Hradisko sv. Klimenta

Hradisko sv. Klimenta (též zváno Hora sv. Klimenta, v místním pojmenování Klimentek) je archeologická lokalita s osídlením z doby Velké Moravy doloženým k 9.-12. století, národní kulturní památka a současně křesťanské poutní místo. Podle tradičního podání sem učenci Cyril a Metoděj přinesli ostatky papeže sv. Klimenta. 

Hradisko se nachází ve Chřibech na katastru obce Osvětimany, na ostrožně, která vybíhá z hlavního hřbetu na jih. Polohu naši předkové zvolili strategicky. Od severu bylo hradisko chráněno horským hřbetem a relativně úzkou šíjí, jižní svahy jsou velmi prudké. Hradisko chránilo starou kupeckou stezku mezi střední Moravou a Dyjsko-svrateckým úvalem. 

Mělo půdorys přibližně tvaru trojúhelníku na poměrně plochém terénu a mírním sklonem k jihu. Vrchol hradiska se nacházel na severovýchodě lokality. Vnitřní plocha zaujímala prostor asi 8 ha, vnější val (dvojitý, na východě až trojitý) obepíná prostor asi 22 ha. 

V terénu můžeme jednak sledovat zbytky valů, na akropoli pak vyznačené základy středověkého kostela, dále dřevěnou kapli z roku 1964 a zvonici sv. Gorazda z r. 1985. Kostel byl dostavěn na začátku poslední třetiny 14. století na místě původní kaple z 9. století. 

Nejstarší zprávou o lokalitě je listina z roku 1358, podle které moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský daroval brněnským augustiniánům kapli blahoslaveného Klimenta. Měla stát poblíž "zámku Cimburka". 

Hradisko mohlo být osídleno již v době bronzové. V 9. století tady ale určitě hradisko existovalo jakožto samostatně hospodařící slovanská osada. Po pádu Velkomoravské říše obyvatelé využívali výšinu jako místo, kam se uchylovali před válkou a ke stráži nad obchodní stezkou. Ve 12. století již hradisko zpustlo, ale ve 14. a 15. století se sem obyvatelé znovu vracejí. Brněnští augustiniáni tady staví gotický kostel a klášter, který existoval až do r. 1421. Poté, kdy moravští husité z Nedakonic nedobyli Kyjov, tak pravděpodobně při zpátečním tažení klášter zničili. Probošt Petr uprchl s několika mnichy a pak sídlil v nedalekých Vřesovicích. K obnově kláštera už nedošlo. Následně ustal i hospodářský život. Roku 1564 bylo území hradiska zastaveno městu Kyjovu. Klášter se stal zříceninou, kterou od 16. století nikdo neobýval. V dalších letech si sem okolní obyvatelé jezdili pro levný stavební materiál a někteří se snažili najít poklad augustiniánů. Neuspěli. Kameny z hradiska najdeme na Cimburku, Buchlově i v domech ve vsích. 

Přestože na hradisku nezůstalo vůbec nic zajímavého, lidé sem putovali na poutě. Jednu z nich popsal r. 1770 přerovský farář Jan Jiří Ignác Středovský. 

R. 1838 tady nechal Jan Studeník, farář z Boršic postavit dřevěnou kapličku se zvonicí. Další pak vznikla r. 1880 v kněžišti základů kostela. A místo ní r. 1964, tedy v době hlubokého socialismu, který nepřál vzniku náboženských staveb, zásluhou Stanislava Straňáka a občanů z Koryčan, vzniká dřevěná kaplička. A následovala další stavbička - r. 1985 staví členové Společenství sv. Gorazda zvonici věnovanou tomuto světci. 

Výzkumy na hradisku byly prováděny hned od doby, kdy se lidé začali zajímat o archeologii. Například r. 1691 byl v zasypané klášterní studni objeven zvon z r. 1521. Baroni z Petřvaldu, majitelé buchlovského panství, nechali hradisko prokopat r. 1770. Prý také hledali poklady, ale objevili jen opracované kameny. Údajně je opětovně někde využili. 

Roku 1837 průzkum prováděl Vavřinec Jugan, farář z Osvětiman. Našel základy kostela a v terénu vyznačil jeho půdorys. 

V letech 1885-88 sem přijel výzkumy provádět Jindřich Wankel, archeolog a speleolog, spolu s Vlasteneckým a muzejním spolkem v Olomouci. V nalezeném zdivu chrámové stavby viděl základy kláštera z doby cyrilometodějské. 

Další výkopové práce vykonávali Vavřinec Sigmund, farář ze Stupavy, Josef Fait, řídící učitel ve výslužbě ze Sudic, František Přikryl, duchovní, a Jan Studený, farář z Boršic. Nálezy posílali Wankelovi. 

Systematický výzkum provedl v l. 1903-05 Robert Čechmánek. Domníval se, že na hradisku najde klášter Cyrila Metoděje. Našel 7 kostrových hrobů bez milodarů a jeden s kouskem načernalého dubového dřeva, který pokládal za zbytek biskupské perly. Místní nadšenci si okamžitě mysleli, že byl objeven Metodějův hrob. Další zbytky kachlů a keramických střepů ale byly datovány až do 14. století. Až roku 1950 mohla být provedena expertíza nalezené kostry, která určila její stáří na 13.-15. století, čímž mýtus o Metodějově hrobu padl. Robert Čechmánek nicméně našel i sklepy, patrně na víno, a kusy železa. 

Vítězslav Gloza při výzkumu v l. 1922-23 na hradisku našel zlatou byzantskou minci, tzv. solid císař Theofila, který vládl v l. 829-842 a byl otcem císaře Michala III. To je muž, který na prosbu velkomoravské delegace vyslal na misi Konstantina a Metoděje. Mince je dokladem již tehdy existujícího dálkového obchodu mezi Velkou Moravou a Byzancí. 

Další výzkumy vedl v l. 1942 a pak r. 1958 Vilém Hrubý. Našel velkomoravskou keramiku, kosti domácích zvířat (ovcí, krav, koz a vepřů) a další materiál. Ukázal stáří hradiska od 1. poloviny 9. století. 

V letech 1961-62 další badatel, Vladimír Ondruš prokázal několik stavebních fází kostela. Podle výsledků jeho bádání je kněžiště pozdějšího gotického kostela zbytkem velkomoravské kaple z 9. století. Druhá stavební fáze proběhla nejspíše v 11. století, ale také možná až na konci první třetiny 14. století. Třetí provedli až augustiniáni od poloviny 14. století. 

Zatím poslední výzkum provedl r. 1989 Luděk Galuška. Objevil zahloubené obydlí, patrně dílnu na zpracování kovů. 

Ve výzkumech se ale také mj. potvrdilo, že hradisko podle nálezů zlomků keramiky z mladší doby bronzové bylo určitě osídleno již před 9. stoletím. 

Hora sv. Klimenta je jedním z nejzajímavějších míst ve Chřibech. Místo je skryto v lese, výhledy existují, ale jen místy v průsecích. 

Podle:

Hradisko svatého Klimenta – Wikipedie, 16. 1. 2026

hradiště sv. Klimenta - kulturní památka - Památkový Katalog, 16. 1. 2026