Vlčí kopec

Klasicistní lovecký zámek Vlčí kopec, též zvaný Jindřichovo zátiší nemá dlouhou historii. Stojí na plochém vrchu nad prudkým ohybem řeky Oslavy. Postavit jej nechal v letech 1829 – 1830 Jindřich Vilém Haugwitz z Biskupic (1770 – 1842) podle projektu vídeňského architekta Josefa Kornhäusela. Rodu Haugwitzů, který byl majitelem zámku v Náměšti, pak objekt patřil až do zestátnění roku 1945.

Panstvu zámek sloužil zejména na podzim, kdy se sem sjížděli majitelé i hosté na lov. Hostiny se odbývaly v "hlavní" budově, v menších stavbách bydlelo služebnictvo a hajný. Okolí zámečku bylo protkáno spoustou náročně budovaných stezek, zvěř, zejména jeleni, daňci a prasata divoká, byla držena v oborách, lovci ji měli na dostřel ze stezek.  Stejně jako dnešní podobná myslivecká zařízení i v tehdejších dobách byla obora ohrazena, ploty mohli lidé překonat po schůdkách, povozy a kočáry projížděly vraty. S Náměští byl Vlčí kopec spojen vozovou cestou Annastrasse (Anina cesta), která je dobře znatelná v terénu dodnes.

Za socialismu byl zámek v majetku ONV a sloužil také jako  rekreační a školicí středisko pro děti zaměstnanců Jihomoravských energetických závodů. V 70. letech 20. století tu bydleli dělníci budující vodní nádrže na řece Jihlavě.

Nad zámečkem při příjezdu od silnice od rozhledny Babylon na rovném prostranství stávala hájenka, konírny a kočárovny. Ty ale byly strženy v socialistických dobách. Zmíněná rozhledna Babylon patřila k zámku, stejně jako 1 km na sever stojící pavilon Gloriet a už neexistující bouda „Žampion“.

Nad zámkem si všimněte dvou mohutných buků. U místa, kde lze zaparkovat auto, roste překrásná skupina douglasek.

Příjezdovou cestu od silnice lemuje nádherné stromořadí. Říká se mu Haugwitzova alej.