Plešivecké hradiště

Hora Plešivec v Brdech byla svědkem čilého společenského života v dávné prehistorické době. 

Ať už přijdete do vrcholových partií Plešivce odkudkoli, vždy minete nebo přímo přejdete nápadné valy. Jsou jen zbytkem opevnění rozsáhlého výšinného hradiště, jednoho z největších v Čechách. Jeho původem se zabývali archeologové již od poloviny 19. století. Vedly je k tomu četné nálezy kamenných a bronzových předmětů na vrcholu i na úbočí. 

Dnes převládá názor, že hradiště na vrcholu Plešivce mohlo existovat již v pozdní době kamenné, jak o tom svědčí nálezy kamenných sekyrek z té doby. Později lidé poznali bronz. Materiál k jeho výrobě ale na Plešivci není k dispozici. Měď se dovážela nejspíše z Alp, cín z Krušných hor, ale ať už je původ surovin jakýkoli, svědčí to o vyspělé úrovni dálkového obchodu té doby a o společenské výlučnosti skupiny lidí, kteří se rozhodli na Plešivci postavit výrobnu bronzu. Od roku 1825 se bronzové depoty (úložiště) z mladší doby bronzové našly na Plešivci celkem na patnácti místech, ale většina předmětů z nich se poztrácela a nestala se předmětem zkoumání vědců. Největší kus bronzu měl hmotnost 17 kg. Kde nálezy skončily? Lidé je dávali dětem jako hračky nebo je prodávali místním kovářům, kteří s nimi zušlechťovali železo. Tak bylo například v blízkém Běštíně zničeno mnoho plešiveckých bronzových užitkových  předmětů i šperků. 

Valy obkružují Plešivec ve dvou řadách. Místy nejsou potřeba, protože hradiště bylo přirozeně chráněno vysokými skalami. Z nich nejvýrazněji dodnes vystupují v terénu Krkavčí skály. Můžeme spekulovat, že na vnějším obvodu hradiště žili běžní lidé a na akropoli, za druhým valem, se odléval bronz, jehož výrobu znala jen užší skupina vyvolených. 

Hlavní vstup do hradiště byl v místech, jemuž se dnes říká Stará vrata, tj. od jihu na tzv. Eliščině cestě ze sedla Klínek. Přímo zde byl roku 1872 nalezen bronzový kotlík s ešperky, nástroji a zbraněmi.

Nepřístupnost hradiště byla zajištěna mohutnou výškou valů (odhaduje se výška 2,5 m) s palisádami (dřevěné špičaté kůly postavené ve svislé poloze). 

V době železné není osídlení Plešivce s jistotou doloženo, ale využíváno být mohlo. Dokonce tu byly nalezeny tři náušnice a stříbrné denáry z 10. a 11. století. 

Výše uvedené skutečnosti mohou na nás a zcela jistě působily i na naše předky velmi tajemně. Na Plešivci tak dle pověstí má sídlo a zahrádku Fabián, dobrý duch Brd. Údajně tu měla svoji základnu banda loupežníků v čele s lotrem Kubákem. Krkavčí skály jsou spojeny s pověstí o Hadí královně, která nosila korunku na hlavě. Jistý myslivecký mládenec jí chtěl korunku vzít, ale královna zavolala posily. Hadi myslivečka zabili. 

Vysunutá poloha Plešivce mimo hlavní brdský hřbet způsobuje, že hora je nápadně viditelná z mnoha směrů. Dokonce tak, že ji místní spisovatel Karel Sezima (1876 - 1949) nazval brdským Olympem. Pak se celým pohořím jako svým životním dílem zabýval příbramský spisovatel, grafik a skaut Jan Čáka (1929-2018). 

Jisté je, že dnešní život na plešiveckém hradišti sestává hlavně z návštěv turistů. Na několika místech se setkávají trampové a u ohňů tráví noci uprostřed přírody. 

Viz též hesla o partyzánském památníku, o viklanu, Smaragdovém jezírku, Fabiánově zahrádce a Čertově kazatelně. 

Podle:

https://www.brdyapodbrdsko.cz/plesivec-, 31. 10. 2020

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ple%C5%A1ivec_(hradi%C5%A1t%C4%9B), 31. 10. 2020

Čáka, J. (1986): Toulání po Brdech, Středočeské nakladatelství a knihkupectví v Praze, s. 127