Hádecká estavela

Estavelou se rozumí místo, které za určitých vodních stavů v krasu funguje jako ponor, za jiných vodních stavů jako vývěr. Ve světě estavel mnoho popsáno není.

Bifurkací se v geografii označuje rozvětvení vodního toku na dvě ramena. Obvykle se dále praví, že každé z ramen ústí do jiné řeky, tedy, že patří každé k jinému povodí. Ve světě se jako jediný velký případ bifurkace uvádí jeden případ z jižní Ameriky.

Několik set metrů pod Hádeckým rybníkem v jižní části Moravského krasu můžete vidět obojí na jednom místě. I když, přiznejme si, hlavně ta bifurkace má poněkud malé rozměry a není "dokonalá", protože po rozvětvení toku nespěchají vody předmětného potoka Říčka do různých povodí, ale brzy se zase setkají.

Ale vysvětleme si celkovou hydrologickou situaci v této části údolí Říčky. Sledujte současně naše reprofoto z naučné stezky.

Normální vodní stav:

Vody Říčky se do podzemí propadají postupně. První ponor je již na začátku krasových hornin u nádrže Pod Hádkem, druhým ponorem je Hádecká estavela a další ponory následují níže po směru toku. Většina z nich (vzdálenějších od prvního ponoru) za sucha či normálního stavu jako ponory nefunguje. Řečiště je totiž po většinu roku suché.  Vody Říčky v podzemí přijmou přítok Hostěnický potok, tečou ve spodním patře jeskyně Netopýrka a vyvěrají níže ve dvou vývěrech.

Vody Hostěnického potoka se v Hostěnickém propadání I. dostanou do podzemí cca o 40 m níže pod úroveň terénu, složitými cestami s rozvětvováním koryta v podzemí se stékají s vodami Říčky, protékají mj. jeskyní Netopýrka a na povrch vyvěrají ve dvou vývěrech Říčky. Zajímavé je, že za normálního vodního stavu Hádecká estavela funguje jako ponor, Hostěnické propadání I. funguje jako ponor, Hostěnické propadání II. je suché a tedy i v Ochozské jeskyni je sucho a bezpečno.

Vysoký vodní stav: 

Vody Říčky se do podzemí propadají postupně, ale první ponory vodu nepojmou všechnu, Hádecká estavela už vůbec ne, a proto voda mizí do podzemí až v dalších ponorech, za velmi vysokého stavu voda protéká údolím i v povrchovém řečišti.

Vody Hostěnického potoka nepojme Hostěnické propadání I., a proto tečou o několik desítek metrů dále, do Hostěnického propadání II. To ale nezavede tuto část vod k podzemnímu soutoku s Říčkou, ale do prostor Ochozské jeskyně! Povodňové vody tečou celými jejími prostorami a částečně ji zaplaví. Pokud je ale povodeň nižší než 20 l/s, pak ještě stačí trativodní systém jeskyně a voda si podzemím najde cestu k Říčce. Při vyšších stavech vody  vytékají hlavním vchodem ven na povrch. S Říčkou se pak stékají na povrchu. Zajímavé je, že vody rozvodněného Hostěnického potoka mají takovou sílu, že obrátí směr toku vody v podzemních korytech u Hádecké estavely. Hádeckou estavelou vody vytékají z podzemí na povrch, tedy nastane obrácený stav, než je tomu za normálního vodního stavu. Koneckonců, proto onen odborný název estavela.

Škoda, že u tohoto unikátního jevu mnoho turistů či cyklistů vůbec nezastaví.