Peáž

Popis

Slovo peáž se používá v geografii dopravy. Není zcela jednoznačně zakotveno, jeho fonetická podoba má několik odlišných významů. 

1) Peáž neboli průvoz ve spojení se slovy peážní trať, peážní doprava či peážní spojení je vnitrostátní železniční doprava osob nebo nákladu přes území jednoho nebo více jiných států. Podotýkáme, že se nejedná o nahodilou dopravní záležitost, například jeden vlak, ale že peážní spojení je uskutečňováno plánovitě a dlouhodobě na základě smlouvy a obvykle s pevným jízdním řádem. Jiné spojení obvykle neexistuje nebo není rozumně využitelné. Pojďme se podívat na příklady.

A) Jeseník - Głuchołazy - Krnov 

Vlak vyjede z Jeseníku severovýchodním směrem k Mikulovicím a přejede státní hranici. Po přibližných 5,5 km jízdy Polskem zastaví ve stanici Głuchołazy. Ve stanici vlak vykoná úvrať, tj. vydá se zpět opačným směrem, tedy zdánlivě zase do Jeseníku, ale po postavení vlakové cesty (odborný pojem pro nastavení výhybek) se cestující vydají k jihovýchodu ve směru na Krnov. Druhá část peáže na území Polska měří asi 11,5 km. 

B) Liberec - Hrádek nad Nisou - Zittau - Varnsdorf

Vlaky na cestě z Liberce do Varnsdorfu jedou pozoruhodnou peážní tratí. Nejdříve severně od Hrádku nad Nisou vjedou krátce asi na 2,7 km na území Polska. Nezastavují ve vesnici Pojarów (ani tady není nádraží) a přejedou do Německa. Zde zastavují v těchto stanicích a zastávkách: Zittau, Mittelherwigsdorf, Hainewalde, Grossschönau, Po 17,5 km jízdy německým územím vlak opět vjede do Česka a kousek za státní hranicí zastaví ve Varnsdorfu. Zajímavé je, že potom pokračuje dál do německého Seifheneersdorfu, takže se tady jedná o peážní dopravu z pohledu Německa po českém území. Redakci webu egeon není znám jiný příklad vlakového spoje, který by na tak krátkém úseku hned 4 krát přejel státní hranici. 

C) Lučenec - Veľký Krtíš

V minulosti (cca do r. 1991) jezdily vlaky mezi těmito sídly peážní tratí přes Maďarsko. Doprava v tomto směru je dnes zrušena. Mezi Lučencem a Veľkým Krtíšem jezdí autobusy, jejichž trasa přes Maďarsko nevede. 

D) Neusalza-Spremberg a Taubenheim/Spree

Tato železniční trať mezi dvěma německými městy vede asi 1 km po českém území v prostoru bývalé vesnice Fukov. Vlaky na českém území jedou bez zastavení. Viz obrázek ve fotogalerii. 

E) Slavutych - Pripjať

Železniční trať mezi dvěma ukrajinskými městy vede přes území Běloruska. Často ji využívají občané, kteří ve Slavutychu bydlí a v Pripjati pracují. Osud železniční trati v rámci konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou není redakci egeonu znám. Rusové r. 2022 obsadili blízkou elektrárnu Černobyl a s ní jak Slavutych, tak Pripjať. 

F) Vojtanov - Plesná - Bad Brambach

Vlak severně od Vojtanova opustí české území a 4 km jede Německem. Zastaví ve stanici Plesná. Pak cestující mohou pokračovat do německého Bad Brambach. Jenže stavitelé trati nejdřív železnici trasovali 200 m Německem, pak se na úseku dlouhém 570 m vrátili do Česka, až poté vlak vjede do Německa definitivně. 

2) Peáž neboli průvoz lze chápat také jako vnitrostátní silniční dopravu osob nebo nákladu přes území jednoho nebo více jiných států. Zde bychom slovem peáž označili silniční spojení mezi dvěma místy ve státě A, které vede přes stát B (nebo i dva státy), přičemž jiné spojení neexistuje nebo není rozumně využitelné. Pojďme se také podívat na příklady.

A) Mals - Livigno

Pokud chtějí obyvatelé italského Mals nebo jiných míst v údolí Val Venosta jet na lyžovačku (sjezdařskou nebo běžkovou) do bezcelní zóny Livigno (která také leží v Itálii), rozhodně zvolí nejkratší cestu přes Švýcarsko. Podobně budou uvažovat obyvatelé Tirana, ale ti se přes Švýcarsko do Livigna dostanou jen v létě, když je tam otevřena vysokohorská silnice. 

B) Špindlerův Mlýn - Moravská bouda

Pokud se někdy ubytujete na Moravské boudě (nebo na nejbližších boudách v okolí), můžete dostat povolení ke vjezdu do národního parku. Pojedete ze Špindlerova Mlýna až nad Lužickou boudu, kde pojedete rovně, nikoli vpravo jako většina aut. Po dosažení státní hranice s Polskem se dáte vlevo k Petrově boudě. Celý profil dalšího pokračování silnice asi v délce 1,1 km patří Polsku. Pak se opět vrátíte na území ČR. 

3) Slovem peáž se v historii označoval průjezd vlaku jedné železniční společnosti po trati, kterou vlastnila jiná společnost. 

4) Slovo peáž také znamená souběh dvou železničních tratí na jednom traťovém tělese nebo analogicky souběh dvou silnic různých čísel na jedné komunikaci. V Česku je příkladem trať Praha - Turnov a její souběh - peáž s tratí Kolín - Rumburk v úseku Mladá Boleslav - Bakov nad Jizerou. V silniční dopravě je příkladů ještě mnohem více, třeba 200 km dlouhá peáž mezinárodní silnice E50 a E65 na dálnici mezi Brnem a Prahou nebo asi 10 km dlouhý souběh silnic 605 a 118 v úseku Zdice - Beroun.

5) Se slovem peáž přejatým z francouzského péage se setkáte na západoevropských dálnicích, např. v Itálii, Španělsku a Francii. Znamená výběr mýta anebo úsek s výběrem mýta. Jízda po těchto dálnicích je dražší variantou dálniční známky, protože v zemích, kde se za použití dálnice platí nákupem dálniční známky, můžete v určitém čase použít dálnici libovolně často. V případě mýta jedete úsekem jen jednou, zaplatíte jednou, obvykle za projetý úsek, někde se ale platí za úsek, který vás teprve čeká. Pozor - řeč je o jednorázových turistických jízdách. Pravidelní nákladní a autobusoví dopravci řeší placení mýtného jinak. 

Z vlastní zkušenosti víme, že noční jízdy jsou při placení na mýtných branách levnější, že se finančně nevyplatí dálnici opouštět a zase na ni najet a že v případě potíží je možno na mýtné bráně si zavolat obsluhu. Nevíme ale, zda to platí stoprocentně. Pokud zrovna potřebujete najít hotovost nebo platební kartu a jste před mýtnou branou, doporučujeme zaparkovat co nejvíce vpravo na rozšířeném prostoru a v klidu si věc vyřešit.