Zámek Lysice

Blanensko je rájem pro návštěvníky památek a zámek Lysice milovníky historie určitě nezklame. Zámek se dvěma základními prohlídkovými okruhy, krásnou zahradou a parkem patří k nejpříjemnějším areálům svého druhu v Česku. 

Lysice se poprvé v dějinách uvádějí roku 1308. Podle Lysic se uváděla jedna větev pánů z Kunštátu, majitel tvrze a panství byl příslušník tohoto rodu (Heralt). Když roku 1451 umírá Jan z Kunštátu a z Lysic, zaniká celá tato větev rodu, ale větev lestnická drží tvrz až do r. 1490. Pak se stali jejími vlastníky příslušníci další větve rodu, kteří sídlili v Polné, Jan a posléze Hynek. Poté Ludvík Zajímač z Kunštátu postoupil tvrz Vilému z Pernštejna, ale jeho syn ji r. 1529 prodává Janu Černčickému z Kácova. 

Janův syn Diviš Černčický přestavěl původní tvrz na renesanční zámek, který se ale stále podobal tvrzi, tentokráte vodní. Ve dnešním zámku je zachována v podobě západního křídla. Z této doby je též letopočet 1554 na severní fasádě. Další budování nastalo v 80. letech 16. století. Od r. 1589 začala výstavba jižního a východního křídla, kterou prováděl a financoval Hronek Březnický z Náchoda. Ten současně nechal provést i úpravu zahrady a současně od té doby je založena obora severně od zámku v kopcovitém terénu. 

Jiří Březnický z Náchoda a po něm František Leopold z Náchoda a Lichtenburku po bitvě na Bílé hoře spolupracovali s novým režimem. Zejména František dosáhl na pohádkový majetek na Znojemsku, nechal povýšit Lysice na městečko a sám byl z rozhodnutí císaře "rada, skutečný komorník a zemský soudce Markrabství moravského". Po jeho smrti se v Lysicích majitelé často střídali. 

Mezi nimi neblaze proslul Emanuel z Piati. Jeho lysičtí poddaní totiž měli od předchozích majitelů deklarována určitá práva (r. 1514 od Bočka z Kunštátu, před r. 1529 od Vojtěcha z Pernštejna a dokonce od Ferdinanda III. r. 1652). Už roku 1774 vypukly na panství selské nepokoje. 

Emanuel Piati si "nevšiml" zrušení nevolnictví r. 1781 a robotní povinnosti ponechal. Proto r. 1783 sedláci povstali se zbraní v ruce, Emauel Piati nechal narychlo přivolaným vojskem rebelii krvavě potlačit. Povstalci byli buď usmrceni v boji nebo pak žalářováni. Piatiové vymřeli po meči r. 1807. Jediná dědička Antonie se přivdala do rodu Dubských a zámek přechází do majetku Františka Dubského, hraběte z Třebomyslic. 

Při bitvě na Bílé hoře Dubští bojovali na straně poražených, takže přišli o své majetky a žili v bídě. František Dubský ale připravil pro sebe a pro rodinu závratnou kariérní dráhu a rod vyvedl na výsluní. Základní vzezření zámku, který koupil, už bylo barokní, k přestavbě došlo během krátkého vlastnictví Serényiů ve 30. letech 18. století. 

Další významnou osobností rodu byl Emanuel Dubský (1806 - 1881), císařsko-královský komoří a tajný rada, moravský zemský hejtman. Jeho ženou byla Matylda, rozená Žerotínová, zakladatelka první dětské nemocnice v Brně a na Moravě. Její neteří byla rakouská spisovatelka Marie Ebnerová z Eschenbachu, která na zámku často pobývala a je jí věnována jedna ze zámeckých knihoven. 

Jejich prvorozený syn Quido a vnuk Albrecht už význam Emanuela a jeho manželky nedosáhli. 

Zámek je spojen také s osobností Tomáše Bratránka (1815-1887), augustiniánského mnicha, který knižně vydal koresponcenci mezi J. W. Goethem a hrabětem Šternberkem. 

Lysice jsou vyhledávány pro krásné interiéry na dvou prohlídkových okruzích a také pro dlouhou krytou pergolu (kolonádu) nad zahradou, kterou po r. 1833 zhotovil zednický mistr František Vašíček. 

Zámek byl po II. světové válce znárodněn na základě Benešových dekretů a r. 1947 zpřístupněn veřejnosti. V 60. letech 20. století byla opravena kolonáda i upraven park. 

Úpravy prohlídkových okruhů proběhly v l. 1999-2000. 

První okruh zahrnuje prohlídku reprezentačních prostor, knihovny Marie von Ebner Eschenbach, velkého salónu, dámských apartmá, orientálního salónu, zbrojnice a knihovny Erwina Dubského. Základní vstupné je 130 Kč (v roce 2019).

Druhý okruh láká návštěvníky na prohlídku schodišťové haly severního křídla zámku, bytu posledního šlechtického majitele zámku Albrechta Dubského, hostinských pokojů a sbírky malovaných terčů. Základní vstupné je 130 Kč (v roce 2019).

Vstup do zahrady s unikátní kolonádou činí 40 Kč. Na cestu dostanete malý plánek, podle něhož můžete určovat jednotlivé dřeviny. Pokud absolvujete oba okruhy, jdete do zahrady zdarma. 

Západně od zámku stojí oranžerie, která po rekonstrukci z l. 1995-2000 bývá příležitostně otevřena, např. časně zjara, kdy tu kvetou kamélie. Jejich prohlídka je velmi silným zážitkem. 
     

Podle: 

Hosák, M., Zemek, M. (1981): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I., Jižní Morava, str. 149

https://www.zamek-lysice.cz/cs/o-zamku/historie, 29. 12. 2019