Korálový závrt objevil r. 1940 při svých průzkumech Karel Absolon, který hledal hledal na krasovém povrchu mezi Kateřinskou jeskyní a Macochou doklady existence krasových prostor pod zemí. Podotkněme, že v tu dobu již byla známa suchá cesta i vodní spojení mezi Macochou a Pustým žlebem a že byla objevena Kateřinská jeskyně a mnohé prostory za ní. Absolon předpokládal, že mezi Macochou a Punkvou v geologické minulosti tekla podzemní Punkva, která vyhloubila jednak Kateřinskou jeskyni a dosud neznámé prostory mezi ní a Macochou. Také připomeňme, že v té době byl Absolon okupujícími Němci zbaven vedení muzea v Brně, takže nyní věnoval ještě více času terénním pracem.
K nově objevenému, tehdy v houštinách schovanému závrtu Absolon ihned povolal spolupracovníky. Byl mezi nimi i proutkař profesor Oskar Kunovský, k jehož metodám se ale Absolon stavěl skepticky jako k nevědeckým. Nicméně byl překvapen, když Kunovský prošel od Kateřinské jeskyně po povrchu náhorní roviny k severovýchodu a určoval směr podzemních chodeb s překvapivou přesností a došel k nově objevenému závrtu, o jehož existenci nemohl mít ani tušení. Pak šel ještě 0,5 km dále k Macoše, ale zde se mu postup dále nedařil a směr podzemních chodeb se mu dle Absolonových slov "rozplizl".
Absolon se rozhodl pro otvírku závrtu a jeho průzkum. Popisuje jeho průměr na 25 metrů a obvod na 100 metrů, což vůbec nekoresponduje s dnešním stavem.
Absolonova skupina našla už v malé hloubce pod závrtem neobyčejně rozlehlé jeskynní prostory s neobvyklou krápníkovou výzdobou, která připomíná živé korálové "porosty". Absolon ve své knize Moravský kras dodává, že tento typ krápníkové výzdoby vzniká v místech, kde voda stoupá i klesá nebo určitou dobu stagnuje na určité hladině. Stopy takové stagnace pod Korálovým závrtem jsou. Není ale vyřešena otázka, jak se voda do takové výše nad hypotetickým řečištěm mohla dostat. Mohlo se to stát jen v hluboké geologické minulosti při hydrogeografických poměrech nám neznámých, což dokládá, že Korálový závrt je jevem geologicky velmi starým.
Absolonova skupina se na podzemní řečiště nedostala a průzkum po roce ukončila. V knize Moravský kras je ale perfektně popsán návod pro další pokračování prací. Redakci tohoto webu není známo, že by po roce 1940 někdo jiný systematicky v Korálovém závrtu po Absolonovi pokračoval.
Podle:
Absolon, K. (1970): Moravský kras, 2. díl., Academia Praha, str. 105
Umístění
49°21'54.671"N 16°43'16.318"E
Adresa
Vavřinec 679 13- Katastrální území
- Suchdol v Moravském krasu
- Nadmořská výška
- 494 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- Závrt byl zkoumán poprvé r. 1940.
- Kategorie chráněného území
- Chráněná krajinná oblast Moravský kras Národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy
Přístup
Příjezd vlakem
Nejbližší železniční stanicí je Blansko. Zastavují zde osobní vlaky i rychlíky.Příjezd jinou hromadnou dopravou
V blízkosti Korálového závrtu jsou dva výchozí body pro výlety: Skalní Mlýn nebo Macocha. Z Blanska do Skalního Mlýna se nejlépe dopravíte autobusem č. 226 s hezkým názvem Krasobus. Jen si při nástupu v Blansku musíte dát pozor, zda opravdu jede ke Skalnímu Mlýnu a nikoli pod stejným číslem do Češkovic. Dál od Skalního Mlýna lze pokračovat buď pěšky po žluté značce nebo silničním vláčkem k Punkevním jeskyním a odtud lanovkou nahoru na Macochu nebo tutéž trasu absolvovat pěšky.
Můžete ale jet také z Blanska či Sloupu linkou 233 do zastávky Vavřinec, Nové Dvory a pak jít pěšky k Macoše nebo z Blanska linkou 232 do zastávky Vilémovice, Macocha, rozc. a také dojít pěšky.
Příjezd osobním autem, parkování
Parkovat lze na placených parkovištích u Skalního Mlýna nebo v těsné blízkosti Macochy. Vyzkoušejte ale také výlety z míst, kde žádné parkovné platit nebudete, např. z návsi ve Vilémovicích nebo z Ostrova u Macochy.
Pozn. Hezký výlet lze uskutečnit i z Nových Dvorů, tam je ale na parkování málo místa.
Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Řidiči zájezdových autobusů obvykle parkují u Skalního Mlýna (musejí jet s vozem až na větší parkoviště ke Kateřinské jeskyni) nebo jedou nahoru na velké parkoviště k Macoše.Přístup pěšky
Z parkoviště u Macochy: jděte 200 m k propasti a pak po naučné stezce k jihu.
Z parkoviště u Skalního Mlýna, I. možnost: jízda silničním vláčkem k Punkevním jeskyním, odtud nahoru lanovkou k Macoše (ceny r. 2014): 50 Kč parkovné, 80 Kč zpáteční jízda vláčkem, 90 Kč zpáteční jízdenka na lanovku, kombinace obojího jízdného 140 Kč. Vše pro jednu dospělou osobu. Od Macochy pěšky k jihu po naučné stezce.
Z parkoviště u Skalního Mlýna, II. možnost: totéž pěšky, od Skalního mlýna k Punkevním jeskyním po staré silnici bez provozu aut, poté jděte ještě 600 m žlebem za dolní stanici lanovky a pusťte se ostrým stoupání vzhůru k propasti Macocha. (Salmova stezka). Od Macochy pěšky k jihu po naučné stezce. Celkem asi 3,7 km.
Z Vilémovic, z návsi: po červené značce nejdřív dolů do Suchého žlebu a pak nahoru k Macoše. Pak doleva po naučné stezce. Celkem asi 3 km.
Ze zastávky autobusů Vilémovice, Macocha, rozc.: po silnici k Macoše nebo částečně po červené značce. Od Macochy po naučné stezce k jihu. Celkem asi 2,5 km.
Z Ostrova u Macochy, zastávky autobusů u Balcarky: nejdříve po červené značce a pak po zelené. Od Macochy po naučné stezce. Celkem asi 4 km.
Z Nových Dvorů, autobusové zastávky: nejprve jděte Novodvorskou alejí ke zřícenině hradu Blansek, pak prudce sestupte do Pustého žlebu a ihned poté prudce stoupejte Salmovou stezkou k Macoše. Od Macochy po naučné stezce k jihu. Celkem asi 4 km.
Z parkoviště u Skalního Mlýna, III. možnost: cca 1 km prudkého stoupání po žluté značce. U Křenkova pomníku doprava po naučné stezce. Celkem asi 1,2 km.