Zámek Rájec nad Svitavou

Dějiny zámku v Rájci nad Svitavou začínají r. 1763, kdy zdejší panství získává rod Salmů z Reifferscheidtu. Příslušník tohoto rodu Antonín Salm v tomto roce začal zámek budovat, když panství koupil od Rogendorfů a předchozí zámek již neexistoval. Pro stavbu zvolil jižní stráň, kterou nechal nejdříve terasovitě upravit. Za pozornost stojí na dnešní i tehdejší poměry nebývale rychlé tempo výstavby. Do zimy r. 1763 stála a byla taktéž zastřešena jižní část zámku, celý objekt byl dokončen r. 1764. Pak byly upravovány interiéry a průčelí, r. 1765 stály již oba jižní pavilony. Do r. 1768 byl hotov celý objekt včetně podjezdu v průčelí, křídla pro kočáry a pavilonu pro purkrabího. Byl vybudován i hlavní vjezd a stáje, které však dnes již neexistují.

Stavebníci pracovali podle projektu architekta Isidora Amanda Marcela Canevala v duchu pozdního baroka a francouzského klasicismu. Fresku ve velkém sále namaloval Kajetán Schemberger,  malířská výzdoba je dílem Františka Antonína Sebestiniho z Prostějova.

Na dohled od Moravského krasu tak bylo postaveno panské sídlo v duchu slohu Ludvíka XV. Velkému čestnému nádvoří vévodí rozsáhlá dispozice několika budov. Postranní budovy mají mansardové střechy, mezi nimi stojí hlavní budova s balkonovým podjezdem a hlavním přízemním sálem zasahujícím dvě podlaží stavby. Střeše uprostřed vévodí malá věžička s hodinami. Obrovský prostor uzavírají postranní pavilony a kaple vlevo. Vstupní brána je jiná než v době vzniku, byla zhotovena později v salmovských železárnách.

Z rodu majitelů zámku se proslavil především Hugo Salm, průmyslník, vynálezce, mecenáš, autor myšlenky založení Františkova muzea v Brně, přítel Josefa Dobrovského. Tento neobvykle aktivní člověk dokonce věnoval část svých přírodovědných sbírek do brněnského muzea a podnítil zájem o Moravský kras, když se osobně zúčastnil mnoha objevných výprav.

V jeho době byla na zámku dokončena umělecká výzdoba interiéru, zámecká knihovna byla vybavena empírovými regály a obrovskou spoustou přírodovědné a technické literatury té doby. Část knih Salm zakoupil jako pozůstalost vědců. Hugo Salm také položil základy dnešní zámecké obrazárny, kde shromáždil díla nizozemských a středoevropských mistrů a vybraná díla soudobých romantiků.

Nikdo z dalších majitelů nedosáhl podnikatelské, vědecké a lidské úrovně jako Hugo Salm. Přitom rodu se podařilo zámek obývat až do r. 1945, kdy byl zestátněn.

Dnešní návštěvníci zámku si mohou vybrat ze dvou okruhů, malý vede přízemím, velký přízemím a I. patrem. Nejvíce impozantní jsou honosná jídelna a dále knihovna s 60 000 svazky. Všechny návštěvníky stále doprovázejí díla evropských i domácích malířů na vysoce ceněných obrazech. Nejstarší jsou saské podobizny z doby kolem r. 1530. Zajímavostmi v I. patře jsou lovecké trofeje z původních salmovských revírů a také artefakty z doby objevování Moravského krasu.

Velmi zdařilým nápadem správců zámku se ukázala instalace unikátního souboru předmětů z horského křišťálu a řádových insignií v poslední místnosti I. patra. Místnost má především připomínat císaře Rudolfa II. jako mecenáše a sběratele umění a rodiny milánských brusičů Miseroniů, kteří působili i na jeho dvoře.

Je nádherným zvykem, že rájecký zámek má v expozici vždy krásně naaranžované květiny.

Prohlídka končí v kapli Nanebevzetí P. Marie s náhrobky Drnovských, kde se návštěvník mj. dozví zajímavosti o podzemní kryptě.

Zámecký skleník bývá otevřen v únoru a březnu v době květu 150 odrůd kamélií, na něž se zámecké zahradnictví specializuje od r. 1973.

Zámecký park, který obklopuje zámek ze tří stran, má rozlohu 13 ha.

Otevírací doba je v dubnu a říjnu o víkendech 9.00 - 15.00, v květnu, červnu a září denně mimo pondělí 9.00 - 16.00, v červenci a srpnu denně mimo pondělí 9.00 - 16.30. V sobotu od 10.00 do 14.30 může být zámek uzavřen v době konání svateb.

Základní vstupné na velký okruh činí 120 Kč (r. 2015).
    
Podle:

Hosák, L., Zemek, M. a kol. (1981): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Jižní Morava, Nakladatelství Svoboda Praha, s. 201

http://www.zamekrajec.cz/historie/, 13. 2. 2015