Armeni

Vesnice Armeni na hlavním silničním tahu Rethymno - Spili - Agia Galini by si patrně nikdo z projíždějících mototuristů nevšiml. Kdekdo tudy spěchá, aby si užil pláží buď na severním nebo jižním pobřeží Kréty. Jen nenápadná tabule zmiňuje odbočku severně od vsi na místní silnici mezi olivovníky. Zaparkujete na malé odstavné ploše a za plotem a nízkou správní budovou začnete žasnout. Pochopíte, proč zde během pobytu na Krétě znalci historie zastavují. Ve zvláštní atmosféře se budete procházet největším krétským mínojským hřbitovem z doby 1400 - 1200 l. př. n. l. Počet a velikost objevených hrobek návštěvníka ohromí a možná i vyděsí. 

Staří Minojci si od doby přibližně 1400 let př. n. l. vybrali Prinokephalo (kopec divokých dubů) severně od dnešní vesnice Armeni k ukládání ostatků svých blízkých. Po dobu 100 let pohřbívali do hrobek podle jistého schématu - bohatí lidé měli hrobky zvlášť, chudí na jiném místě. Po dobu dalších 100 let už jim na postavení zřejmě tolik nezáleželo a hrobky jsou "pomíchány". Ohromující je jejich počet - 231. Takové množství hrobů vykopaných archeology od r. 1969 by mělo odkazovat na nějaké velké blízké středisko. Fascinující je, že blízko Armeni se žádné středisko Mínojců dosud nenašlo. 

Všechny hrobky, s výjimkou unikátní vestavěné hrobky č. 200, vypadají téměř shodně. Jsou vykopány do vápencové skály a každá se skládala z chodby a komory. Chodba je tvořena schodištěm nebo rampou. V bohatších hrobkách byly nalezeny náhrobky různých velikostí. Každá představovala pravděpodobně místo pro uložení těl jedné rodiny, s nimiž naši mínojští předkové ukládali také keramiku zbraně, nářadí a šperky, které jsou uloženy v muzeu v Rethymnu a představují neobyčejně cenný doklad o životě civilizace mladší doby mínojské. Mezi nejdůležitěljší nálezy patří kančí přilba s kly, bronzové nádoby, rákosový koš zdobný malými bronzovými špendlíky, přívěsek s lineárním písmem typu A a třmen s lineárním písmem typu B.  

Podle analýzy koster byl průměrný věk úmrtí dospělých mužů a žen přibližně 31 let a 28 let. Ženy často umíraly mezi 20 a 25 lety, pravděpodobně při porodu. Také se ukázalo, že lidé pochovaní v Armeni nejedli jídlo původem z moře, ale měli k dispozici velké množství živočišných bílkovin i rostlin. Pokud někdo někdy bude mít v úmyslu hledat město, z něhož lidé pohřbení v Armeni pocházeli, zcela určitě by se neměl zaměřit na lokality 9 km severně odtud, tedy u moře. 

Také víme, že lidé v Armeni trpěli celou řadou infekčních a metabolických onemocnění a také zubním kazem. Jako archeologicky nejcennější označují odborníci 2 hrobky. Je to jednak číslo 200, kde byl mj. nalezen amulet s nápisem v písmu A s datací 1400 l. př. n. l. a pak číslo 159, kde byl učiněn unikátní nález dřevěné "rakve". 

Naleziště je sice rozsáhlé, ale samostatnou prohlídku zvládnete za 30 až 60 minut. 

Otevírací doba: IV-IX.: Út - Ne 8.30 - 18.00, X-III: Út- Ne 8.30 - 15.00.

U vchodu si v řečtině i angličtině můžete prostudovat návštěvnický text. 

Ve správní budově si můžete koupit jen vstupenku, není tu žádná prodejna suvenýrů ani občerstvení. Na lokalitě totiž chybí vodovod, není tu tedy ani WC. 

Podle: 

https://www.interkriti.org/crete/rethymnon/armenoi_necropolis.html, 17. 4. 2020

http://odysseus.culture.gr/h/3/eh352.jsp?obj_id=2570, 17. 4. 2020