Čertovo jezero

Čertovo jezero je nádherný přírodní jev. Vzniklo jako pozůstatek jednoho z malých šumavských ledovců, který vyhloubil  kotel - kar a navršil před sebou nepříliš vysokou morénu. Tu však nikam netlačil, takže se za ní vytvořilo karové jezero. Hezká vodní plocha a nízká moréna ani nedávají tušit, že jezero je velmi hluboké, přes 36 metrů.   

Čertovo jezero je součástí rezervace s pozoruhodným přírodním společenstvím  Kar je otevřen východním směrem k Železné Rudě, voda do jezera přitéká drobnými přítoky v téměř svislých stěnách Jezerní hory (1343 m.n.m.), odtok obstarává Jezerní (podle jiných pramenů Řezný) potok, který se vlévá do říčky Řezné (Regen). Ta patří do povodí Dunaje, tedy do úmoří Černého moře.

Když roku 1933 byla vyhlašována rezervace Černé a Čertovo jezero, přihlíželo se nejen k zájmům ochrany přírody, ale i k zájmům ekonomickým. Do chráněného území byla zahrnuta nejen obě jezera, Černé a Čertovo, ale také plochý vrchol Jezerní hory. V těchto územích lesníci nechtěli těžit. V prudkých svazích nad jezery by se ke stromům mnohdy vůbec nedostali a na vrcholu Jezerní hory byl tehdy nízký smrkový porost s nepatrným přírůstkem dřevní hmoty. Panovala obava, že v případě úmyslné těžby by se vrchol nově vůbec nepodařilo zalesnit. Stromy nízkého vzrůstu tu navíc byly silně poškozeny sněhem a ledovkou.

Stěna nad Čertovým jezerem budí dojem, že je jednolitá, ale ve skutečnosti se jedná o strmé skalní stráně, mnohdy s obrovskými balvany. Jednotlivé úseky stěny jsou odděleny roklemi, které jsou těžko zdolatelné. Protékají tu stálé nebo občasné potůčky. V dolních částech roklí se hromadí kamenná suť s balvany transportovanými z vyšších pater stěny.

Stěna přes svůj strmý sklon je porostlá smrkem s příměsí jeřábu.

Geologický podklad tvoří staré krystalické horniny, většinou svory a ruly s občasným výskytem křemene na ostrých nezvětralých skalách. Ty tvoří nad Čertovým jezerem souvislý hřbet s několika dominantními horami, jimiž jsou např. Pancíř (1152 m.n.m.), Špičák (1199 m.n.m.), Jezerní hora (1343 m.n.m). Nejnižším místem hřbetu nad Čertovým jezerem je tzv. Rozvodí (1158 m.n.m.) Zde jsou turisté upozorňováni na skutečnost, že vody severně odtud jsou odváděny do Černého jezera a později přes Vltavu a Labe do Severního moře, kdežto vody jižně odtud přes Dunaj do Černého moře. Hlavní evropské rozvodí ale pobíhá celým hřbetem, nikoli jen na Rozvodí.

Čertovo jezero má plochu asi 10 ha. Jeho vody se nacházejí v oblasti studeného horského podnebí. Zima tu přichází často již na konci října, bývá typická vysokou vrstvou sněhu, který se často udrží až do května. Proto jen krátkou část roku můžeme vidět Čertovo jezero s nezamrzlou hladinou. V důsledku toho je letní vegetační období velmi krátké a rostou tu jen rostliny, které studené podnebí dobře snášejí.

Příroda si dokázala poradit s přirozeně drsnými životními podmínkami, ale v od 80. let 20. století začala prohrávat boj s kombinovaným útokem kyselých imisí SO₂ přinášených nad Šumavu od elektráren spalujících hnědé uhlí. K tomu se přidal lýkožrout smrkový (kůrovec) a stromy nad Čertovým jezerem přestaly tyto extrémy zvládat a začaly usychat. Výsledkem jsou rozsáhlé bezlesé plochy na Jezerní hoře, které lesníci nuceně vytěžili. Nadějí je skutečnost, že okyselování půd se po instalaci odsiřovacích zařízení v elektrárnách zastavilo a pod uschlými stromy začínají růst nové stromky. Buď se uchytávají přirozeně nebo je lesníci vysazují. Vstup k Čertovu jezeru je dovolen pouze na jeho okraj. Na Jezerní horu vstup není dovolen. Abyste se mohli poučit o rozsahu poškození šumavských lesů nad Železnou Rudou, doporučujeme vystoupit z bavorské strany na Svaroh.

Na druhou stranu je faktem, že bezlesé šumavské vrcholy poskýtají neobyčejné výhledy do Česka i Bavorska.

Podle:

Vyskot, M. a kol. (1981): Československé pralesy, Academia Praha, s. 130