Čertova stěna

Kdyby existovala nějaká soutěž o nejkrásnější či nejnavštěvovanější místo jižních Čech, zcela jistě by se hodně vysoko umístila Čertova stěna, pozoruhodná skála nad korytem řeky Vltavy mezi Loučovicemi a Vyšším Brodem. 

Pokud si odmyslíme hladinu Lipna, pak zjišťujeme, že Vltava se chová jako geologicky "mladá" řeka. Nestačila ještě zareagovat podélným spádem na kerné pohyby, které měly za důsledek výzdvih Šumavy podél zlomů. Kdyby tomu tak bylo, pak by se Vltava chovala jako z učebnice: horní tok prudký, střední tok mírný, dolní tok pozvolný, lenivý. Ale kdepak Vltava!

Prudký tok má jen v horní části po Lenoru, pak se spád zmírňuje. Pod Soumarským mostem teče zvolna k Nové Peci (a teď si opravdu odmysleme vzdutí Lipna), potom se klikatí v četných meandrech k obci Lipno. Její spád činí 0,46 promile. Geologický zlom mezi Loučovicemi a Vyšším Brodem Vltava překonává nesmírně prudkým tokem v balvanitém řečišti. V úseku dlouhém asi 8 km řeka klesne asi o 130 m, což odpovídá spádu 17 promile. Nejprudší a krajinářsky nejzajímavější je tok mezi dolním jezem v Loučovicích a bývalou myslivnou na levém břehu, kde na úseku 2,5 km řeka teče ve spádu 25 promile. Přibližně ve středu tohoto úseku se nad pravým břehem řeky tyčí žulová skála Čertova stěna. Holému místu na vrcholu skály se někdy říká Čertova kazatelna. 

 Mohutný masív Čertovy stěny nakrátko obrátí tok Vltavy k severu, ale už pod myslivnou se řeka vrátí ke svému "oblíbenému" směru na jihozápad. Ještě geologicky nedávno tekla takto až do Dunaje. Svědčí o tom říční sedimenty jejího dřívějšího toku. Ale právě výzdvih pohraničních hor obrátil u Herbertova tok Vltavy na sever. Doplňme, že až k Boršovu u Českých Budějovic má řeka svižný, nikoli ale bystřinný tok, pak až do Prahy se pomalé úseky střídají s rychlými. Ale opět si připomeňme, že druhá polovina předchozí věty platila před výstavbou přehrad. 

Jen dolní tok Vltavy severně od Prahy je nížinný a voda tady teče zvolna. 

Pojďme zpátky na Čertovu stěnu.

Koryto Vltavy a její spád lákalo k energetickému využití. K prvnímu došlo už ve dvacátých letech 20. století, kdy u Vyššího Brodu byla postavena elektrárna s náhonem, který odbočoval nad loučovickým jezem a vedl mezi dnešní silnicí a skálou Čertovy stěny. R. 2020 došlo rekonstrukci náhonu. Jeho vody už od počátku fungování elektrárny odvedly z kamenitého vltavského koryta většinu vody. 

Když nastoupili k řešení energetických problémů socialističtí projektanti, napadlo je vybudovat ve vltavském korytě dvě přehrady, jednu pod obcí Lipno a druhou, přečerpávací u Vyššího Brodu. Mezi oběma hrázemi putuje voda oběma směry. Podzemní vodní elektrárna funguje hluboko pod hrází na Lipně, a to hlavně v době tzv. energetických špiček. Obvykle to bývalo ráno, když začínaly pracovat podniky a kanceláře a pak večer, když lidé rozsvěcovali doma svítidla a pouštěli si televizi. V době, kdy bylo z tepelných a jaderných elektráren v síti proudu dost, pak se tento nadbytek spotřeboval pro čerpání vody od Vyššího Brodu zpět na Lipno. Každopádně - pro koryto Vltavy pod Čertovou stěnou to opět znamenalo, že se po většinu roku muselo obejít takřka bez vody. Doba spotřebních špiček se také změnila. Vodní elektrárna Lipno se spouští často i v době, kdy v minulosti panoval "energetický klid". 

Na Čertově stěně nejsou důvodem ochrany jen masivní skály porostlé borovicemi a kamenné moře pod nimi. Roste zde také vzácný vřesovec pleťový (Erica carnea), který se od vřesu liší zvonkovitou korunou delší, než je kalich. Kvete červeně brzy zjara, často kvítky najdeme již mezi ostrůvky zeleně ve sněhu.

K Čertově stěně se shora dostanete od parkoviště při silnici Vyšší Brod - Loučovice. Přístup zdola od řeky není možný vzhledem k podmínkám ochrany přírody v rezervaci. 

A proč vlastně skála nad prudkým svahem nad Vltavou nese ďáblovo jméno? Za všechno může Petr Vok z Rožmberka, sám čert anebo jen lidská fantazie ve staré místní pověsti. Vyberte si. 

Když Petr Vok nechal stavět r. 1256 klášter ve Vyšším Brodě, chtěl čert dílo potopit. K tomu ale potřebovat Vltavu přehradit, nashromáždit velké množství vody a pak nádrž vypustit. Přehradu údajně začal stavět na místě zvaném Čertova kazatelna, odkud své druhy pobízel k práci. Takže čertů bylo víc. Jenže v jednu hodinu po půlnoci se čertům stavba zřítila a tak díla zanechali. Asi měli chybu v projektové dokumentaci nebo jim stavbyvedoucí chtěl jen špatně zaplatit. Co zbylo, dnes obdivují turisté. 

 Ale pověst o čertech, kteří nedokončili své dílo, není v jižních Čechách ojedinělá. Vyskytuje se tak často, že zaujala Elišku Krásnohorskou, která podle ní napsala libreto k opeře. Operu Čertova stěna pak napsal Bedřich Smetana. Podotkněme, že "vltavské" téma zhudebnil dvakrát - symfonickou báseň Vltava složil r. 1875, operu Čertova stěna r. 1882. Obě díla komponoval již jako hluchý. 

Podle:

Chábera, S. a kol. (1962): Čertova stěna, Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody v Českých Budějovicích

http://www.ckrumlov.info/docs/cz/region_histor_certpr.xml, 30. 9. 2020

http://www.ckrumlov.cz/cz1250/region/soucas/i_cerste.htm, 30. 9. 2020