Kaple sv. Urbana nad Slavkovem u Brna

Severně od Slavkova se vypíná návrší, které má nad okolní krajinou relativně velké převýšení, takže se z něj nabízí velmi pěkný výhled. Není divu, že v barokní době si toto kouzelné místo vybrali naši předkové ke zbudování kaple. Zasvětili ji sv. Urbanu, který je mj. patronem vinařů. Na kopci, který zde odděluje Slavkovsko a Vyškovsko, se skutečně vinná réva pěstovala, současně lze kopec považovat za geografický i klimatický předěl mezi údolím Litavy ve Slavkově a Vyškovskou bránou. Severně od sv. Urbana se již vinná réva nepěstovala. 

Když roku 1699 umírá ve Slavkově měšťanka Marina Haugwitzová, zjistilo se, že zanechala v závěti pozemek pro postavení kaple. Současně již od roku 1690 ve Slavkově působí přední italský barokní architekt Domenico Martinelli, původem z Luccy (toto město měl rád mj. Karel IV.). Povolal ho hrabě Dominik Ondřej Kounic ke stavbě slavkovského zámku. Kolem r. 1700 Martinelli kapli vyprojektoval. Podotkněme, že zámek ještě nebyl v té době plně postaven a hrabě r. 1705 umírá. 

Martinelli navrhl stavbu kruhového tvaru se 4 nikami, jejímž půdorysem byl rovnoramenný kříž. Jižní nika sloužila jako vchod, v protější nice projektant umístil kněžiště. V bočních nikách bylo vždy jedno okno. Kaple byla zastřešena kupolí. Nad kněžištěm byla vystavěna věž. Je zajímavé, že kaple je vyobrazena na plánu města Slavkova, který Martinelli v axonometrickém zobrazení zhotovil v l. 1702-03, ale v té době kaple ještě nestála. Písemná zmínka o kapli pochází až z r. 1712 v listině, kterou vydala městská rada.  Kaple byla postavena z nadačního fondu po zemřelé Marině Haugwitz. 

S kaplí souvisela řada zajímavých úkonů a příběhů. 

Slavkovský farář musel vést každoročně na svátek sv. Urbana ke kapli procesí a odsloužit tam mši. Město se např. zavázalo zajišťovat opravu a výzdobu kaple, pokud nadace nebude mít jmění a také přislíbilo, že bude obdělávat a osívat pole u kapličky. 

Další zajímavost se odehrála r. 1746. Slavkovský stolař Josef Hladík žádá hraběte Maxmiliána Oldřicha Kounice, aby mohl žít u kaple sv. Urbana poustevnickým životem podle řehole sv. Františka. Hrabě mu nevyhověl, neboť věděl, že žadatel se chce vyhnout vojně. Pohrozil mu trestem za dezerci a z poustevnického života nic nebylo. 

R. 1753 se uskutečnila oprava doškové střechy a vazby. R. 1784 v důsledku josefínských reforem je kaple uzavřena a tři roky poté bylo zařízení interiéru rozprodáno v dražbě. Díky zachovanému licitačnímu protokolu je známo, kdo si nabízené předměty koupil. Prodávaly se mříže z oken, obrazy, kříže, zděný oltář, oltářní stůl atd., ale i samotná budova. Mezi kupci bylo hodně farářů, ale např. zvon koupilo město. 

R. 1805 kapli poničili francouzští vojáci. R. 1816 byla kaple rozbořena, stavební materiál byl použit ke stavbě obecního domu ve Slavkově. 

Jenže slavkovští se nevzdali. R. 1858 utvořili výbor, který měl za úkol zorganizovat sbírku na postavení nové kaple. Peníze, které obyvatelé Slavkova a okolních vesnic sebrali, na stavbu nestačily, ale zedníci a další řemeslníci se přesto pustili do práce. Její část vykonali bez nároku na odměnu. Jiní obyvatelé zase bezplatně dováželi stavební materiál. 

Stavělo se na nově objevených základech staré stavby. Chyběla ale Martinelliho dokumentace, která se v průběhu let ztratila. Město nechalo přelít starý zvon a znovu jej umístilo do věže. Jeden z hodějických rolníků měl doma uschován původní kříž, který řídícímu výboru prodal. Kaple byla dokončena r. 1861, ale práce zřejmě nebyly provedeny kvalitně, protože už po 9 letech začalo do stavby zatékat. Peníze na opravu střechy se nepodařilo sehnat hned, proto byla oprava provedena až r. 1910. Hned rok poté byla kaple nově omítnuta. R. 1935 nechal místní okrašlovací spolek kolem kaple osázet břízy, lípy, borovice a třešně. 

Za 2. světové války našla kaple neobvyklé využití. Němci ji měli za pozorovatelnu. Na konci války stavbu poškodily dělostřelecké granáty, zcela zničena byla polní kazatelna, značně utrpěl oltář. 

Při opravě v l. 1954-55 byl do kaple dodán nový oltář, jehož autorem byl brněnský řezbář Heřman Kotrba. V době socialismu se na stavbě začaly objevovat trhliny, proto byla r. 1989 budova staticky zajištěna, podbetonována a horizontálně vyztužena. R. 1992 byly v okolí vykáceny některé stromy, aby kaple vynikla jako dominanta pro celý kopec.

Od kaple se otevírá vynikající výhled jižním směrem, zejména na město Slavkov a Ždánický les. Ve větší vzdálenosti turista může vidět např. kopec Výhon a Mohylu míru. Opravdu zajímavým zážitkem je na sv. Urbanu pozorování západu Slunce. 

Podle:

http://www.farnostslavkov.cz/clanky/historie-kaple-sv-urbana/, 16. 9. 2019