Kontaktní informace
info@velkadohoda.cz
Poznámky
Kontakt: Přírodní areál Velká dohoda s.r.o., tř, kpt. Jaroše 28, 602 00 BrnoNa severním okraji Moravského krasu se od nepaměti na několika místech těžil vápenec. Úměrně době se zlepšovala technologická úroveň těžby a zpracování, avšak základní princip zůstává od hlubin historie stejný. To platilo i pro území obce Lipovec, jak pro malé soukromé pece jednotlivých vápeníků, tak pro moderní (na svou dobu) pec v lomu Velká dohoda.
Vápenec obsahující kalcit, tedy uhličitan vápenatý CaCO3 je třeba za vysoké teploty rozložit na CaO (pálené vápno), přičemž se uvolňuje CO2 (oxid uhličitý). Pokud pálené vápno smícháte s vodou nebo s vodní párou, získáte hašené vápno nebo vápenný hydrát.
Devět vápenických z rodin z Lipovce, který leží těsně při hranicích CHKO Moravský kras, se r. 1927 spojilo, aby povýšilo prozatím nedokonalou technickou úroveň pálení vápna a samozřejmě, aby si zlepšilo zdroj obživy. Založili společnost Velká dohoda.
Vápenec se doposud v Lipovci a v okolí těžil a zpracovával naprosto primitivním způsobem. Každá vápenická rodina měla obvykle jeden lom malých rozměrů. V něm vápeník během zimy nalámal za použití ručních vrtacích nástrojů i střelného prachu asi 130 až 230 fůr (60 až 110 tun) vápence, které si postupně navozil na saních či na povozech domů k peci. Znamenalo to denně během "sezony" se s fůrou "otočit" třikrát až čtyřikrát. Kromě toho si každý vápeník musel technologicky správně založit pec a připravit si 150 až 240 m3 smrkové kulatiny, aby v letní, tedy stavební sezoně, mohl pálit vápno.
Jednoduchá pec byla vysoká byla zhruba 2 - 2,5 metru, v půdorysu měřila 4 - 10 metrů. Uvnitř byl vlastní prostor, kde se pálil vápenec a topeniště, kde hořelo dřevo, jehož spotřeba byla asi 4 až 8 m3 na jedno pálení. V topeništi byl litinový rošt, kterým propadával popel. Prostor, kde se pálil vápenec, byl oblých tvarů, obezděný obyčejnými nebo šamotovými cihlami. Pec byla vápencem "naložena" tak, aby se její vrchní část ve tvaru kupy mohla pokrýt vrstvou z mazlavého jílu a škváry. V tomto pokryvu vápeník udělal jeden či více otvorů, jimiž odcházel kouř. Pálení trvalo zhruba 1 - 2 dny. Poté se nechala pec vyhasnout.
Pokud uvážíme velkou vrstvu sněhové pokrývky a tehdejší stav lesních cest, snadno nám vyjde, že řemeslo vápeníka nebylo nijak výnosné a že vyžadovalo tvrdou povahu.
Velká dohoda měla tuto zvyklost změnit. Její členové postavili na svou dobu nezvykle obrovskou, moderní šachtovou pec, začali v sousedním lomu dobývat vápenec ve velkém množství (za bezmála 50 let provozu ho bylo vytěženo 1 milion tun) a od r. 1928 začali dominovat trhu. Na paty jim dýchala společnost Malá dohoda, která si postavila pec nedaleko odtud.
Šachtová pec měla původně vnější topení, kdy horké plyny a plameny ze dřeva přecházely z topeniště a prostupovaly vrstvami vápencem vzhůru. Později majitelé změnili topení na vnitřní, kdy otvory z topeniště byly zazděny a vápenec se přímo prokládal koksem. Lom byl v provozu až do 70. let 20. stol., od té doby se v něm netěžilo, sloužil 20 let např. k pořádání škol v přírodě.
Zajímavě a spletité jsou osudy při objevování jeskyně ukryté v lomu. Stručně řečeno: Jeskyně Velká dohoda byla objevena r. 1953 a zprávu o tom přinesl časopis Československý kras r. 1954. V 60. letech 20. stol. se objevují různé zprávy o její poloze, ale nadále se po dlouhou dobu předpokládalo, že jeskyně padla za oběť těžbě v lomu. Jenže r. 2000 se jeskyňářům podařil za pomoci virgule senzační objev. Pronikli do zapomenutých prostor.
Od r. 2013 má lom a vápenka nové využití. Brněnská s.r.o. Přírodní areál Velká dohoda v lomu vybudovala menší naučnou stezku, sadu nízko i vysokolanových překážek, tři dobrodružné lanové dráhy a naučnou stezku. Nabízí využití zájemcům o adrenalin.
Členové redakce tohoto webu v lednu 2014 objevili v lomu těžební stroj (podobná technika tu téměř 40 let nebyla), který upravoval stěny lomu, aby si milovníci dobrodružství mohli vyzkoušet další zážitek: miniaturní via ferraty (Klettersteigy), tedy "vysokohorské" zajištěné cesty. V létě r. 2020 při další návštěvě byla ferrata (zřejmě již delší dobu) v provozu. Na lomové stěně bylo instalováno hned několik zajištěných cest, některé jednoduché, vyskytly se i obtížnější prvky. Některé cesty imitovaly traverzy stěnou (převažovala vodorovná linie), ale k vyzkoušení se nabízí i svislé výstupy.
Pokud se sem vydáte na výlet a milovníci lan budou řádit ve výškách, frčet na lanovkách a vám se do vlivu adrenalinu nebude chtít, nevadí. U boudy na dně lomu můžete posedět u občerstvení.
Podle:
http://koda.kominari.cz/?action=karta&cislo=4357, 19. 1. 2014
http://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=5927, 19. 1. 2014
http://www.velkadohoda-moravskykras.cz/, 19. 1. 2014
http://mskholstejn.eu/jeskyne/velka-dohoda/, 19. 1. 2014
Umístění
49°23'40.795"N, 16°46'35.856"E
Adresa
Lipovec 679 15- Katastrální území
- Lipovec u Blanska
- Nadmořská výška
- 495 m.n.m. - 505 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Vápenka byla založena r. 1928. Výška komínu ve vápence je 18 m. Těžba byla ukončena r. 1975. Rozloha těžebního prostoru lomu je asi 1,7 ha. Lom a vápenka pod názvem Přírodní areál Velká dohoda byl otevřen pro veřejnost r. 2013.
- Kategorie chráněného území
- Chráněná krajinná oblast Moravský kras