Hrad Veveří

Jeden z nejrozsáhlejších hradních areálů České republiky, v minulosti téměř zdevastován, se opět vrací na výsluní zájmu návštěvníků

Kontaktní informace

+420 549 420 164 , +420 602 707 318
Oficiální stránky
kastelan@veveri.cz

 Nad pravým břehem Brněnské přehrady se tyčí mezi Brnem a Veverskou Bítýškou rozsáhlý hrad, který se uvádí poprvé r. 1213 a jemuž vévodí vysoká válcová věž s břitem. Je jedním ze dvou hradů na území města Brna a častým cílem návštěvníků. Jeho nedávné dějiny jsou důkazem, že po letech devastace může památka národního významu opět žít důstojným životem. Jsme na hradě Veveří.

Pověst o založení hradu Veveří praví, že kdysi dávno sídlil na brněnském hradě kníže Konrád. Ten se jednou vydal na lov. V hlubokých lesích spatřil krásného jelena. Měl nejrychlejšího koně a tak se brzy odpojil od své družiny. U řeky mu ale jelen zmizel v houštinách a kníže si uvědomil, že se rychle stmívá. Přenocoval sám v lese.  Ráno ho sluneční paprsky probudily z krásného snu o velikém hradě ozdobeném mnoha věžemi. Když knížete našli ostatní  lovci, oznámil jim, že dá na tomto skalnatém ostrohu, obtékaném řekou Svratkou, s bohatým pramenem dobré vody pod skalou, vybudovat lovecký hrad.  Kníže nechtěl, aby se jmenoval Konrádov a nechal budoucí hrad pojmenovat podle veselých zvířátek, která mu v korunách stromů zkrátila dlouhou chvíli ranního čekání.

Na hradě, který byl od počátku 13. století zeměpanský, sídlili kasteláni a purkrabí. Když Přemysl Otakar II. potřeboval zkrotit odbojné pány, použil Veveří jako vězení. Jan Lucemburský zastavil r. 1311 hrad Janu z Vartemberka, ale markrabě Karel (pozdější Karel IV.) zástavu vyplácí a stavbu opět získává. Další markrabě Jan Jindřich tu často pobýval a nechal přistavět zadní část se dvěma věžemi a předhradím. V centru nechal postavit hlavní palác s rytířským sálem a kaplí. V místě zvaném Na Stráži vznikla tehdy strážní věž, odkud posádka mohla pozorovat krajinu směrem k Rosicím a k Tišnovu. Předhradí fungovalo jako samostatný celek, bylo zvlášť opevněno a střežilo jej 5 věží. Celek zajisté musel působit na případné dobyvatele jako pevnost.

Do husitských válek si hrad podržel status vojensko-mocenského střediska rozsáhlého panství se zázemím ve Veverské Bítýšce. Když vypukly husitské války, dosadil na hrad císař Zikmund posádku vojáků svého zetě Albrechta Rakouského, ale již r. 1424 hrad zastavil Petru Kutějovi. Tehdy hrad neúspěšně obléhali husité.

R. 1458 král Jiří z Poděbrad postoupil hrad i se zbožím těšínskému knížeti  Přemkovi, ale r. 1468 jej obsadil uherský král Matyáš. Na konci 15. století se majitelem stal Václav z Ludanic. Měl k dispozici nejen pevnost, ale i Veverskou Bítýšku a asi 10 vsí.

V 17. století hrad nebyl dobyt Švédy, stejně jako nedaleké Brno.

V dalším dějinném vývoji hrad často střídal majitele. Mj. jej r. 1830 koupil švédský princ Gustav Vasa, syn sesazeného švédského krále Gustava IV. Adolfa. Zde se narodila princezna Karola, pozdější saská královna. Manželství jejích rodičů, kteří zde 14 let vedli skvělý dvůr a byli mecenáši škol na svém panství, však skončilo rozvodem. 

Roku 1837 byl ve výklenku předsíně kaple na předhradí pohřben sesazený švédský král Gustav Vasa IV., otec majitele hradu. Teprve za osm let (některé prameny udávají až r. 1884) byl převezen do hrobky ve Stockholmu (některé prameny udávají Oldenburg). Byl to jediný král, který kdy byl na území Brna pochován.    

R. 1844 panství kupuje průmyslník Jiří Simon Sina, který po své smrti nechává majetek odhadovaný na astronomických 60 milionů zlatých. Jeho vnučka Helena Sinová se stala dědičkou, provdala se za řeckého vyslance knížete Ypsilantiho a po pádu Napoleona III. zosnovala na svém panství středisko odporu proti Francouzské republice. Helena vedla nákladný život, mj. dala postavit u hradu skleník,  již r. 1881 ale hrad prodává.

Roku 1908 zde trávil část svatební cesty mladý Winston Churchill se svou chotí Clementinou.

R. 1925 byl hrad zestátněn.

V době socialismu hrad chátral. Měl vytlučená okna, opravy zdí byly prováděny nedbale nebo nevhodně pomocí betonu.

Na hradě jsou postupně prováděny rozsáhlé opravy. Od roku 2016 je přístupná expozice Lev a orlice, jejímž těžištěm jsou moravští Lucemburkové.

Otevírací doba: IV. a X. So, Ne 9-16, V., VI. a IX. Út-Pá 9-16, So, Ne 9-17, VII.-VIII. Út - Ne 9-17

Základní vstupné: 90 Kč (bez průvodce), speciální okruh ("od sklepa po půdu") sportovnějšího stylu s průvodcem je za 150 Kč).

Podle:

Harmatová, Z., Vrbická, J. (1999), Kalendář 1999, Bystrcký rok, ZŠ Heyrovského 32, Brno

https://www.veveri.cz/cs/informace-pro-navstevniky, 20. 4. 2017

Hosák, L., Zemek, M. (1981): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl. I. Jižní Morava, Svoboda, Praha, s. 251
    


















Umístění

GPS souřadnice

49°15'24.748"N, 16°27'44.873"E

Adresa

Brno-Bystrc
Brno 635 00

Google Maps | Mapy.cz

Katastrální území
Bystrc
Nadmořská výška
250 m.n.m.
Základní číselné údaje
Hrad zaujímá plochu asi 1,53 ha. První zmínka o hradu je z r. 1213.

Přístup

Příjezd vlakem

Nejbližší "rozumnou" železniční stanicí je Brno hlavní nádraží, odkud pokračujte do zastávky Přístaviště tramvají č. 1. Dál pokračujte autobusem č. 303.

Příjezd jinou hromadnou dopravou

Podél pravého břehu přehrady jezdí autobus č. 303 na trase Brno, Zoologická zahrada - Hrad Veveří - Veverská Bítýška. Vystupte na zastávce Brno, hrad Veveří (u dolního parkoviště) nebo Brno, U Matky Boží (asi 500 m od horního parkoviště).

Na přehradě Dopravní podnik města Brna provozuje lodní dopravu. Jízdní řád lodí: http://www.idsjmk.cz/jrady/lod.pdf.  Je dražší, pomalejší, ale atraktivnější než autobus. Přepravuje i jízdní kola. Vystupte na zastávce Hrad Veveří, přístaviště.

Příjezd osobním autem, parkování

Osobní auto zaparkujte pod nebo nad hradem Veveří, kde je menší bezplatné parkoviště.

Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu

Bus zaparkujte na parkovišti pod hradem. Na parkoviště nad hradem sice není pro velká vozidla zákaz vjezdu, ale pokud by prostor byl obsazen, mohl by řidič mít velké problémy s otočením vozidla.

Přístup pěšky

Ze zastávky lodí Hrad Veveří, přístaviště jděte k dolnímu parkovišti pod hradem a odtud vzhůru k hradu.

Ze zastávky autobusu U Matky Boží jděte kolem kostela k hradu.

Příjezd na kole, parkování kol

Kolem hradu vede dálková cyklotrasa č. 1 Brno - Praha. K hradu lze od dolního parkoviště kolo vytlačit nebo od horního vést. Do vnitřního areálu s kolem nejezděte.

Cyklotrasu č. 1 vedenou po pravém břehu Brněnské přehrady považujeme za dost nebezpečnou. Je tu poměrně hustý provoz motorových vozidel a silnice nemá krajnice. Na levém břehu zase vede pěšina, kde hrozí kolize s chodci.

Poznámky pro vozíčkáře

Areál není bezbariérový.

Přispěvatelé:

Jan Harmata
Vytvořeno:
Naposledy upraveno:
Datum poslední návštěvy redakce v terénu