Písek

Popis

Písek  je nezpevněný klastický sediment (úlomkovitá usazená hornina) o velikosti zrna 0,06 až 2 mm. Spodní hranice se někdy uvádí i 0,05 mm nebo 0,1 mm. Podle velikosti zrn se rozlišuje písek jemnozrnný, středozrnný a hrubozrnný. S pískem se obvykle v přírodě setkáváme jako s produktem rozpadu hornin, nejčastěji pískovců. Tato rozpadlá hornina se z místa vzniku může přemístit, přírodní procesy ji mohou třídit podle velikosti zrn, zrna písku přírodní procesy opracovávají. 

Kromě tohoto obvyklého chápání se jako písek označuje i nepřemístěný sediment (který zůstal na místě vzniku). Takový písek najdeme v přírodě např. pod žulovými balvany (např. žulový písek v Krkonoších na Dívčích kamenech). 

Složení písku je velmi různorodé.  Většinou odpovídá složení pískovců, z nichž vznikly. Ale existuje i korálový písek, který vznikl z úlomků korálů o příslušné velikosti zrn. Hlavní složkou nejčastěji se vyskytujícího písku jsou  zrna křemene. Pokud písek kromě nich neobsahuje příměsi, pak používáme termín křemenný písek. Má bílou nebo našedlou barvu. Kromě křemene písek ale příměsi obsahuje často - např. jíl.  

Písek se ukládá 

- v říčních náplavech, kde jsou zrna netříděná, neboť tekoucí voda unáší za různých vodních stavů zrna všech velikostí

- jako jezerní sediment, kde jezerní voda obvykle zrna přírodním procesem (zhruba stále stejné vlny) roztřídí podle velikosti

- jako sediment v mělkém moři, kdy se písková zrna třídí a od určité jemné velikosti se nedostávají  do velkých hloubek, tam se dostanou zrnka jílu

- jako produkt větrné (eolické) sedimentace v pouštích (duny).

Písek je mimořádně důležitá nerostná surovina, která stála a dodnes stojí u vzniku a trvání moderní civilizace. Je hlavní složkou malty. Do směsí, které stavebníci kupují, se ale písek upravuje. Zbavuje se nečistot a průmyslově se mele, aby zrnka měla přibližně stejný průměr. Samotný se používá jako podklad pod dlažbu, je základní surovinou pro výrobu skla (zde se používají nejčistší křemenné písky). Speciální druhy písků se používají pro vysypávání forem ve slévárenství (příklad s bábovkou a těstem vysypaným do formy vymazané moukou je velmi přiléhavý). Použití je také při výrobě cihel k vysypávání forem. 

Písek se těží v lomech, surovina bývá geologického stáří od křídy po čtvrtohory. Lomům se nejčastěji říká  pískovny, místně též písečáky atd. Při těžbě provozovatel lomu obvykle musí odčerpávat spodní vodu, ale po jejím ukončení je zaplavení lomu vodou nejčastějším způsobem rekultivace. Některé lomy jsou takto zaplaveny již dávno, aniž by o rekultivaci někdo přemýšlel. 

Na zaplavené pískovny se můžeme dívat dvojím pohledem. Jsou vynikající na koupání. Ale současně jsou otevřenou zásobou spodní vody, která tím, že je na povrchu, je velmi náchylná na znečištění. 

Podle:

http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?pisek, 15. 3. 2019

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno: