Calvi je malebné město na západním pobřeží Korsiky oblíbené mezi turisty pro svoje teplé mikroklima a pro duch přímořského letoviska podobnému sídlům na Azurovém pobřeží. K tomu patří typické dělení na vlastní město a přístav s jachtami, jednoduché i luxusní kavárny a sídlo Cizinecké legie. Ale pojďme ke Calvi popořádku.
Dějiny místa byly od 5. do 10. století poznamenány ničivými nájezdy ozbrojenců na lodích všeho druhu, ale s jediným cílem: loupit, případně vraždit. Tak činili Vandalové, Ostrogóti i Saracéni. Když Korsiku obsadili Pisánci, přišli do Calvi jakožto do vesnice tvořené jen několika rybářskými domky. Za vlády Janovanů zde r. 1268 korsický šlechtic Giovaninello de Loreto postavil mohutnou pevnost. Nazval ji Calvi.
Janované zacházeli s místními obyvateli korektně, protože je potřebovali. Osvobodili je od daní a ponechali jim právo obchodovat. Stejně ale mezi obyvateli bylo více lidí z pevniny než ostrovanů.
R. 1553 město obléhali společně Turci a Francouzi.
R. 1758 se město odmítlo připojit k nezávislé Korsice. To se jeho obyvatelům kruté vymstilo r. 1794, kdy generál Paoli společně s Brity po 2 měsíce proti skvělé obraně bojoval, nechal město ostřelovat 11 000 děly a nakonec jej dobyl. Velitel Britů, admirál Nelson po vítězství příznačně prohlásil, že Calvi už nikdy nechce vidět. A měl hlubokou pravdu, protože při útoku přišel o oko. Calvi se po bitvě proměnilo v sutiny, z nichž některé nejsou dodnes opraveny.
Poté začali schopní janovští obchodníci Calvi opouštět a Francouzi se věnovali rozvoji Ajaccia a Bastie. Rozvoj Calvi se zastavil, za II. světové války se stalo základnou pro pašování zbraní na pevninu a až od 50. let 20. století jej "zachránil" turistický ruch. Cizinecká legie má v Calvi sídlo od r. 1962. Její příslušníky na vycházce poznáte podle vojenských čapek a vzorně vyžehlených khaki uniforem.
Ve městě se život soustředí kolem quai Landry, nábřežní promenády s kavárnami a restauracemi. Historické zajímavosti v Calvi v podstatě neexistují. Jen poblíž pevnosti na konci promenády stojí za pozornost Tour du Sel, středověká věž se dvěma funkcemi - sloužila jako pozorovatelna (strážní věž) a skladovala se v ní dovezená sůl. Pokud byste se nudili na quai Landry, pak některou z úzkých uliček můžete projít na rue Clémenceau a utratit zde další eura v kavárně či restauraci. Růžový kostel na blízkém náměstíčku se jmenuje Église Ste-Marie-Majeure, byl postaven r. 1774. Jeho vnitřní vybavení nemá zvláštní historickou hodnotu. Po schodech vedle kostela lze přejít na boulevard Wilson a pak dál na place Christophe -Colomb a k pevnosti.
Do ní se vchází starobylou branou od jihu. Následuje úzká, klikatá ulička podél paláce Caserne Sampiero, který byl původně sídlem místodržitele. Budova pochází už ze 13. století. V její kruhové věži se skrýval žalář. Hrad slouží vojákům a je pro veřejnost uzavřen, přístupné jsou jen hradby mezi třemi mohutnými baštami. Otevírá se odtud krásný výhled na město i moře. Uvnitř hradeb se krčí mezi uličkami miniaturní domky obklopující maličkaté náměstí piazza d´Armes s kostelem Cathédrale St-Jean-Baptiste, který byl založen již ve 13. století. Poničen byl Turky r. 1553 a pak r. 1565 při výbuchu střelného prachu ve vedlejším sídle místodržitele. Ale místní lidé jej postavili znovu v řecké křížové formě a dnes je nejhodnotnější budovou ve městě.
Vlevo od vchodu uvidíte tři alabastrové křtitelnice z r. 1568, nesmírně bohatý oltář a nádherně vyřezávanou kazatelnu z 18. století.
Pod kostelem se ukrývá hrobka janovského rodu Baglioni, který zbohatl hlavně ve 14. století, a to obchodem. Pod kopulí uvidíte lóže skryté za mřížemi, které sloužily k účasti na mši místní šlechtě, která byla ukryta před ostatními věřícími. V apsidě uvidíte dřevěnou sochu sv. Jana Křtitele ze 17. století.
Severně od piazza d´Armes se nachází zbytek domu, v němž se údajně narodil Kryštof Kolumbus. Ačkoli na domě je umístěna pamětní deska dosvědčující "pravost" místa, důkazy jsou velmi nepřesvědčivé. Oficiální věda se přiklání ke tvrzení, že Kolumbus se narodil v Janově.
Na východní straně pevnosti najdete dům Maison Pacciola, kde r. 1793 přenocoval Napoleon Bonaparte.
Městská pláž má dvě části. Zhruba jeden kilometr pozemků vlastní majitelé barů a restaurací. Pokud se tady chcete koupat a slunit, pak můžete - ale jen za poplatek a s pronajatým lehátkem a slunečníkem. Dál od města je koupání a lenošení "volné". Mnoho lidí lenoší u moře přímo pod citadelou na kamenech.
Z místního přístavu vyplouvají lodě k prohlídce vesnice Girolata a skal Scandola.
Podle:
Abram, D. (2013): Korsika, turistický průvodce, 4. vyd., orig. The Rough Guide to Corsica, JOTA Brno, s. 109
Umístění
42°33'58.146"N, 8°45'7.077"E
- Nadmořská výška
- 0 m.n.m. - 150 m.n.m.
Přístup
Příjezd vlakem
Jeďte úzkokolejnou železnicí do stanice Calvi, která je konečnou na trati z Ponte Leccia. Pokud chcete přijet z Bastie nebo z Ajaccia, pak studiem jízdního řádu zde zjistíte, zda v Ponte Lecciu budete přestupovat či nikoli. Z L´Île Rousse pojedete přímo, je to jen 25 km.
Příjezd jinou hromadnou dopravou
Do Calvi jezdí autobusy např. z Bastie, Corte, Ajaccia či z Bonifacia. Mimo letní sezonu to ale bývá jen jeden pár spojů denně.
Mezinárodní letiště v Calvi je situováno v údolí řeky La Figarella jihovýchodně od města.
Trajekty z pevniny do Calvi nepřiplouvají. Nejbližším přístavem je L´Île Rousse, kam se dostanete např. z Livorna, Janova nebo Nice.
Příjezd osobním autem, parkování
Ve městě je poměrně hodně parkovišť. Jejich obsazenost se liší podle denní a roční doby. Mimo sezonu zaparkujete naprosto bez problémů i v centru nebo u pláže. V rekreačních špičkách a odpoledne to ani nezkoušejte, ale dál od centra místo k zaparkování najdete.
Příjezd zájezdového autobusu, parkování busu
Viz pokyny pro auta.
Přístup pěšky
Pro prohlídku města doporučujeme opatřit si mapku v infocentru, které najdete blízko nádraží.
Příjezd na kole, parkování kol
Calvi a okolí není lokalitou, která je přátelská k cyklistům. Na Korsice existují mnohem atraktivnější cyklistické terény.