Židovský hřbitov v Telči

Telčští Židé byli velmi dlouhou dobu pohřbíváni na místě hodně vzdáleném od města. Starý židovský hřbitov, který se připomíná nejpozději k roku 1551, byl umístěn asi 6 km (téměř) jižně od Telče na katastru vesnice Velký Pěčín. Dříve byl Velký Pěčín v majetku městského špitálu v Telči, dnes je administrativní součástí Dačic. Podotkněme, že Telč leží v kraji Vysočina a Dačice jsou v Jihočeském kraji. 

Zajímavé je, že rok 1551, tedy počátek existence místního židovského osídlení, se nápadně shoduje s příchodem Zachariáše z Hradce na telčské panství.

Starý telčský židovský hřbitov je ukryt v lese, již se na něm nepohřbívá (nejmladší náhrobní kámen nese dataci 1878) a po letech zarůstání vegetací byl uveden do důstojného stavu, takže je dokonce často navštěvován turisty. 

Nový židovský hřbitov v Telči byl založen r. 1879 v lokalitě zvané "Na Oslednicích" v blízkosti mlýna u Staroměstského rybníka. 

Hřbitov je obehnán zdí, uvnitř stojí obřadní budova, náhrobky jsou seřazeny ve východozápadním směru v pěti řadách. Větší část hřbitova zůstala prázdná.

Velkou zvláštností židovského hřbitova v Telči je dětské "oddělení". Hroby dětí jsou výtvarně zdobeny stejně jako u dospělých, což nebývá v této komunitě obvyklé. Například Davidovou hvězdou byl opatřen i hrob 1 ročního Davida Richarda Brocha v r. 1881. Jsou zde také pohřbeny děti haličských uprchlíků z I. světové války. Náhrobky dvou chlapců z Haliče zdobí menora, symbol svícnu – menory, jímž se ve východní Evropě obvykle zdobily náhrobky žen.

Stejně jako na jiných židovských hřbitovech, i v Telči najdeme náhrobky učenců. Telčská židovská obec neměla rabína, ale jsou tu pohřbeni učenci, kteří dosáhli rabínského vzdělání. Byl jím znalec Tóry Aharon Löwy (1886) a také věku 94 let se doživší učenec a znalec Josef Weisel, původem z Třeště. 

Z dějin telčské židovské obce si ještě připomeňme, že si její příslušníci rabína přáli, ale že na něj měli požadavek znalost češtiny, což nikdo z uchazečů nesplňoval. Proto bylo rozhodnuto, že funkci zastupujícího rabína dostane svěřenu jindřichohradecký rabín Michael Rachmuth. Modlitebnou byla budova čp. 117, synagoga byla postavena r. 1904 při hradbách ve dvoře židovského obecního domu čp. 41. 

Ze zápisů začátku 20. století je zřejmé, že počet Židů v Telči byl vyšší než dříve (viz text o starém hřbitově u Velkého Pěčína), r. 1910 jich bylo 120. Řada rodin se do Telče přistěhovala. Na hřbitově byli pohřbíváni i Židé ze širokého okolí. 

Jaké jazyky jsou použity pro texty na náhrobcích? Kupodivu málo jich je výhradně hebrejských. Většinou se kombinovala hebrejština a němčina, od r. 1894 evidujeme i češtinu, jeden náhrobek z r. 1910 (Mindl Elemína Frischer) obsahuje dokonce němčinu, hebrejštinu a češtinu současně. 

Mnoho Židů zemřelo za 2. světové války v koncentračních táborech. Nápisy na náhrobních kamenech zmiňují rodiny jmény Stein, Schulz, Perner, Klein, Spitzer, Böhm a Fürcht. 

Na telčském židovském hřbitově jsou další zvláštností dva náhrobní kameny vztyčené pro lidi, kteří se v Telči ani nenarodili ani nezemřeli, ale zaujímají pro město i stát čestné místo. 

První kámen nese jméno Henryho Hahna. Jeho předkové žili v Telči v 19.-20. stol. a mají na židovském hřbitově také náhrobek. Henry, původně Heinz nebo Hanuš se narodil v Brně r. 1928. V Telči prožil dětství až do r. 1940, kdy rodina jeho otce složitými cestami emigrovala do USA. Zde se Henry prosadil jako specialista v oblasti metalurgie, pracoval i pro NASA a druhým jeho oborem byla filatelie, v níž dosáhl světových úspěchů. V 90. letech 20. století se zasloužil o opravu věže sv. Ducha v Telči, podporoval vydávání Telčských listů a je autorem knihy Historie poštovnictví v Telči a v okolí. Zemřel v USA r. 2007.

V Telči je pohřbena Rita Klímová. Její náhrobní kámen uvádí jen jméno, příjmení a letopočty 1931 - 1995. Byla disidentkou, manželkou Zdeňka Mlynáře a po r. 1989 velvyslankyní v USA. 

Naopak mnoho židovských obyvatel Telče a okolí by pravděpodobně bylo pohřbeno zde, ale vlivem různých okolností jejich ostatky spočívají jinde. Patří k nim například malíř František Mořic Nagl (1889 – 1944) z Kostelní Myslové, který na svých obrazech zachytil krajinu v okolí Telče a také prostředí terezínského ghetta. Nagl byl do Terezína odvlečen s manželkou a dvěma dětmi 22. 5. 1942. V říjnu r. 1944 byli všichni zavražděni v Osvětimi. Podobně nacisté ukončili život dalším 67 Židům z Telče. Jejich osud připomínají keramické nápisové desky v ambitu kostela sv. Jakuba (z r. 1994). Nagl má navíc pamětní desku na náměstí Zachariáše z Hradce v blízkosti horní kašny. 

Židovské hřbitovy u Velkého Pěčína a v Telči dodávají památkové rezervaci UNESCO v Telči další významný rozměr a doklad o životě židovské komunity s několikasetletou historií. 

 Podle: 

https://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/historie/telcske_zidovske_hrbitovy, 9. 11. 2019