Na úpatí Špilberku v Brně bylo ve druhé polovině 19. století postaveno několik zajímavých budov. Tělocvična, kterou postavil a provozoval německý spolek Brünner Turnverein se stala už od počátku existence ozdobou města.
V roce 1867 už spolek působil 6 let, když se rozhodl pro skutečnost mít vlastní tělocvičnu. Samozřejmě, že projekt i stavba jsou nákladnou záležitostí, a proto při omezeném rozpočtu činovníci sháněli peníze mj. pomocí půjček a dluhopisů. Jedním z členů spolku byl také architekt August Prokop, který se ujal plánování. Nechal se inspirovat Skandinávií a severoněmeckou gotikou, ale při nedostatku peněz se v projektu držel velmi skromně při zemi. Nedlouho po dokončení r. 1877 tělocvična téměř celá vyhořela. Brňané si budovu ale oblíbili a na stavbu nové uspořádali finanční sbírku. Vynesla tolik peněz, že s dalšími příjmovými položkami si August Prokop při druhém plánování mohl dovolit dvojnásobný rozpočet. Na řadu přišly nové nápady ve zdobení stěn, v projektu se objevila dražší osvětlovací tělesa a krásně řešené schodiště.
Novogotika, tehdy módní styl, se na budově projevil nejen v tvarových prvcích, ale také v použitém materiálu. Byly jím červené cihly, některé (na dekorativních pruzích) na lícní straně přetřené dehtem na černo.
Než si brněnští Němci postavili spolkový dům, scházeli s v tělocvičně nejen ke zvyšování tělesné zdatnosti, ale také ke kulturním akcím, například koncertům - do r. 1891. Dovnitř se prý vešlo až 2300 lidí. Pak se roku 1896 uskutečnila dostavba tělocvičny.
Tělocvik na konci 19. století byl organizován zcela jinak než dnes. Základem byly individuální tréninky atletických a gymnastických prvků na nářadích, hromadná cvičení ještě neexistovala.
Stavba uvnitř připomíná trojlodní baziliku, jejíž fasáda je členěna opěrnými pilířky.
V roce 1945 stavba a její okolí bylo svědkem smutné historie. Brňané si zde vyřizovali účty s Němci, kteří byli obviněni z kolaborace s nacismem. Lidé obviněni lidovými soudy byli na nádvoří popravováni.
Od roku 1951 patří tělocvična Masarykově univerzitě (která se po větší část historie v dobách socialismu jmenovala Univerzita Jana Evangelisty Purkyně). Patří k nejzachovalejším a nejhezčím památkám města a nejčastěji se jí říká tělocvična Pod hradem. Uvnitř jsou dvě tělocvičny, jedna s rozměry 32,5 m x 14,5 m, malá 7,1 m x 15,8 m a posilovna. Budova není přístupná veřejnosti k prohlídkám.
Podle:
http://www.chytre-bydleni.cz/brnenska-telocvicna-pod-hradem-po-valce-se-zde-popravovali-nemci-obvineni-z-kolaborace, 13. 9. 2020
https://www.pamatkovykatalog.cz/telocvicna-nemeckeho-telocvicneho-spolku-18818687, 13. 9. 2020
https://www.fsps.muni.cz/o-nas/budovy/sportoviste-mimo-kampus, 13. 9. 2020
Umístění
49°11'45.620"N, 16°36'10.976"E
Adresa
Údolní 3Brno-střed
Brno 602 00
- Katastrální území
- Město Brno
- Nadmořská výška
- 225 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Budova vznikla v l. 1867-78.
Přístup
Příjezd vlakem
Jeďte do žst Brno hlavní nádraží. Pak pokračujte tramvají, ale z nádraží lze cestu zvládnout i pěšky.
Příjezd jinou hromadnou dopravou
Jeďte tramvají do zastávky Česká. Od nádraží např. č. 4 nebo 12.
Příjezd osobním autem, parkování
Parkování je možné v parkovacím domě na přilehlé Husově ulici vedle hotelu International.
Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Parkování je možné u Janáčkova divadla nebo na Komenského náměstí.
Přístup pěšky
Tělocvičnu najdete velmi snadno na konci ulice Údolní na úpatí Špilberku.
Příjezd na kole, parkování kol
V této části města místy existují pruhy pro cyklisty, ale celkově není infrastruktura cyklistům nakloněna.
Poznámky pro vozíčkáře
Budova není vozíčkářům dostupná.