Lanovka Punkevní jeskyně - Macocha

Začátkem 90. let 20. století bylo v Moravském krasu rozhodnuto, že ani do Pustého, ani do Suchého žlebu nadále nebude vpuštěna motorová doprava. To byl vskutku chvályhodný počin, protože oba žleby jsou velmi úzké, provoz aut a autobusů tu byl značně komplikovaný a příroda v nejcennější oblasti a přitom ve špatně větratelných kaňonech trpěla zplodinami. U Punkevních jeskyní na dně Pustého žlebu parkoviště kapacitně stejně nestačilo a jeho další rozšíření do skal nebylo možné.

Jenže jak dopravit návštěvníky k Punkevním jeskyním a na Macochu? Vzdálenost Punkevních jeskyní od Skalního mlýna (nejbližší možné rozumné parkoviště)  činí po silnici 1,7 km. To je sice pro turisticky naladěné lidi krátká vzdálenost, bylo ale nutno počítat s tím, že do krasu (bohudík nebo bohužel) jezdí i návštěvníci, pro které by tato "túra" byla limitující. Druhý faktor: když autem chcete jet od Skalního mlýna k parkoviště na Macochu vzdálenou vzdušně 2 km a jen 150 metrů výškových nahoru, najedete přes Lažánky a Vilémovice celých 12 km.

Je možno návštěvu Punkevních jeskyní a pohledu shora na Macochu spojit? Turisté a majitelé dobrých nohou odpoví, že jistě. Prostě od Punkevních jeskyní za slabou půlhodinku nahoru k Macoše vyšlapete Salmovou stezkou, pěšinou vybudovanou ve stráni a ve skalách. Ti ostatní mohou těch 12 km ujet nebo jednu z atrakcí vynechat. Tehdy si představitelé zavádějící nový způsob cestovního ruchu v Moravském krasu řekli, že by to byla škoda. Asi hlavně finanční, možná i kulturní. A také ekologická. Kdo má v Lažánkách a ve Vilémovicích trpět nápor aut?

Poměrně snadno byla přijata myšlenka vozit turisty od Skalního mlýna k Punkevním jeskyním silničním vláčkem. Tehdy to bylo v našich poměrech jev nevídaný, ale ujal se rychle. Myšlenku prosadil a uskutečnil r. 1993 Ivo Lachmann. Dnes můžeme návštěvníky jeskyní rozdělit na dvě skupiny: pěšáci se kochají při chůzi, ostatní ve vagonech vláčku. Liší se pak také podle peněz, které jim ubyly v kapsách. Ale s dopravou na Macochu to bylo obtížnější.

Padaly různé návrhy, jak spojit dno Pustého žlebu s Horním můstkem na Macoše. Zvítězila myšlenka lanovky, i když ochránci přírody tvrdili, že vibrace z ní zničí krápníkovou výzdobu v Punkevních jeskyních. A vůbec se jim nelíbila myšlenka jakékoli kovové konstrukce v panenském žlebu.

Ivo Lachmann se r. 1993 ujímá funkce ředitele soukromé firmy Společnost pro Moravský kras, do vlastnictví se mu dostává hotel Skalní mlýn, získává příslušná povolení a v l. 1994-95 nechává postavit lanovku ze dna Pustého žlebu na Macochu, do blízkosti chaty a Horního můstku. čelí přitom různým obviněním, dokonce teroristickým akcím, kdy nehotové lanovce někdo přeřezal lana, instaloval rozbušky a připravil k použití hořlaviny. Poté, kdy se provoz lanovky rozeběhl, potíže utichly. Negativní vliv vibrací na krápníky se neprokázal, lanovka zapadla do krajinné scenérie a turisté jsou s ní spokojeni, i když není nejlevnější. Počítáme-li také vstupné do jeskyní a jízdné za silniční vláček, pak se vícečetná rodina pěkně "prohne".

Ale znovu opakujeme: pokud si chcete prohlídnout jeskyně "levně", pak můžete jít mezi Skalním mlýnem, Punkevními jeskyněmi a Macochou pěšky. Na druhou stranu z vlastní zkušenosti potvrzujeme: krátká jízda lanovkou nad Pustým žlebem je zážitek.

Základní obousměrné jízdné lanovkou činilo r. 2012 pro dospělého 90 Kč, pro vláček i lanovku pak 140 Kč. Je v provozu dle potřeby, obvykle v sezoně od 8 do 17 či 18 hodin.

Podle:

http://punkevni-jeskyne.cz/historie-lanovky-macocha.php, 18. 2. 2014

http://www.smk.cz/vlacek-a-lanovka/, 18. 2. 2014