Údolí Kohoutovického potoka

Chráněné území botanických skvostů a téměř přirozeného lesa v hluboké strži v těsné blízkosti frekventované silnice v Brně


Mezi brněnskými městskými částmi Kohoutovice a Pisárky vede silnice Libušiným údolím, do kterého zhruba v polovině ústí zprava údolí zvané Šárka. Podél potoka, který protéká Šárkou (Kohoutovický potok) byl vyhlášen přírodní památkou úzký, dlouhý pás lesa nazvaný údolí Kohoutovického potoka. Zjistilo se totiž, že les podél hluboké strže na geologickém podloží biotitických granodioritů je tvořen neobyčejně pestrou směsí dřevin, že v něm rostou na brněnské poměry neobyčejné byliny a že území, ačkoli leží v těsném sousedství rušné silnice, je velmi blízké ryze přírodnímu stavu. Krásu území podtrhují malé potoční kaskády dosahující až na skalní podklad, zajímavá podívaná zvláště po vydatném dešti.

Téměř přirozený lesní porost je tvořen především bukem lesním (Fagus sylvatica), dubem zimním (Quercus petraea), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), habrem obecným (Carpinus betulus), lípou srdčitou (Tilia cordata) a také keři lísky obecné (Corylus avellana).    

Ze vzácných bylinných druhů můžete v údolí najít oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum) a okrotici červenou (Cephalanthera rubra). Běžnější druhy jsou zastoupeny bažankou vytrvalou (Mercurialis perennis), kyčelnicí cibulkatou (Dentaria bulbifera), kopytníkem evropským (Asarum europaeum), jarmankou větší (Astrantia major) a dalšími. Zajímavý je výskyt horské byliny věsenky nachové (Prenanthes purpurea), která napovídá, že údolí leží v klimaticky inverzní poloze (stéká do něj často z okolních kopců studený vzduch a drží se dole).

V dolní části chráněného území se stékají potoky z Libušina údolí a ze Šárky a údolí již není strží, ale rozšiřuje se. Tady rostou dřeviny závislé na přítomnosti vody v půdě: vrba bílá (Salix alba) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Odpovídá tomu i bylinný podrost tvořený především kopřivami, což patrně souvisí se splachem nežádoucích živin a jejich usazováním na soutoku potoků. V této dolní části území byly také vybudovány tři malé kamenné přehrádky, které zcela změnily kaňonovitý ráz území a dostala se sem část odpadu z doby výstavby silnice.

Území láká ke krátkým procházkám, i když přírodní pohoda je rušena blízkou silnicí.

Podle:

Kolektiv (2008): Chráněná území města Brna, sada sbírkových karet, Rezekvítek Brno, karta č. 27.



Umístění

GPS souřadnice

49°11'28.895"N, 16°32'45.450"E (horní konec údolí)

49°11'39.055"N, 16°33'33.044"E (dolní konec údolí)

Adresa

Brno-Kohoutovice
Brno 623 00

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Pisárky
Nadmořská výška
235 m.n.m. - 305 m.n.m.
Základní číselné údaje
Rozloha chráněného území je 3,28 ha. Pruh chráněného území je asi 1,2 km dlouhý, široký 15 až 40 m. Bylo vyhlášeno r. 1987.
Kategorie chráněného území
Přírodní památka Údolí Kohoutovického potoka

Přístup

Příjezd vlakem

Nejbližší stanice je Brno hlavní nádraží, odkud jeďte na Mendlovo náměstí tramvají č. 1 a pak přestupte na autobus č. 52.

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Údolím, kde vede Libušina třída jezdí trolejbus č. 37, tím můžete ke chráněnému území přijet buď od centra z Mendlova náměstí nebo od západu z Kohoutovic, ale lepší je použití autobusu č. 52. Ten jede údolím zvaným Šárka, vystupte na stejnojmenné zastávce a můžete pohodlně údolím jít shora.

Příjezd osobním autem, parkování

Osobním autem můžete přijet tak, abyste zaparkovali na horním konci údolí u autobusové zastávky Šárka. Po procházce se můžete vrátit zpět stejnou cestou nebo jet zpět nahoru jednu zastávku autobusem č. 52.

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Autobus lze zaparkovat u horního konce údolí u autobusové zastávky Šárka. Moc místa tu ale není.

Přístup pěšky

Údolím od autobusové zastávky Šárka k autobusové zastávce Antonína Procházky vede docela pohodlná klesající stezka délky asi 1,2 km. Vycházku si samozřejmě můžete prodloužit navazující lesní stezkou do Pisárek.

Příjezd na kole, parkování kol

Stezka vedoucí údolím je sjízdná pro nadšence na horských kolech.

Poznámky pro vozíčkáře

Pro vozíčkáře má údolí příliš strmé sklony.

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu