Kontaktní informace
Oficiální stránkyverein@kollmitz.at
Zřícenina hradu Kollmitz (česky Chlumec) je nejrozsáhlejší zříceninou v rakouském Podyjí. Zaujímá snížený ostroh nad řekou Thaya (Dyje), dva kilometry jižně od nejvyššího kopce této části Podyjí zvaného Kollmitzberg (600 m. n. m.), 38 km západně od Znojma. Název hradu je německým přepisem slovanského výrazu pro zalesněný kopec.
Na pravém břehu řeky již ve 12. století nad ústím Schweinbachu do Dyje stál na nízkém skalním hřebínku
hrad Hauenstein, jehož posádka kontrolovala cesty vedoucí údolím. Vybudoval jej pravděpodobně
ministeriál příslušný k hrabství Raabs, které se roku 1200 stalo zeměpanským majetkem. Stísněná poloha hrádku ze dřeva a hlíny nebyla příznivá pro jeho rozšíření, proto bylo někdy po roce 1250 rozhodnuto o výstavbě nového kamenného hradu v dnešní poloze. Hrabství Raabs tehdy držel z vůle Přemysla Otakara II. pán Vok z Rožmberka a jeho družiníci. Hrad pojmenovaný jako Cholmuntz ve svém zdivu nese raně gotické stopy. Je jím jádro paláce půdorysu obdélníku na okraji skalního srázu. K němu patrně přiléhal hrazený dvůr.
Po bitvě na Moravském poli r. 1278 přišla zásadní změna vlastnických vztahů, neboť vítěz bitvy, nový vévoda a král Rudolf I. Habsburský někdy v letech 1282–1293 udělil hrad Kollmitz jako léno synům svého švábského spolubojovníka Eberharda I. z Waldsee. Roku 1300 koupil Jindřich z Waldsee od vdovy po Vokovi z Rožmberka několik vesnic jižně od hradu, čímž dal hradu hospodářské zázemí. Jindřichův bratr Fridrich z Waldsee a Drosendorfu pak zahájil na začátku 14. století rozšíření hradního jádra o 25 metrů vysoký bergfrit a štítovou zeď, která měla za úkol hrad chránit před útokem z výše položených míst ostrohu. Směrem na jih byl zvětšen palác a od západu byl hrad uzavřen novou hradební zdí s bránou.
Páni z Waldsee se poté soustředili na správu drosendorfského majetku a hrad Kollmitz se po roce 1340 dostává do vlastnictví Fridrichovy dcery Kateřiny a jejího manžela Vikarta z Winkelu. Jejich synové ale majetek promrhali a roku 1362 hrad prodali Ratoldu Chratzerovi z Ofenu a jeho bratrům Šimonovi a Fridrichovi. V té době hradní pánové směli v zastoupení panovníka Rudolfa IV. vykonávat hrdelní soud nad poddanými z okolí. Tento stav netrval dlouho, protože již r. 1371 hrad koupili od Chratzerů bratři Jan a Fridrich páni z Thürnau. Jan hrad rozšířil o obytnou hranolovou věž při dolním konci paláce nad řekou a novou vstupní bránu, která je dnes vnitřní branou. A pak se opět objevují na scéně dluhy. Janovi synové Rudolf a Ludvík museli hrad zastavit Jiříku Folkenstorferovi. R. 1404 se objevuje další souvislost s dějinami Moravy. Rakouští šlechtici táhnou na Znojmo, neboť potřebují obsadit město a odstranit ze scény nenáviděného Suchého Čerta (Hynek I. z Kunštátu a Jevišovic), ale Jiřík se výpravy neúčastní. Byl totiž zajat Zikmundem Křižanovským na Jemnici a musel se draze vykoupit. Výprava, jak známo z dějin, nebyla pro Rakušany úspěšná, neboť v táboře obléhatelů vypukla epidemie úplavice, rakouský vévoda Albrecht IV. zemřel a Zikmund Lucemburský málem také.
Když pak vypukla domácí, tj. rakouská válka, Jiřík bojoval na straně vévody Leopolda IV. a spolu s pány z Thürnau se angažoval v záškodnictví proti stoupencům vévodova bratra Arnošta.
Zatímco v Čechách a na Moravě poměry eskalovaly, v Rakousku nastalo zklidnění a Kollmitz získává r. 1411 jako dědičné léno Jošt z Hofkirche. On a jeho následníci drží hrad přes 200 let a za tu dobu se jim podařilo stavbu proměnit v silnou pevnost. Dějiny rodu jsou velmi působivé, a to i ve vztahu k severnímu sousedovi. V letech 1425–1432 bránili Vavřinec II. a jeho syn Hanuš tuto část Rakous úspěšně proti husitským vpádům a po smrti krále a vévody Albrechta V. (1439) stáli za jeho nástupcem Fridrichem III. proti nárokům moravských sousedů Bítovských z Lichtenburka. Kollmitz ve válce odolal, nicméně Čechům, konkrétně Janovi z Cornštejna se alespoň "podařilo" roku 1440 vypálit nedalekou tvrz Drosidl, kterou Hanuš z Hofkirche krátce před tím vyženil.
Poučeni zkušenostmi z válek rozšířili Hofkirchenové Kollmitz v 15. století o rozsáhlé předhradí s dělostřeleckými baštami a s tzv. Hladovou věží. Tehdy také vyrostla poměrně daleko na šíji Dyje v předpolí hradu tzv. Česká zeď. Byl to prozíravý počin, protože zeď fungovala jako ochrana hradu, když se Hofkirchenové po smrti Ladislava Pohrobka účastnili habsburských dynastických bojů (r. 1458), války proti Jiřímu z Poděbrad (r. 1468) a také války proti uherskému králi Matyáši Korvínovi (léta 1477–1485). Hanušův syn Vavřinec III. z Hofkirchenu dokonce do válek najímal i vojáky z Čech a stal se velmi oblíbeným u císaře Fridricha III. A to byl jen počátek kariéry pánů na hradě Kollmitz. Vavřincův syn Volf se stal rakouským komorníkem a maršálkem, vnuk Vilém I. přestoupil na protestantskou víru, bojoval proti Turkům v Uhrách a za císaře Maxmiliána II. byl předsedou dvorské válečnérady. Vilémův syn Volf II. po roce 1584 přestavěl hradní palác renesančně a rozšířil jej o jižní trakt s kaplí sv. Bartoloměje. Zastával také vlivné úřady u dvora, ale protože byl protestant, císař na něj zanevřel, takže zemřel zapomenut r. 1611 v Praze. Opuštěné panství přebírají dolnorakouské stavy, oddělily od něj větší část s Drosidlem a zbytek prodávají r. 1616 Jiřímu Schütterovi z Klingenberku. Jenže i on se záhy ukázal být protestantem, takže roku 1637 Chlumec opět mění vlastníka. Nový majitel, císařský rada Hanuš Schubhardt nechává hrad opravit a přestavět v obavách před tureckým útokem. Poslední z tohoto rodu Karel Ferdinand Schubhardt se dává na vojenskou kariéru a hrad r. 1693 prodává.
Nový majitel, opat premonstrátského kláštera v nedalekém Perneggu, František z Schöllingenu si zvolil Kollmitz jako letní sídlo. Ovšem po jeho smrti hrad kupuje majitel sousedního panství, který na hradě nebydlel a nechal jej po r. 1708 zchátrat. R. 1800 je zobrazován jako ruina. Další majitelé Klingerové z Klingerstorffu se stejně jako všichni předchozí zadlužili, jejich majetek šel do konkursu a tak r. 1932 přišli o neobyvatelnou a bezcennou zříceninu. Hrad kupuje polesí Waidhofen a od r. 1994 o památku pečuje Spolek k údržbě hradu Kollmitz.
Prohlídka zříceniny se koná bez průvodce podle jednoduchého letáku. Je velmi atraktivní, místy dobrodružná, protože návštěvníci se dostanou strmými výstupy do věží, odkud se otevírají neobyčejné výhledy na hrad a na Dyji. Pod hradem je jednoduchá bouda, sloužící jako hospodářské zázemí a bufet. R. 2016 stál vstup 2 eura.
Pokud zrovna nespěcháte, doporučujeme po prohlídce výšlap k Böhmische Mauer (České zdi), na vyhlídky k Dyji a k mauzoleu rodiny svobodných pánů z Klingerstorffu.
Umístění
48°49'18.426"N, 15°31'58.014"E
Adresa
KollmitzdörflRaabs an der Thaya 3820
- Katastrální území
- Kollmitzdörfl
- Nadmořská výška
- 395 m.n.m. - 425 m.n.m.
- Základní číselné údaje
- První písemná zmínka o hradu (na druhém břehu řeky) pochází ze 12. století.