa do Rakouska či Maďarska přes Prahu hlavní nádraží. Do nádraží vlak vjel od severovýchodu a tímtéž směrem zase nádraží opustil. Po vybudování Nového spojení vznikla zajímavá situace na železničním mostě v poloze 50°6'4.622"N, 14°28'48.787"E. Vlak jedoucí z Německa do Prahy (tedy ze severu) jede na tomto mostě nahoře a do Prahy hlavního nádraží vjíždí jižním tunelem Nového spojení. Tentýž vlak po vykonání úvratě míří do Maďarska či Rakouska (víceméně na jihovýchod), odjíždí severním tunelem Nového spojení a jede po kolejích pod zmiňovaným mostem. 

České Budějovice a Jihlava

Co mají společného?

Rychlíky na trase Plzeň - Brno v těchto stanicích vykonají úvrať. Řazení soupravy v Plzni na úvod trasy vlaku je tedy nakonec stejné jako v Brně při příjezdu do cíle. 

Ústí nad Labem hlavní nádraží

Zde vykonávají úvrať rychlíky na trase Praha - Cheb. Dříve jezdily většinou bez úvratě spojkou z "pražské" trati do stanice Ústí nad Labem západ.  

Břeclav

Stala se úvraťovou stanicí při zavedení přímých rychlíků Brno - Břeclav - Hodonín - Olomouc v rámci jihomoravského integrovaného dopravního systému. 

Přerov

V dřívějších jízdních řádech do Přerova zajížděly a úvrať tady konaly mnohé rychlíky na trase z Prahy na Ostravsko a Slovensko. Některé ovšem Přerov míjely po Dluhonické spojce. V jízdním řádu 2018/19 jen mizivé procento rychlíků na výše zmíněné trase zajíždí do Přerova, ale zato tady úvrať vykonávají osobní vlaky Olomouc - Ostrava - Bohumín. 

Pardubice-Rosice nad Labem

Úvrať na tomto nádraží konají vlaky na trati Pardubice - Chrudim - Havlíčkův Brod. Dopravní situace co se týče zaústění trati od Havlíčkova Brodu do žst Pardubice hl. n. je poněkud bizarní. Vlak jedoucí od jihu z Chrudimi nejdříve přejede po mostě nad pardubickým hlavním nádražím, dále přejede po mostě Labe do Rosic. Zde se koná úvrať. Vlak poté jede zpět, opět přejede Labe a vjíždí na pardubické hlavní nádraží víceméně od severu. Situaci již léta řeší místní politici, kteří mají na stole plány na úplně novou trať Pardubice - Chrudim bez úvratě (tzv. Medlešickou spojku). Zatím se do r. 2018 o nové trati jen mluví a ukazuje se, že chrudimští radní ji ani moc nechtějí. Asi jako kdysi dávno nechtěli přes svoje město vést trať Olomouc - Praha a doplatili na to oproti Pardubicím značným zpožděním rozvoje města. 

Turnov

Na tomto nádraží je asi nejbizarnější úvrať v Česku. Vlak, který jede ve směru na Jičín, nejdříve nabere směr Malá Skála. Zastaví asi po 500 metrech jízdy přibližně v místě 50°35'11.497"N, 15°8'44.351"E. Rozjede se opačným směrem zpět do Turnova, jen na kolej vzdálenější od staniční budovy. Jeho druhá velkolepá jízda je dlouhá také asi 450 m. Ocitne se přibližně v poloze 50°35'10.339"N, 15°8'23.765"E, kde zastaví, vykoná druhou úvrať a pak se teprve rozjede do Jičína. Řešením této bizarnosti by byla poměrně jednoduchá přestavba kolejiště a nástupišť v Turnově, která se objevila v plánech správy železnic. 

A nyní jen krátce: lokálka vyjíždějící z Kutné Hory hl. n. do Zruče nad Sázavou má úvrať již na zhlaví kutnohorského nádraží. Úvratí v polské stanici Glucholazy jezdí vlaky na trase Jeseník - Krnov.

Na Slovensku se podařilo zachovat či spíše znovu zprovoznit lesní železnici na pomezí Oravy a Kysuc. Je na ní pět úvratí. Poloha úvraťové stanice Sedlo Beskyd je 49°23'24.281"N, 19°7'40.032"E, ostatní úvratě jsou mimo stanice. 

Podle:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Úvrať_(železniční_doprava) 17. 8. 2018

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno: