Úpské rašeliniště

Přírodovědně velmi cenné území v Krkonoších, které se podobá severské tundře


V Krkonoších mezi Luční boudou, Studniční horou a Hraničním hřebenem se rozkládá téměř plochá krajina Úpského rašeliniště. Geologicky se jedná o mírně ukloněný vrchol rozsáhlé kry, která se při tektonických zdvizích ve třetihorách dostala do současné nadmořské výšky. Okraje této kry jsou velmi strmé, protože je na jedné (jihovýchodní) straně "uřezal" ledovec v Obřím dole, strana severní tvořící čelo kry je ještě navíc modelována ledovcem, jehož zbytkem je dnes polské jezero Maly Staw. A pak je tady další geografická zajímavost - při geologickém zdvihu kra vytvořila rozvodí. Na západ odtud teče Bílé Labe, které v rašeliništi pramení. Východním směrem teče Úpa, která v rašeliništi pramení také. Z výše uvedeného vyplývá, že rašeliniště má ne úplně rovný, ale spíše vypouklý profil, jehož západní strana spadá k údolí Bílého Labe a k Luční boudě, východní strana má spád do Obřího dolu. Na úplně plochých místech se vytvořila v rašeliništi malá jezírka.

Vzhledem k nadmořské výšce přes 1400 metrů panují v Úpském rašeliništi drsné klimatické podmínky, které jsou srovnatelné se severskou tundrou. Připomeňme, že jedním z hlavních rozdílů mezi rašeliništěm v Krkonoších a jemu podobným například na severu Švédska tkví v tom, že v severských státech část roku panuje polární léto, kdy slunce nezapadá a část roku polární zima, kdy slunce nevychází. Krkonošská tundra v Úpském rašeliništi je "zvyklá" na pravidelný cyklus dne a noci.

Tomu se přizpůsobily rostliny, které vysokou nadmořskou výšku a velmi chladné podnebí zvládají. Rašeliniště je pokryto borovicí kosodřevinou, mezi bylinami najdeme ostružinu morušku nebo kyhanku sivolistou.

Přes rašeliniště převážně na povalových chodnících vede turistická stezka mezi Luční boudou a Obřím sedlem. Prochází jím i státní hranice mezi Českem a Polskem.

R. 2015 byl opraven turistický chodník mezi Luční boudou a začátkem povalového chodníku. Účelem bylo odstranit zásaditý kamenný materiál, kterým naši předkové kdysi vydláždili cestu v prostředí, kdy v okolí jsou horniny kyselé. Vodní výluhy z tohoto bazického materiálu negativně ovlivňovaly složení bylin v okolí cest.

Podle:

http://trutnovinky.cz/napsali-nam/2015/cervenec/ochranci-prirody-opravuji-cestu-pres-upske-raselinis.... 29. 11. 2015

    


Umístění

GPS souřadnice

50°44'8.327"N, 15°42'31.831"E

Adresa

Pec pod Sněžkou 542 21

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Pec pod Sněžkou
Nadmořská výška
1425 m.n.m. - 1435 m.n.m.
Základní číselné údaje
Rašeliniště má rozlohu asi 73 ha.
Kategorie chráněného území
Krkonošský národní park

Přístup

Příjezd vlakem

Vlakem je třeba dojet do železničních stanic Trutnov nebo Svoboda nad Úpou a odtud pokračovat autobusem do Pece pod Sněžkou.

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Autobusem do Pece pod Sněžkou.

Příjezd osobním autem, parkování

Autem do Pece pod Sněžkou, zde nutno zaparkovat na placeném záchytném parkovišti. Vjezd do Obřího dolu pouze na speciální povolení vydané Správou Krkonošského národního parku.

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Autobusem do Pece pod Sněžkou, zde nutno zaparkovat na placeném záchytném parkovišti.

Přístup pěšky

Jděte z Obřího dolu do Obřího (Slezského) sedla a odtud směrem k Luční boudě.

Z Luční boudy vede přes Úpské rašeliniště do Obřího sedla modrá turistická značka.

Při putování po hlavní krkonošské hřebenovce k prohlídce Úpského rašeliniště musíte odbočit. Místo červené hřebenovky jděte přes Luční boudu a mezi rozcestím Rownia pod Sniežka a Obřím sedlem použijte žlutou a modrou značku.

Příjezd na kole, parkování kol

Vjezd na modrou značku mezi Luční boudou a Obřím sedlem je zakázán.

Poznámky pro vozíčkáře

Pro vozíčkáře je Úpské rašeliniště nedostupné.

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu