Skorušina

Skorušina je název pro pohoří, které ze severozápadu obepíná Západné Tatry. Na rozdíl od Tater je ale jiného geologického původu a složení. Zatímco Tatry se vyvrásnily během první fáze třetihorního vrásnění v Karpatech a mají dnes podobu danou především žulami (a dalšími horninami), které modelovaly vody a ledovce, Skorušina (a další podobná pohoří) vznikla jinak. 

Skorušina patří do flyšového pásma Karpat. Když byla centrální část Karpat (mj. i Tatry) už vyvrásněna, na území dnešní Skorušiny bylo moře. Na jeho dně se usazovaly pískovce, jílovce a další horniny v rytmickém sledu, kterému říkáme flyš. Pak moře ustoupilo a tento flyš byl vyzdvižen do různých nadmořských výšek, často byl horotvornými pohyby rozlámán na kry a sunut k severu na značné vzdálenosti, takže překryl i horniny Českého masívu, např. na Ostravsku. Shrnuto: geologickou stavbu Skorušiny na rozdíl od blízkých Tater tvoří flyš. Ten obvykle tvoří oblé vrchy a Skorušina není výjimkou. 

Ačkoli Skorušina nepůsobí nijak monumentálně, je z ní nádherný výhled. Na jihu jsou vidět Západné Tatry - Roháče, na jihovýchodě Polské Tatry a na severu Oravská kotlina s několika vesnicemi a městy Tvrdošín, Námestovo a Trstená. Také uvidíte vodní nádrž Orava a za ní pásmo Slovenských Beskyd s nejvyšším bodem, kterým je Babia hora. 

Rozhledna na Skorušině je jednoduché ocelové konstrukce a výstup na ní je mírně dobrodružný. 

Chcete-li si užít krásný výhled na Roháče, musíte přijít brzo ráno, abyste nebyli oslněni sluncem z jihu. 

U vrcholu je postaven turistický přístřešek, v němž je možno v případě nouze přečkat nepřízeň počasí. Dřevěná konstrukce je ale otevřená, je sice možno v ní taktéž nouzově přenocovat (asi tak pro 4 osoby), ale v zimě s ní počítat jako s úkrytem nelze.