Minaret v zámeckém parku v Lednici

Minaret v Lednici má hned několik prvenství. 

Je nejstarší dochovanou rozhlednou na území Česka. Je jediným minaretem na našem území a současně nejvyšší stavbou tohoto typu postavenou mimo islámské země. 

Investorem byl majitel zámku a panství kníže Alois I. z Lichtenštejna. Projekt zpracoval jeho dvorní architekt Josef Hardtmuth, stavělo se v l. 1797 - 1802. Kníže hodlal na konci 18. stol. podstatně změnit tvář parku. Na nestabilním geologickém podkladu s vysokou hladinou spodní vody a s podmáčenými půdami stavitelé nejdříve zatloukli 500 olšových (některé prameny uvádějí dubových), na špici okovaných velmi dlouhých kůlů, které pro rozložení hmotnosti spojili 96 dřevěnými rošty. Tím vznikl základ budoucí rozhledny v maurském stylu, dělená opticky na "mešitu" s 8 sály zdobenými arabeskami a na věž. Minaret vznikl na neobyčejně dlouhé průhledové ose, která sem vede od zámku v přímce, doslova vzdušnou čarou přes Zámecký rybník. 

Sály nejsou veřejnosti přístupné. Sloužily majitelům jako depozitář cenností z cest po Orientu. Malby - arabesky jsou pravděpodobně dílem malířů Hürtla a Weidingera, kteří pracovali i na Janohradu. Rohové salony mají vždy ve středu zabudován mramorový stolek s mozaikově vykládanou deskou, rovněž dlažba je mozaiková. Střecha je opatřena 12 ozdobnými vížkami s tureckým půlměsícem a čtyřmi ozdobnými kopulemi. Kameny pro stavbu věže mají hmotnost až 1 tunu a byly nahoru dopravovány jen lidskou silou. 

Kolem stavby koluje řada tvrzení, které se po dlouhé době obtížně prokazují. Na stavbě při výzdobě prý pracovali arabští umělci. Dalším nejistým tvrzením je pověst o knížeti, který chtěl v parku postavit druhý lednický kostel, církevním orgánům ale nedokázal vysvětlit, proč by měl druhý svatostánek existovat, a tak natruc postavil mešitu s minaretem.

Druhé tvrzení bude mít nejspíše zcela jiný základ uváděný ve zdroji z r. 1971. Kníže Alois I. z Lichtenštejna vedl s obcí Lednice spor o vlastnictví Blatských pastvin, které potřeboval k rozšíření parku. Obec prohrála. Kníže se chtěl dne 24. 10. 1795 obci zavázat, že nechá postavit novou radnici na místě starého novokřtěnského domu a že ji vybaví nejen jako radnici, ale také jako hostinec s pokoji a stájemi. Obec měla postoupit knížeti tehdejší radnici jako stavební parcelu pro nový velký kostel. K dohodě vinou představitelů obce nedošlo a tak kníže, který chtěl ukázat svoje peníze a moc, na vlastním území jako zadostiučinění nestaví kostel, ale minaret. 

Zcela jistý je ovšem vynikající rozhled všemi směry z vyhlídkového ochozu. Při dobrém počasí přehlédneme lednický park, Pálavu, Malé Karpaty, část Bílých Karpat a část Rakouska. Minaret ja také jedinečnou příležitostí, abyste si dokonale prohlédli, kudy u Lednice teče Dyje a jak se větví na ramena, která napájí rybníky v parku. 

Vstup na vyhlídkový ochoz je zpoplatněn. Otevírací dobu a vstupné najdete na internetových stránkách zámku Lednice, které uvádějí minaret jako jeden ze zámeckých prohlídkových okruhů. 

Dodejme, že Josef Hardtmuth později opouští knížecí službu a věnuje se podnikání. Vyrábí kamna a výrobky z majoliky. Vynalezl tužku a s jeho jménem je spojena továrna KOH-I-NOOR HARDTMUTH v Českých Budějovicích. 

Podle: 

Informační tabule u minaretu, 15. 2. 2019

https://cs.wikipedia.org/wiki/Minaret_(Lednicko-valtický_areál), 20. 2. 2019

Novák, Z., Holásek, V. (nedatováno): Přírodní park v Lednici, Průvodce Lednicí a okolím, pravděpodobně studijní materiál pro průvodce v zámku

Šipr, M. (1971): Minaret, Okresní památková správa Břeclav a Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně