Kolonáda Reistna

Na kopci se staroněmeckým názvem Reistenberg (Chrastiny) nad Valticemi těsně při česko-rakouské hranici shlíží na krajinu monumentální stavba typu kolonády zvaná Reistna, též Rajsna, ale setkat se můžete i s pravopisem Rajstna a s názvem Kolonáda. 

Reistnu nechal postavit Josef I. z Lichtenštejna jako vzpomínku na své zesnulé předky, hlavně otce Františka Josefa I. a bratry Aloise I. Josefa a Filipa Josefa. Věnoval jim nápisy: na severní straně (v překladu) "Syn otci, bratr bratrům" a na jižní straně "Nezapomenutelným předkům jediný zůstávající syn".

Stavbu navrhl Josef Hardtmuth, architekt v knížecích službách, který předtím pracoval pro Aloise z Lichtenštejna a je autorem projektů několika staveb v Lednicko-valtickém areálu, např. minaretu. 

Stavbu vedl Josef Poppelack s místními zednickými mistry a pracovníky, kámen byl lámán v nedalekých Úvalech, cihly a vápno si Lichtenštejnové dodávali z vlastních podniků. Stavba vzniká na pozadí napoleonských válek od r. 1911, kdy se celá Evropa strachovala o svoji budoucnost, ale Lichtenštejnů jakoby se obavy netýkaly. Tvorbou soch Josef Lichtenštejn pověřil Josefa Kliebera. 

Během stavby se naplno projevila vznětlivá povaha Josefa Hardtmutha, který r. 1811 od knížecích zakázek odchází. Později vynalézá tužku a je spojen se jménem KOH-I-NOOR HARDTMUTH, s továrnou, kterou jeho syn Carl z Vídně přesouvá do Českých Budějovic. 

Ve stavbě Reistny pokračoval Josef Kornhäusel, ale v dosavadní hrubé stavbě nepokračoval dle plánu, stavba byla dokonce r. 1812 zastavena. R. 1813 se dokončení na vlastní žádost ujal Josef Poppelack, ale trvalo mu to až do r. 1817, sochy byly dokončeny až r. 1823. 

Když se části kolonády po r. 1900 zřítily, musel stavbu nechat opravit Jan II. z Lichtenštejna. Místo pískovcových sloupů byl použit beton. To vše se dělo v době, kdy kopec patřil k rakouskému území. Od r. 1925 kolonáda náleží jako celé Valticko Československu. 

Smutné bylo využití Reistny v letech socialismu. Ocitla se za železnou oponou a stala se výhodnou pozorovatelnou pohraničního vojska. Veřejnost sem pochopitelně měla vstup zakázán a tak mnozí návštěvníci Valtic neměli ani tušení, jaký skvost se u města nachází. 

Po roce 1989 se Reistna dostává do péče národního památkového ústavu, který zajistil její opravu. 

Kolonáda je vystavěna přibližně v ose JV - SZ a má dvě téměř totožná průčelí. Je tvořena centrálním triumfálním obloukem. Pilíře jsou zdobeny nikami asi do výše dvou třetin, směrem k Valticím jsou v nich velké antické urny, směrem ke Schrattenbergu mužské postavy v nadživotní velikosti v antických oblecích.  Jedním z pilířů vede nahoru šnekovité schodiště. Kolonáda je završena zděnou atikou. Nahoře bychom očekávali plochou střechu a skutečně: je zcela prozaicky pobita plechem. 

Naskýtá se odsud úžasný výhled, k němuž stačí malé převýšení kopce nad okolní krajinu. Především zaujme pohled na Mikulov a kopce Pálavy, na opačné straně vystupují z roviny Záhorské nížiny Malé Karpaty. Sever je tvořen Dolnomoravským úvalem, výhled na jih do Rakouska je omezen vzrostlými stromy. Ekology ale pohled na tuto část jižní Moravy nepotěší. Zdejší krajině chybí lesy, lány jsou příliš obrovské a na polích jsou vidět stopy vodní a větrné eroze. 

Pokud byste chtěli vidět rakouské území, vydejte se Stezkou bosou nohou k Bráně druidů s překvapivě magickou atmosférou a vynikajícím výhledem k jihu. 

Otevřeno:

IV. a IX. So-Ne 10-17

V.-VI. Pá-Ne 10-17

VII.-VIII. Út-Ne 10-18

Vstupné 30 Kč

Podle:

Kolonáda na Rajstně – Wikipedie (wikipedia.org), 9. 1. 2021

kolonáda Reistna - Památkový Katalog (pamatkovykatalog.cz), 9. 1. 2021