Kamenné moře

Popis

Kamenné moře (někdy též kamenné pole, balvanové pole, balvanové moře) je souvislá plocha chaoticky pokrytá kameny či většími balvany nebo jejich bloky. Kamenné moře vzniká obvykle rozpadem skalních výchozů, kdy se úlomky horniny vlivem gravitace přemisťují a hromadí na svazích a pod nimi. 

Skalní výchozy se rozpadají vlivem vnějších přírodních činitelů. Největší vliv má dešťová voda nebo voda z tajícího sněhu, která zateče do puklin v hornině. Při teplotách okolo nuly voda v puklinách střídavě taje a mrzne, čímž mění svůj objem a trhá skálu. Tento samostatný jev se nazývá mrazové tříštění = gelivace. Celkově hovoříme o mrazovém zvětrávání. Dalším vlivem je vystavení horniny prudkému střídání teplot, například na svazích obrácených ke Slunci, kdy hornina může pukat i bez přítomnosti vody. Do puklin vnikají semena rostlin, které vyklíčením a růstem dále pukliny rozšiřují. 

Mrazové zvětrávání mělo největší intenzitu v dobách ledových, zvláště pak na jejich začátku a konci, kdy oscilace teplot okolo nuly byla častá. V dobách ledových byly na našem území v nejvyšších pohořích horské ledovce, severně od našeho území se rozkládal pevninský ledovec. Ten na některých místech v některých dobách ledových zasahoval až na naše území. Podle ledovců je nazváno klima, které tehdy na našem území vládlo - periglaciální klima (glacier = ledovec). V současném podnebí mrazové zvětrávání probíhá také, zejména na jaře, je však méně intenzívní. 

Balvany vzniklé mrazovým zvětráváním mají různý tvar, který závisí na průběhu puklin, sklonu vrstev, ploch břidličnatosti, způsobu odlučnosti atd. Pokud úlomky uvolněné mrazovým zvětráváním mají ostré hrany, říká se jim hranáče, jindy jsou hrany účinkem eroze více či méně zaoblené. 

Kamenná moře na svazích mohou být stabilní nebo se mohou pohybovat, zvolna nebo prudce. Pomalý pohyb balvanů obvykle způsobuje soliflukce = půdotok. Některé náhlé pohyby vyvolané např. podemletím říčním proudem nebo zemětřesením mohou uvést balvany do prudkého pohybu a zcela změnit charakter kamenného moře. Pokud výsledný tvar je velmi protáhlý, potom mu říkáme kamenný proud (nebo balvanový proud). Tento tvar ale může být již původní při vzniku kamenného moře. 

Podle výše uvedeného se kamenná moře dělí na původní (autochtonní) a zavlečené z jiného místa (alochtonní).

Kamenná moře se vyskytují nejčastěji v krajinách tvořených žulami a příbuznými vyvřelými horninami (granodiority, diority, syenity). Někdy jsou krajiny typické výskytem ostrůvkovitě roztroušených kamenů a kamenných moří, kterým lidé dávali různé názvy, např. kamenná stáda. Typickou krajinou kamenných stád v ČR je Sedlčansko, krajina na sever od Plzně u Žihle nebo část Třebíčska. 

Kamenná moře jsou častá v Krkonoších (např. Vysoké kolo, na Mužských kamenech, Dívčích kamenech, na úbočí Sněžky). Na Šumavě je velmi známé kamenné moře pod Plešným jezerem, které je tvořeno obřími balvany s rozměry až 10 m. Hora Lusen (Luzný) má vrchol zcela pokrytý kamenným mořem. Kamenné moře je pod Čertovou stěnou. 
     Poblíž Lhotky u Mrákotína najdeme jiný příklad kamenného moře. Je totiž z velké části pokryto vegetací - lesem nebo loukami. Lokalita se jmenuje Štamberk - kamenné moře. 

V Novohradských horách je hned několik vrcholů tvořených kamennými moři, typickým příkladem je Vysoká nebo Kraví hora. 

V blízkosti Králického Sněžníku je podle pohybujících se (klepajících) kamenů pojmenována hora Klepáč, známá svou polohou jako uzlový bod tří úmoří. 

V Hrubém Jeseníku se do podob kamenných moří rozpadaly křemence i jiné horniny, například na východní rozsoše Vysoké hole, na Břidličné hoře i jinde. 

Až potud jsme jmenovali kamenná moře v horninách staršího data. Avšak mrazové zvětrávání se uplatnilo i geologicky mladých vyvřelinách v Českém středohoří či v Lužických horách, například na hoře Klíč. 

Poněkud jiný ráz mají kamenná moře v usazeninách druhohorního moře, např. v pískovcích a opukách severních a severovýchodních Čech. Zde balvanové sutě pokrývají úpatí skalních stěn nebo vyplňují dna roklí v pískovcových skalních městech. Mezery mezi balvany někde vytvářejí jeskyně, které samozřejmě nejsou krasové, nýbrž pseudokrasové (v Broumovských stěnách nebo v Teplických skalách). Pískovce třetihorního stáří tvoří flyšové pásmo Karpat na východní Moravě. I zde jsou známy výskyty kamenných moří.   

V Nízkém Jeseníku je známo kamenné moře v drobách a břidlicích moravskoslezského kulmu (kulm je spodní karbon) zvané Kamenné proudy u Domašova. 

Mnoho kamenných moří je v Brdech a Hřebenech, ačkoli pohoří má na první pohled mírný ráz a pohled na Hřebeny, např. od Suchomast, kde je vidět jednoduchá linie hlavního hřbetu (paradoxně se nejedná o hřeben), vůbec nenapovídá skutečnosti, že by se kamenná moře vzniklá ze skalních výchozů zde vůbec vyskytovala. A přece: jedno z nejkrásnějších kamenných moří v Česku je na Plešivci, vrcholu nad Jincemi. Bylo ale vytvořeno zčásti uměle - nakupením balvanů z lomu. 

Všechna kamenná moře přitahují pozornost laiků i odborníků. Dodejme, že to nejsou jen geologové. Kamenné moře totiž často poskytuje skvělé životní podmínky některým živočichům, např. plazům nebo svišťům.  

Velkou pozornost věnují kamenným mořím turisté. Kamenné moře je totiž vážnou překážkou na túrách volnou krajinou. Ale např. v Tatrách jimi vedou značené stezky, ale kameny na stezce jsou vhodně přeskládány, aby pohyb na nich byl vůbec možný a bezpečný. 

Podle:

Vítek, J. (1997): Kamenná moře, In: Vesmír 76, 458, 1997/8

též https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1997/cislo-8/kamenna-more.html, 31. 5. 2018

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kamenné_moře, 31. 5. 2018