Zámek Králův Dvůr

Zámek v Králově Dvoře v těsné blízkosti Berouna zažil v dějinách několik smutných epizod. 

První z nich nastala dokonce ještě v době, kdy zámek nebyl postaven a poslední ve druhé polovině 20. století.

Václav I. nechal v Králově Dvoře vybudovat nový lovecký dvůr, protože malý lovecký hrad v Počaplech nepostačoval nárokům jeho početné královské družiny. Králův Dvůr má stejně jako Počáply polohu při cestě z Prahy do Bavorska. 

Později sídlo navštívili také Karel IV. a Václav IV. Pro druhého vladaře měl Králův Dvůr hořkou pachuť, protože zde byl 8. května 1394 přepaden skupinou odbojných pánů v čele s vlastním strýcem markrabětem Joštem, byl zajat a vězněn na Přiběnicích, Českém Krumlově, Vítkově Hrádku a nakonec na hradě Wildberg v horních Rakousích. Vysvobodil ho až jeho bratr Jan Zhořelecký. R. 1420 získává dvůr spolu s okolními viničnými desátky u Berouna  karlštejnský pukrabí Zdeslav Tluksa z Buřenic. Po pánech z Buřenic dvůr získávají r. 1484 páni z Gutštejna a drželi jej do r. 1509, kdy se vrátil zpět do královského majetku, ale ocital se v zástavě různých věřitelů. R. 1557 král Ferdinand I. prodal dvůr Janu staršímu z Lobkovic, který nechává na místě starší stavby vybudovat r. 1585  renesanční zámek. Ale už r. 1594 patřil zámek opět královské komoře. V 17. století zde sídlili královští hejtmani panství Točník a Králův Dvůr. Od r. 1710 zámek držel jako zástavní majitel Adam z Lichtenštejna. Ten své sídlo přestavěl barokně. Zajímavé je, že historie se po několikáté opakovala. Dědicové vrátili stavbu královské komoře a ta jej r. 1860 prodává princi Emilu Fürstenberkovi. Jeho rod sídlil v Králově Dvoře do r. 1945. 

Nový majitel - československý stát - využíval budovu zcela nehistoricky. Nejdříve zde sídlila učňovská škola, od r. 1972 tu byly umístěny provozovny oblastního podniku bytového hospodářství a také sklady ovoce a zeleniny, dílny zemědělského učiliště a provozy Podniku výpočetní techniky. 

Zřejmě proto, že budova v dobách socialismu značně utrpěla, pak na ní nebral ohled nikdo z projektantů dálnice D5. Tato stavba naprosto neekologicky v těsné blízkosti míjí Beroun a město Králův Dvůr proťala vejpůl. Zeď zámku stojí 50 m od dálnice, zámecká zahrada je autostrádou rozdělena na dvě téměř stejné, ale nepropojené části. V 21. století by zřejmě projektanti dálnici vedli tunely v kopcích jižně či severně od města, ale tehdy se psal rok 1988. 

Po sametové revoluci zámek r. 2000 získal soukromý vlastník, který tvrdil, že stavbu přebuduje na knihovnu a kulturní centrum, ale záměr neuskutečnil. R. 2011 město kupuje zámek zpět a pouští se do záchrany objektu. Postupně se mu to daří. Neplánuje ale objekt otevřít pro prohlídky, v zámku budou sídlit instituce zřizované městem, např. knihovna. 

Zámek je trojkřídlá stavba s valbovou střechou. Nejstarší částí je průčelí, které zůstalo renesanční, křídla jsou barokní. Nad renesančním portálem jsou ve štítě erby Jana mladšího z Lobkovic a jeho manželky Johanky Novohradské z Kolovrat. 

Velmi zajímavě se k dějinám zámku postavilo město Králův Dvůr, které je velmi dobře r. 2012 nechalo popsat na svém webu. 

Podle: 

Bělohlávek, M. a kol. (1985): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, IV., Západní Čechy, Svoboda Praha, s. 162

https://cs.wikipedia.org/wiki/Králův_Dvůr_(zámek), 2. 9. 2020

https://www.kraluv-dvur.cz/z-historie-zamku-kraluv-dvur/d-95700, 2. 9. 2020