Zámecký park v Buchlovicích

Zámek v Buchlovicích byl při výstavbě pojat jako barokní italská vila. Takto si to přál investor Jan Dětřich z Petřvaldu. I okolí zámku bylo pojato jako italský architektonický skvost. Vznikla zde nádherná terasovitá úprava, která již v době vzniku a později za dalších majitelů byla dotvářena většími sochami i drobnějšími plastikami a rámována exotickými dřevinami. Horní terasa rámovala zámek, střední navazovala na hlavní osu zámku. Na dolní terasu s fontánou a figurami hudebníků a s vázami a dvěma barokními plastikami se sestupovalo z přízemní sally terreny přes most. Její konec tvořil obelisk.

V polovině 18. století majitelé přistoupili po francouzském vzoru k rozsáhlému umělému tvarování rostlin. Přitom stále dodržovali pravidelné členění a ponechali výškovou členitost terénu, kterou vylepšili balustrádami, terasami, pergolami, schodišti, kašnou a sochařskou výzdobou. Kompozice dosavadního parku se ale nijak nezměnila.

V polovině 19. století byl park značně rozšířen o "anglickou" (přírodně krajinářskou) část, která se skládá z horní a dolní partie, které jsou odděleny vodním kanálem.

Horní část je podstatně méně rozlehlá. Navazuje na zámecký hospodářský pavilon Flora (horní zámek) a je tvořena jedním obrovským paloukem, který je lemován keřovými a stromovými porosty a který lze obejít po okružní cestě.

Dolní část překvapí rozlehlostí. Navazuje na podzámeckou terasu a je tvořena několika paloučky, které jsou odděleny porosty keřů a stromů. Mezi lety 1867 - 1910 majitelé tuto dolní část nechali rozšířit až k těsné blízkosti silnice, od níž ji dnes odděluje zeď. V přírodně krajinářské části nechali L. Berchtold a B. Berchtold zasadit neobyčejně cenné a krásné dřeviny.

V parku roste asi 57 jehličnanů a 127 listnáčů. Pozoruhodné je zastoupení velkého množství druhů smrků, zeravů, cypřišků, jedlí a borovic. Mezi nejcennější jehličnaté dřeviny patří tisovec vystoupavý (Taxodium ascendens), borovice Jeffreyova (Pinus jeffreyi), borovice černá (Pinus nigra), modřín japonský (Larix kaempferi) nebo metasekvoje (Metasequoia glyptostroboides). Mezi listnáči najdete javory, duby, úzce sloupovitý trnovník, obrovský jerlín a mezi keři na konci května láká návštěvníky neobyčejně pestré množství nádherných rododendronů.

Na pokladně při vstupu do areálu se prodává průvodce parkem. Doporučujeme jeho pořízení, pokud chcete znát jména dřevin, kolem nichž budete procházet. Při toulání se parkem vám občas může zkřížit cestu některý z místních pávů. Děti i dospělí určitě rádi posedí nad dobrotami cukrárny, která funguje v nejzazším dolním rohu parku. 

U parku probíhají sezonní výstavy fuchsií, jichž je k vidění nepřeberné množství druhů a děti i dospělé nadchne záchranná stanice živočichů.

Vstup do areálu je placený, a to i tehdy, pokud nechcete vstup do zámku. Při velkém množství sněhu nebo při velmi špatných povětrnostních podmínkách je park uzavřen.

Podle:

Hieke, K. (1985): Moravské zámecké parky a jejich dřeviny, Státní zemědělské nakladatelství Praha, s. 35