Šmelcovna je dnes známým výletním cílem v údolí Bílého potoka. Jedná se o osadu s několika chalupami.
Jméno osady vzniklo z německého "schmelzen", tj. tavit. Snad naši předkové měli této skupině obydlí dát název "Tavírna". Již ve 13. století se zde dobývala stříbrná ruda, což dokládají hlavně místní názvy Stříbrná zmola, Stříbrnice, Rudník. Ale je možné, že uváděné názvy patřily do katastrálního území obce Lažánky.
Železná ruda se u Šmelcovny dobývala od 16. století. Hamry, které stříbrnou nebo železnou rudu tavily, byly postaveny jednak zde, na Šmelcovně a pak také v Lesním Hlubokém, u Veverské Bítýšky a pod hradem Veveří.
Vysoká pec stála na Šmelcovně již r. 1724. Produkovala takové množství železa, že byla schopna zásobovat i sousední hamry a železárny. Hnací silou pro dřívější hamry byla voda. Díky ní se ruda mohla prát, mlít, pražit a tavit. Do vysoké pece se jako palivo používalo dřevěné uhlí.
Největší rozkvět zpracování železných rud se odehrával ve 2. pol. 19. stol. Tehdy stála na Šmelcovně nejen vysoká pec, ale i hamry, slévárna, drtírna, kovárna, sklad cihel, cihlářská pec, sklad dřevěného uhlí a obytné budovy. Vysoká pec měla výšku 13 metrů.
To už bylo v době, kdy železářský podnik postupně vlastnili (poté, kdy z huti odešla vrchnost z hradu Veveří) buď nájemci nebo vlastníci. Jeden z nich, Tomáš Svoboda, majitel z r. 1853, postavil ještě jednu pec, vodní a parní turbinu a byl schopen produkovat až 670 tun železa týdně.
Podnik ale nepřežil nástup nového paliva, koksu z černého uhlí, které by se muselo nákladně dovážet z Ostravy. Blízké rosické uhlí majitelé nechtěli kupovat pro údajně vysoký obsah síry. Provoz byl ukončen r. 1873. Ve stejnou byl ukončen provoz železářského podniku na Bílém potoce nad Veverskou Bítýškou. Zařízení bylo odvezeno, budovy strženy, zarostly lesem nebo jejich zbytky jsou pod parcelami současných majitelů chalup.
Osada pak na svém významu ztrácela, ale její obyvatelé ještě r. 1905 staví novou kapličku. To už se skupina stavení a hospoda "U Mašků" stala pravidelným cílem turistů, od r. 1902 se zde pravidelně koná Vítání jara, v letech 1912–1933 se oslav zúčastňoval i Petr Bezruč se svou „smečkou“.
Dnes je osada cílem výletů pěších i cyklistických.
Umístění
49°16'01.30"N, 16°21'15.13"E
Adresa
ŠmelcovnaJavůrek, Maršov 664 71 Maršov, 664 83 Javůrek
- Katastrální území
- Javůrek, Maršov
- Nadmořská výška
- 316 m.n.m. - 320 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- První osídlení a dolování ve 13. století. Zastavení provozu hutě 30. 10. 1873. Kaplička z r. 1905.
Přístup
Příjezd vlakem
Jeďte do železniční stanice Tišnov nebo Kuřim na trati 250, odtud se do blízkého Maršova dopravíte autobusem 312.Příjezd jinou hromadnou dopravou
Na Šmelcovnu nejezdí žádná hromadná doprava.
Do blízkého Maršova se můžete dopravit autobusem 312, který v pravidelných intervalech jezdí na trase Kuřim, žst - Veverská Bítýška - Maršov - Deblín - Tišnov, žst.
Do blízkého Javůrku jedou některé spoje linky 401 a linka 411.
Příjezd osobním autem, parkování
Do osady Šmelcovna je možno dopravit se autem, z Maršova sem není zákaz vjezdu. Motorista ale musí počítat s několika omezeními - silnice z Maršova je velmi úzká, místy značně rozbitá, na Šmelcovně často není kde zaparkovat. Pozor na zimní období, cesta bývá nesjízdná. Může se stát, že dolů na Šmelcovnu projedete, nahoru zpět nikoliv.
Příjezd z Javůrku po lesní cestě není možný.
Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Autobus lesní silnicí z Maršova neprojede. Je nutno, aby parkoval v Maršově.Přístup pěšky
Z Maršova: po červené značce 2,5 km.
Z Javůrku: po červené značce 2 km.
Z Veverské Bítýšky, náměstí: po modré značce 8,5 km.
Z Velké Bíteše, náměstí: po modré značce přes brody 14 km
Příjezd na kole, parkování kol
Vzdálenosti viz přístup pěšky.
Silnice z Maršova je asfaltová, místy rozbitá. Z Javůrku vede na Šmelcovnu lesní cesta. Z Veverské Bítýšky podél potoka vede většinou asfaltová komunikace, místy kvalitní, místy rozbitá. Závěr od Hálova mlýna je lesní cesta a pěšina.
Příjezd od Velké Bíteše je dobrodružný přes sérii brodů.