Zámek a muzeum Blansko

Město Blansko je přirozeným výchozím bodem pro výlety do Moravského krasu. Pokud vás zajímají přírodní a historické souvislosti, pak rozhodně v Blansku zajděte na návštěvu zámku, který je současně muzeem a v několika sálech soustředí všechno podstatné, co byste o Moravském krasu měli vědět, zejména o krasu, objevech v jeskyních, výrobě železa a o archeologii. Vzpomenete tady také, že v minulosti na zámku působili velmi významní lidé, kteří se nesmazatelným písmem vepsali do dějin, dokonce i v rámci Evropy. 

Zámek byl s největší pravděpodobností postaven na místě středověké tvrze, která vznikla poté, kdy vojska Prokopa Holého pobořila nedaleký hrad Blansko (nazývaný též Blansek - u Macochy). První sídlo tady r. 1447 nechal postavit Vilém z Miličína. Jedním z dalších držitelů byl r. 1531 Jan Doubrava z Hradiště a na Blansku, pozdější olomoucký biskup. R. 1559 píše spis O rybnících.

Dalším majitelem - humanistou, tentokráte již manem olomouckých biskupů byl r. 1560 Ambrož z Ottersdorfu. Byl to bratr pražského politika a historika Sixta z Ottersdorfu.

R. 1574 se stává vlastníkem zámku Matyáš Žalkovský ze Žalkovic, který hned rok poté začíná přestavovat dosavadní sídlo na renesanční zámek. Znak Žalkovských je v průjezdu před hlavní branou na kamenné pamětní tabuli. Pochází z doby Jana Žalkovského ze Žalkovic, pána na Dobromilicích, Brodku a na Blansku.

Na přelomu 16. a 17. století v Blansku působí jako hospodářský správce Jiří Skřivánek, který pro budoucnost sepsal Kopiář blanenský, soubor tehdejší hospodářské korespondence.

R. 1615 panství kupuje Albrecht ze Šlejnic. Jeho rodina v době stavovského povstání stála  na straně, která nakonec prohrála. Následující třicetiletou válku zámek přečkal za častého střídání majitelů. V l. 1643-45, kdy patřil Lvům z Rožmitálu, byl poškozen.

Dějiny pokračují významnými majiteli nebo osobnostmi.

Teprve koncem 17. století v době vlastníků slezské šlechtické rodiny Gellhornů byl zámek přestavěn barokně a r. 1695 byla  vybudována věž. Gellhornové u Blanska objevili železnou rudu a začali rozvíjet železářství. R. 1766 hrabě Karel Gellhorn prodává panství hraběti Antonínu Salmovi-Reifferscheidtu. Tím začíná nejslavnější doba Blanska a okolí. 

Za vlády rodu Salmů se zámek stal správním centrem horního a hutního úřadu panství a letním sídlem rodiny.

Hugo František Salm (1776-1836) se stal předním představitelem rodu. Rozšířil železářskou výrobu natolik, že okolí města se stalo jedním z hlavních míst podnikání v celém Rakousku-Uhersku. Je nejen průmyslníkem, ale mecenášem vědy. Za jeho působení trávil mnoho času na zámku Josef Dobrovský, Josef Hormayer z Hortenbergu, v předzámčí bydlel Jindřich Wankel, otec moravské archeologie. Jedna místnost s archeologickými nálezy v jeho obydlí se stala prvním muzeem Moravského krasu. Na zámek často přijížděl rakouský spisovatel Ferdinand von Saar, Wankla navštěvoval malíř Josef Mánes.

Na zámku vznikly plány na otevření Františkova muzea v Brně (dnes Moravské zemské muzeum) a velmi často sem přicházel přední Salmův zaměstnanec,  ekonomický odborník Karel Ludvík Fridrich z Reichenbachu. Salm i Reichenbach se setkávali např. s německým básníkem Goethem.

Na dnešním vzhledu zámku nepoznáte, že krátce po sobě byl dvakrát upraven, r. 1853 pozdně empírově a r. 1873  novorenesančně. Jižní křídlo tehdy dostalo novorenesanční štít. Ale při rekonstrukci v l. 1960 – 68 se památkáři rozhodli navrátit zámku původní renesanční podobu.

Bylo to šťastné rozhodnutí.

Když zámek roku 1945 připadl státu, byly v něm nejdříve zřízeny byty a sýpky, ale po rekonstrukci mohli turisté i místní navštívit muzejní expozice věnované Moravskému krasu a blanenské litině.

Je tomu tak v modernější podobě dodnes. V části expozic návštěvníci obdivují archeologické a speleologické objevy, část místností je zařízena „zámecky“. Velmi přitažlivé je nádvoří obklopené čtyřmi křídly, věž s hodinami na severní straně a litinová kašna vyrobená v salmovských železárnách. Na nádvoří je možno všimnout si malého znaku šlechtického rodu Salmů se dvěma lososy a také původních dveří ze 2. pol. 19. stol. také se znakem Salmů.

Za parkem stojí vysoká budova tzv. Sýpky, což byl kdysi objekt skutečně určen pro skladování obilí, dnes je v něm restaurace.

V zámku najdete tyto expozice (stav r. 2026):

Obrazy z Moravského Švýcarska (přírodní dějiny krasového i nekrasového okolí okolí Blanska, historie před příchodem člověka)

Cesta do pravěku Blanenska

Blanenská umělecká litina

Historické interiéry zámku

Hrady blanenského okolí

Otevírací doba:

IV.-X. út-ne 10-17

XI.-III. út-so 10-17

Základní vstupné do stálých expozic: 100 Kč (stav r. 2025)

Podle:

Hosák, L., Zemek, M. a kol. (1981): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl, Jižní Morava, s. 36

Kučera, J. a kol. (2010): Blansko, turistický průvodce, Město Blansko