Prosiecka dolina v pohoří Chočské vrchy mezi horami Lomno (1278 m) a Prosečné (1372 m) je jedním z nejkrásnějších krasových kaňonů Slovenska. Vyznačuje se nebývalou hloubkou. Až 600 m je výškový rozdíl mezi dnem údolí a okolními vrcholy.
Vznik doliny má "na svědomí" zpětná eroze potoka Prosečianka, který vyhloubil údolí směrem vzhůru z liptovské strany pohoří k Oravě v délce asi 3 km.
Odborní geografové a geologové, ale i běžní návštěvníci jsou v Prosiecké dolině fascinováni obrovským množstvím roztodivných tvarů reliéfu ve druhohorních vápencích.
Dolina je téměř v celém průběhu neobyčejně úzká, takže v ní dochází často k teplotním inverzím. Z toho vyplývá také vegetační inverze, kdy na dně kaňonu rostou druhy, které by za normálních okolností byly k vidění vysoko v horách, např. hořec Clusiův, protěž alpská, astra alpská, zvonek malý, prvosenka holá, plamínek alpský, koniklec slovenský. Naopak na vyhřátých skalách nad soutěskou rostou teplomilné druhy, např. rozchodník bílý, mléčník mandlolistý, čistec rovný, střevíčník pantoflíček.
Ve spodní části se do doliny vchází impozantním vstupem, kde sevření skal budí dojem, jakoby návštěvník měl nad hlavou kamennou klenbu. V tomto místě zvaném přiléhavě Vráta vyvěrá Prosiecký potok po své cestě dosud neznámým podzemím. Projít tudy za vyšších vodních stavů není možné.
Střední část se jmenuje Polhora, údolí se mírně rozšiřuje, v řečišti teče málo vody nebo žádná.
V horní části doliny ústí do hlavního toku boční údolí s vodopádem Červené piesky (název podle barvy okolní horniny), kde voda padá z výšky asi 15 m. Vodopád je "činný" pouze při vyšších vodních stavech.
Nejužší místa horní části levé větve doliny se jmenují Vyšný a Nižný Straz, někde se pro toto místo používá pojmenování Sokol.
Dolina je zpřístupněna stezkou, na níž jsou jen v horní části nad rozvětvením nainstalovány umělé pomůcky - žebříky a podobně. Nikde však nemá cesta ferratový charakter, pro běžného turistu (myšleno bez horolezecké výbavy) je zcela bezpečná. Úraz si můžete přivodit jen neukázněností nebo souhrou nešťastných náhod. Při bouřce nebo po silných deštích do soutěsky nechoďte.
Cestu doporučujeme spojit s návštěvou sousední Kvačianské doliny a mlýna Oblazy. Okruh měří asi 17 km, je potřeba jej plánovat jako celodenní túru.
Podle:
http://uzemia.enviroportal.sk/main/detail/cislo/395, 1. 7. 2020
https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/dvojcata-krasovych-soutesek-prosiecka-a-kvacianska-dolina.A0..., 1. 7. 2020
Umístění
49°9'30.068"N, 19°29'51.680"E (dolní vstup do kaňonu)
Adresa
Prosiek 032 23- Katastrální území
- Prosiek
- Nadmořská výška
- 650 m.n.m. - 962 m.n.m. (dno kaňonu)
- Základní číselné údaje
- Kaňon je přibližně 3,5 km dlouhý. Výškový rozdíl mezi jeho dnem a okolními vrcholy je až 600 metrů. Chráněné území má rozlohu 342 ha. Bylo vyhlášeno r. 1967.
- Kategorie chráněného území
- Národná prírodná rezervácia Prosiecka dolina