Hrad Peníscola

Ve Španělsku na pobřeží Středozemního moře asi 220 km jihozápadně od Barcelony stojí na jednom z poloostrovů velmi zajímavý hrad Peníscola, který je obklopen stejnojmenným městem. 

Pro turisty je otevřen, patří mezi nejvýznamnější památky Pyrenejského poloostrova, a to vzhledem ke skutečnosti, že tady  v době papežského schizmatu žil vzdoropapež Benedikt XIII. a po něm poslední vzdoropapež Klement VIII. Hrad také vyhledávají vyznavači filmu Hra o trůny, protože na Peníscole se natáčely některé scény. 

Nyní přehledně a podrobněji. 

V přístavu se našly předměty již z 1.-2. stol. př. n. l. z doby ibero-římské. Můžeme si představit, že Římané nepochybně zvolili pro zdejší přístav ideální umístění, kteréo jim umožňovalo rozvoj obchodu i vojenské operace.  Písemné zprávy z další historie zcela chybějí, první se objevuje až v 11. století, kdy arabský geograf Al-Idrisi v době muslimské okupace Pyrenejského poloostrova  popisuje maurský hrad "Baniskula".

V dubnu 1229 Jakub I. Aragonský donutil Araby v této části země vzdát se. Hradu se ujímají templáři, kteří zbourali staré muslimské opevnění a staví hrad s typickými prvky: klenutými stropy a kulatými oblouky. Kaple, kde se templáři modlili, stojí dodnes. Práce ukončili r. 1307. 

Vzdoropapež Benedikt XIII. (1328 - 1423), známý též jako papež Luna, žil na hradě v l.1417-1423. Vlastním jménem se tento původně aragonský kardinál jmenoval Pedro Martínez de Luna y Pérez de Gotor. 

Před čtením následujícího pojednání o papežském schizmatu doporučujeme, abyste si přečetli heslo Papežský palác v Avignonu.

V životě Pedra Martíneze se prvním rozhodujícím datem stal 8. duben 1378, kdy se konala kontroverzní volba papeže Urbana VI. Pedro Martínez stál na jeho straně, ale pak přešel ke skupině francouzských kardinálů, kteří byli přesvědčeni o neplatnosti volby. Hned 20. září byl zvolen ještě jeden papež Klement VII., který se vzápětí snažil dobýt Řím, ale neúspěšně. Odchází r. 1379 do Avignonu, který již dlouho předtím jako sídlo papežů existoval (v Římě od r. 1305 papežové kvůli nestabilní situaci na Apeninském poloostrově nesídlili). Urban je nadále přesvědčen o správnosti volby a tak se najednou ve světě objevují dva papežové a vzniká papežské schizma. Pedro Martínez je legátem Klementa VII. a v této pozici se snaží přesvědčit vrcholné představitele čtyř pyrenejských království o tom, že jejich papežem je  právě Klement. Podařilo se mu to, a království Navarra, Portugalsko, Aragon a Kastilie se staví na Klementovu stranu. 

Po jeho smrti r. 1394 je Pedro de Luna jednomyslně zvolen papežem a přijímá jméno Benedikt XIII. Smysl by dávalo, že by se Francouzi, na jejichž území byl Avignon, také měli postavit na jeho stranu, ale Pařížská univerzita Benedikta jako nového papeže neuznala. Přesto "Papa Luna" zůstal ve své funkci až do smrti a tím byl nejdéle úřadujícím vzdoropapežem v historii. Mezitím se v Římě po smrti Urbana stal papežem Bonifác IX. Přes obrovské rozpory se oba papežové (Bonifác i Benedikt) shodli na zorganizování křížové výpravy proti Osmanům. Tu vedl Zikmund Lucemburský. Evropské vojsko ale bylo poraženo v bitvě u Nikopole r. 1396 a Zikmund s obrovským štěstím uprchl a komplikovanou cestou se vrátil do Uher. 

Francouzský stavovský sněm vyzval oba papeže k rezignaci. To Benedikt XIII. odmítl a proto jeho palác v Avignonu oblehlo francouzské vojsko. Proti obléhání po 7 měsících zasáhl Martin I. Aragonský, Benediktův lenní pán. Papež zůstal v čestném zajetí pod francouzským dohledem, ale r. 1403 se mu podařilo uprchnout. Nemohl se dále ale spolehnout na podporu z Navarry, Kastilie, Sicilie a Provence, které se od něho odvrátily. 

Na papežském stolci v Římě se pak vystřídali Inocenc VII. (1404-1406) a Řehoř XII. (1406-15). Benedikt se s nimi nikdy nesetkal. Roku 1409 se na koncilu v Pise sešlo sedm Řehořových a sedm Benediktových kardinálů. Sněm oba papeže sesadil. Papežem zvolili milánského arcibiskupa Petra, který přijal jméno Alexandr V. Papežové z Říma i Avignonu odmítli rezignaci a tak křesťané měli papeže tři. Po Alexandru V. na papežský trůn nastupuje r. 1410 Jan XXIII. 

Uherský král Zikmund Lucemburský hodlal papežské schizma ukončit. Jeho vyjednávací pozice se stala silnou r. 1410, kdy se stává také římsko-německým králem. Doufal, že po vyřešení problému dostane také titul císaře. Setkal se s Janem XXIII. a přesvědčil ho, aby svolal koncil do Kostnice, kde se měl problém rozetnout. Jan XXIII. na koncil jako jediný ze tří papežů přijel, ale 20. 3. 1415 uprchl a koncil ho prohlásil za sesazeného. Na útěku byl zajat a vsazen do vězení. Dne 4. července 1415 rezignoval papež Řehoř XII. 

A Benedikt? Nadále své sesazení nepřijímá. Ale vidí, že jeho vyjednávací pozice je slabá, a proto se uchyluje na hrad Peníscola pod ochranu aragonského krále, i když se ho Zikmund při osobním setkání v Perpignanu snaží přesvědčit, aby abdikoval. 

26. července 1417 kostnický koncil Benedikta XIII. sesadil (podruhé) a místo něj zvolil 11. listopadu Odda di Colonna, který přijal jméno Martin V. Papa Luna ale dále byl církevním pánem na Pyrenejském poloostrově. Dokonce i jeho ochránce Alfons V. se za něj postavil před jeho smrtí a chtěl, aby Martin V. nebyl papežem uznán a místo něj zvolen Benediktův nástupce. 

Ještě dodejme, že obrovskou zásluhu na vyřešení papežského schizmatu měl Zikmund Lucemburský. Ten by uznáván v Evropě, nikoli v Čechách, kam se nemohl vrátil, neboť husité byli proti jeho získání českého trůnu po zemřelém Václavu IV. 

Poté, kdy r. 1423 Benedikt XIII. r. 1423 umírá, má v Peníscole v l. 1423-29 sídlo ještě jeho nástupce Klement VIII., kterého jako papeže uznávali ale už jedině v Aragonii. Svého úřadu se vzdal r. 1429 ve prospěch Martina V. 

Hrad Peníscola v době pobytu vzdoropapežů vzkvétal. Oba klerici se zasloužili především o posílení jeho obranného systému. 

Téměř v každém vojenském střetnutí následující historie hrál hrad nějakou roli. V 16. století ho zrenovoval vojenský odborník Giovanni Battista Antonelli, která tady zavedl nejmodernější obranné technologie své doby.

Posádka hradu byla rozpuštěna až r. 1890. Roku 1960 se na hradě natáčel slavný film Anthonyho Manna El Cid a r. 2015 několik scén ze Hry o trůny. Úzké kamenné uličky pod hradem sloužily jako městské ulice Meereenu. Malé náměstí před bazilikou Santa María bylo přeměněno na tržiště. Masivní přístupová rampa k hradu a části hradeb byly použity jako exteriéry paláce Daenerys.

Na hradě pocítíte závan historie a můžete se vžít do situace Benedikta XIII., který shlížel na Středozemní moře a rád by se vrátil do Evropy jako papež, ale nemohl. Evropa ho nechtěla. 

Peníscola vás ohromí 17 kilometry délky pláží, národním parkem Serra d´Irta s nádhernými výhledy a klidnými místy. Další výhledy nabízí prostor u majáku. Můžete se projít po Calle Mayor, kde místní řemeslnící předvádějí své výrobky. 

Současná podoba hradu odpovídá uspořádání, které zavedli templáři. 

Otevírací doba:

polovina října až  poslední neděle před Velikonocemi 10:30 - 17:30

letní část roku 9:30 - 21:30

Základní vstupné: 5 euro

Podle:

Peñíscola, Španělsko: Travel Guide 2026 | Audiala, 30. 4. 2026

Petr z Luny – Wikipedie, 30. 4. 2026