Zřícenina hradu Kraví Hora

Romantické místo nad divokým údolím řeky Oslavy


V neobyčejně krásné krajině nad soutokem řek Oslavy a Chvojnice jsou v lese na skalnatém ostrohu zachovány zbytky hradu Kraví Hora. Při pěšině na červené značce dosud stojí mj. půlkruhová zeď válcové věže. Od severu, tj. od Kuroslep se k hradu přicházelo přes mohutný příkop, který je dodnes v terénu rovněž dobře patrný.

Václav Hájek z Libočan uvádí ke Kraví Hoře pověsti o Moravanech, kteří se po rozpadu Velkomoravské říše ukrývali právě zde.  Údajně se sem uchýlili i někteří válečníci s přídomkem „z Kraví Hory“.

Historie hradu je spojena s okolními vesnicemi . R. 1349 je uváděn Ješek z Náchoda jako vlastník blízkých Kuroslep i Březníka. Tento muž použil Kraví Horu jako svůj přídomek r. 1367. Jeho syn, rovněž Ješek, prodává Kraví Horu rodu Šelmberků, i když vladykové z Náchoda používali starý přídomek i v době, kdy hrad už nevlastnili. V době válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem hrad smutně proslul jako sídlo vojenské posádky, která plenila okolí a zejména pak měla spadeno na statky třebíčského kláštera.

Hrad a majetek v Březníku se dostává po Šelmbercích do vlastnictví jejich příbuzného Jana Komorovského z Komorovic. Ten se v listinách objevuje naposledy r. 1459. Pak získává majetek od Jiřího Poděbradského Matěj z Náchoda a z Březníku, část statku získávají vladykové z Kralic. Ti po Matějově smrti po vyvolání sporu získávají r. 1492 hrad úplně. R. 1494 se o tom dozvídáme z listiny krále Vladislava II., kde se potvrzuje vlastnictví Kuroslep a Kraví Hory Bludovi z Kralic. Současně však tato listina uvádí hrad jako pustý a zbořený.

Po dalších několika změnách vlastníků náležela Kraví Hora, Kuroslepy i Březník k panství Náměšť nad Oslavou.

Kromě historického poučení je Kraví Hora vyhledávána jako místo úchvatného výhledu jižním směrem. Pod zříceninou teče v hloubce asi 100 metrů peřejnatá řeka Oslava, která zleva přijímá přítok Chvojnici. Soutok těchto řek a pak také soutok Oslavy a Senoradského potoka patří k nejkrásnějším místům v Česku. 

Podle:

Hosák, L., Zemek, M. a kol. (1981): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl, Jižní Morava, s. 128

http://www.hrady.cz/index.php?OID=188. 31.10. 2016, server doslovně opisuje text z výše uvedené knihy
    










Umístění

GPS souřadnice

49°8'20.710"N 16°13'46.312"E

Adresa

Kuroslepy 675 75

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Kuroslepy
Nadmořská výška
379 m.n.m.
Kategorie chráněného území
Přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice

Přístup

Příjezd vlakem

Nejbližší dobře využitelnou pro výlety ke zřícenině Kraví Hora je stanice Kralice nad Oslavou na trati Brno - Jihlava. Na této trati můžete z vlaku vystoupit také ve stanici Rapotice. V obou stanicích zastavují jen osobní vlaky.

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Zřícenina Kraví Hora leží při hranici dvou krajů. Zatímco v kraji Vysočina místní autobusová doprava funguje v podstatě špatně, o víkendech vůbec (obce Březník, Kladeruby nad Oslavou, Kuroslepy), v Jihomoravském kraji autobusy v integrovaném systému jezdí i do periferních míst celý týden. Linky vedou i za hranice kraje (Senorady, Ketkovice, Mohelno). Jako východisko pro výlety doporučujeme Ketkovice (linka 430 Rapotice, žst - Oslavany - Ivančice) nebo Senorady (linka 423 Tetčice žst. - Oslavany - Mohelno). V pracovní dny můžete výlet začít i v obci Kuroslepy.

Příjezd osobním autem, parkování

Auto lze snadno zaparkovat v Ketkovicích nebo Senoradech. Motorovým vozidlům je povolený vjezd ze Senorad do chatové osady v okolí Ketkovického mlýna - pozor ale na cestu, není příliš kvalitní a v zimě se neudržuje. Také můžete jet do Kuroslep, projet vsí k hotelu a rozhledně s názvem Kalimeta a pokračovat dále k lesu a zde doprava. Na lesní cestu není zákaz vjezdu, protože pokračuje až do údolí Oslavy k chatám. Doporučujeme auto nechat buď u Kalimety nebo u lesního objektu, který je v mapách uváděn jako Sedlečko. Odsud je to ke zřícenině Kraví Hora velmi blízko, asi 1 km.

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Autobus lze zaparkovat v Ketkovicích, v Kuroslepech nebo Senoradech. Sjezd ze Senorad do chatové osady v okolí Ketkovického mlýna není pro autobus v žádném případě vhodný. Také není možné jet s busem na lesní cestě od rozhledny Kalimeta dále lesem.

Přístup pěšky

Ze Senorad: jděte (s výjimkou jednoho úseku) víceméně stále s kopce k severu po žluté značce celkem asi 2 km k Senoradskému mlýnu, přejděte řeku a pak stoupejte prudce vzhůru po červené značce asi 1 km. 

Z Ketkovic: jděte po červené značce nejdříve do údolí Oslavy a pak proti proudu po pravém břehu celkem asi 4 km k Senoradskému mlýnu, přejděte řeku a pak stoupejte prudce vzhůru po červené značce asi 1 km. 

Z Kralic nad Oslavou, žst.: krásná, místy terénně náročná cesta údolím Chvojnice po modré značce asi 10,5 km. Pak ještě po červené 1 km vpravo do kopce.

Od lesní samoty Sedlečko: po červené značce 1 km.


Příjezd na kole, parkování kol

Jízdu údolím Oslavy a Chvojnice obecně nedoporučujeme. Některé terény jsou na hranici sjízdnosti nebo jsou vysloveně nesjízdné. K nim patří mj. úsek mezi zříceninou Kraví Hora a soutokem Oslavy a Chvojnice. V těsné blízkosti zříceniny vede značená cyklotrasa 5181. Od samoty Sedlečko lze ke Kraví Hoře odbočit po červené. Horské kolo je nutné.

Poznámky pro vozíčkáře

Zřícenina Kraví Hora je pro vozíčkáře nedostupná.

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu