Complesso Nuragico di Palmavera

Nuraghe je název pro kamennou věžovitou stavbu tvaru komolého kužele typickou pro Sardinii. Jejich počet na ostrově se odhaduje na 7000. 

Mnoho těchto staveb, které na ostrově potkáte, např. Nuraghe Paddagghiu se vyskytuje izolovaně. V nich nebo v jejich těsném okolí bydlelo jen několik nebo možná jen několik desítek obyvatel. Komplex nuraghských staveb nazvaných Palmavera je něco jiného. Bylo to na svou dobu neobyčejně rozlehlé sídlo, kde podle odhadů žilo 800 obyvatel ve 150 - 200 stavbách, když se zachovaly zbytky asi padesáti z nich. . 

Než se přímo začneme v tomto textu zabývat Palmaverou, dovolíme si malou odbočku, jejíž text je stejný jako u hesla Nuraghe Paddaghiu. 

Archeologové prozatím určili, že pravěké dějiny Sardinie začaly před 450 000 lety, kdy ve starší době kamenné ostrov obývali lidé, kteří se živili lovem zvěře a sběrem rostlin. 

Zemědělství dorazilo na Sardinii někdy kolem r. 6000 př. n. l. Z této doby pocházejí nálezy výrobků z obsidiánu a z keramiky. Lidé částečně opouštějí sběr potravy, dokáží si ji vypěstovat. 

V době mezi 4000 - 3000 l. př. n. l. ostrov obývají lidé kultury Bonuighinu. Název je odvozen podle jeskyně s významnými nálezy z té doby (poblíž Sassari). Předpokládá se, že lidé této kultury se kromě zemědělství živili i obchodem. Uctívali Bohyni matku, jejíž sošky se našly v hrobech. 

V období let 3400 - 2800 př. n. l. lidé na Sardinii objevili zpracování kovů (měď, olovo, stříbro). Své mrtvé pohřbívali do hrobek ve skalách (domus de janas = domy víl). Archeologové je podle města s nejvýznamnějšími nálezy nazvali Ozieri. 

Nepřetržité osídlení ostrova vyvrcholilo od r. 1800 př. n. l. a skončilo zhruba 300 l. př. n. l., kdy se na Sardinii objevuje nuragská civilizace typická budováním obrovitých kamenných staveb, nuragů. Nejdříve, přibližně do r. 1200 př. n. l. Nuragové k pohřbívání využívali "domus de janas" a stavěli menhiry a až později začali stavět nuragy. 

Nuragy jsou si na celém ostrově velmi podobné. Byly stavěny na kruhovém půdorysu z velkých opracovaných kamenů místního původu, které byly kladeny nasucho do značných výšek až 20 m do podoby komolého kužele s poměrně velkými mezerami mezi bloky. Někde je nurag osamocen, někde jich členové dávné civilizace postavili více vedle sebe, někde je hlavní nurag obklopen vesnickými kamennými chýšemi. Uvnitř nuragu se ukrývalo několik obytných místností v patrech nad sebou. Nurag sloužil také jako obydlí vůdce kmene i jako obranná věž. 

Kromě nuragů obyvatelé ostrova v době největšího rozkvětu své civilizace stavěli také "tombe del giganti" tj. "hrobky obrů", což byla hromadná pohřebiště a také stavby zvané "pozzo sacro" čili posvátné studny. Typické pro nuragskou kulturu jsou nálezy sošek z bronzu "bronzetti". Archeologické nálezy svědčí o tom, že Nuragové čile obchodovali s Mykénami a s Kyprem a že jejich civilizaci pohltili Kartaginci a Římané. Na Sardinii jich dle odhadů žilo až 250 000. 

Konec "odbočky".

Nuraghská lokalita Palmavera byla objevena r. 1904. Tehdy se zde našly bronzové sošky, šperky, keramika s geometrickými vzory. V l. 1962-63 archeologové při dalším systematickém průzkumu našli celou vesnici s kamennými chýšemi kruhových půdorysů. Další průzkumy byly prováděny v l. 1976-77, 1979, 1986-89. 

Domky v Palmaveře byly postaveny převážně z vápencových bloků, silné zdi tehdejší obyvatelé stavěli i z pískovce. Vesnici vévodila pevnost se dvěma věžemi, pod níž byly rozesety natěsno chýše obyvatel. Ve velké budově s průměrem až 12 m  pravděpodobně zasedala "rada starších". Vesnici kromě obydlí tvořily ohrady pro dobytek, skladiště, dílny, studny a pohřebiště. 

Na nalezišti se vyskytují stavby z několika období. Obyvatelé zde žili už od r. 2200 př. n. l. Byli to předchůdci Nuragů. V  15.-14. století př. n.l. vyrostla hlavní věž (Tholosnuraghe) s průměrem 10 m a výškou 8 m, s centrální místností uvnitř a schodištěm, které vedlo do I. patra a na terasu. 

V 9. stol. př. n.l. obyvatelé vesnice vybudovali další věž a nádvoří s chodbou, která obě věže spojovala. Také postavili "poradní dům". Z té doby pochází i model nuraghe, který si zhotovili sami obyvatelé vesnice. Na nalezišti uvidíte jen kopii, na originál se lze podívat v muzeu v Sassari. 

Ve třetí fázi výstavby si vesničané postavili obvodovou zeď se čtyřmi věžemi. 

Někdy mezi lety 800 - 700 př. n. l. sídliště zničil obrovský požár. Nuragové se sem nevrátili, ale lokalitu využívali později zejména Římané. 

Celou lokalitu si můžete volně projít po uhrazení vstupného. I když stavby samozřejmě nejsou kompletní, dávají jejich zbytky vcelku zřejmou představu o vyspělosti předřímské civilizace. Je třeba také zdůraznit fakt, že domy tohoto typu (tlusté zdi, kruhový půdorys, kameny kladené nasucho, malé mezery mezi stavbami, izolovaná poloha věží nebo vznik "aglomerace") se ve světě vyskytují pouze na Sardinii. 

Komu nepracuje fantazie dostatečně, může prostudovat naučné panely (v angličtině, italštině a francouzštině), kde jsou zdařilé kresby - archeologické rekonstrukce celého sídla i jednotlivých staveb, často s názornými podélnými řezy. 

Podle:

Nuraghe Palmavera | SardegnaTurismo - Oficiální turistické stránky regionu Sardinie, 7.10. 2021

Nurag Palmavera u Alghera | Cesty na motorce, 7. 10. 2021

Nuraghe Palmavera – Wikipedia, 7. 11. 2021

Naučné panely na lokalitě, červenec 2021